Veliká láska

Náckovská Casablanca dotažená do absurdní (ne)dokonalosti propagandistického významu, jehož "poselství" je zapouzdřeno do populární kinematografie prostřednictvím dojemného příběhu Paula a Hanny. Seznam největších tehdejších úspěchů vedl Die Goldene Stadt / Zlaté město (1942) s prodanými 12,5 miliony vstupenek (dále to byl Der weiße Traum / "Bílý sen" a právě Die große Liebe / Velká láska). Přesto film nebyl až tak přijímán, jak je o něm tradováno. Nejen OKW, ale i mladí diváci vytýkali postavě Hanny, kterou ztvárnila Zarah Leanderová, snad všechno, co člověka napadne. Od stáří, přes sobeckost, až po nemanželský sex. Paulovi, jako letci Luftwaffe, byl tento akt lásky sice taky vytýkán, ale zachránila jej jeho oddanost vlasti a službě i přes jeho sobecké zamlčování okolností jeho ranního zmizení do "Luftu," či zrušení svatby. V Goebbelsových denících se našla dokonce věta: "Göring správně usuzuje, že pokud poručík Luftwaffe nevyužil takovou příležitost, prostě by nebyl poručíkem Luftwaffe. (...) V tomto případě se můžeme spolehnout na Göringa jako na většího odborníka na Luftwaffe a nebudeme se muset obávat jakýchkoli problémů s jurisdikcí." Hotovo. Tečka. Postoj k sexu Třetí říše vyřešen. Záměrem filmu bylo oslovit vojáky a udržovat jejich oddanost válečnému úsilí a ženám vydržet situaci a věnovat se svým mužům. Díky své kráse, kouzlu a sexuální přitažlivosti vyvolávaly herečky kosmopolitní atmosféru nezbytnou pro komerční úspěch filmů doma i v zahraničí. Prostřednictvím toho měly podpořit sílu žen, které ve trpěly odloučením od svých mužů, měly zdůraznit nadřazenost války nad vztahy. A ač film původně nebyl zaměřen na mladé publikum, tak ani to, že Hanna došla "osvícení" a stala se nakonec dobrou nacíčkovic ženuškou, "neobměkčilo" srdce mladých německých diváků a snímek byl i přes svou komerční úspěšnost vyhlášen A.U. Sander pátým nejhorším filmem mezi léty 1933 - 1944. (07.01.2020)

Nechucilo... (04.12.2019)

Nečekal bych, že to napíšu o takovémhle filmu, ale Veliká láska byla pro mě milým překvapením. Propaganda tu sice nesporně přítomna je, ale v relativně snesitelné míře a pokud si ji divák dokáže odmyslet, dostane solidní (válečnou) love story s vůbec ne špatnou vztahovou linkou a dokonce je zde i náznak humoru, a to chtěného. Hudební složka byla také zdařilá, dojem bohužel krapet zkazil konec, který neopomenul připomenout, že je to propagandistický snímek, ale já nemůžu dát méně než slabší 4*. (04.08.2013)

Na první pohled další říšské melodrama se Zarah Leander, znovu se po jejím boku objevuje Viktor Staal (Zu neuen Ufern) a Paul Hörbiger (Der Blaufuchs). Ale u zrodu Die grosse Liebe stálo rozhodnutí Goebbelse vytvořit nový moderní válečný film. O rozhovoru s Leanderovou na toto téma se zmiňuje ve svém deníku 22. 6. 1941. A tak vznikl film s Leaderovou naruby. V rozporu s tím, jak pečlivě budovaný byl její star vehicle do té doby. Film se odehrává v součastnosti a učí divačky, že láska musí počkat a že je to tak v pořádku. Dříve úspěšná, ambiciózní zpěvačka, klesá po seznámení s vojákem na náladě, protože jejich románek nemá jistý ani den v líbánkách. Oproti tomu sledujeme božskou Zarah v nepřirozených scénách z civilního života plně závislou na minutách, jenž bude moci prožít se svým vyvoleným. Nakonec je jí odměnou pár dní nemocenské, které může prožít se svým milým po dobu jeho rekonvalescence... Dnes se DVD s tímto válečným šlágrem prodává s věkovým omezením 18 let a je opatřeno vysvětlujícím komentářem. Chybí v něm ale analýza scén karikující Duceho Itálii, která je zobrazovaná jako jeden velký chaos. Fanoušci jsou nicméně tolerantní, protože kromě přítomnosti báječné divy (ač v nepřirozené roli) v tomto filmu i dodnes obdivují její interpretaci písní, které jsou populární dodnes: Da, Davon geht die Welt nicht unter a Ich weiß es wird einmal ein Wunder geschehn. (16.05.2021)

ocenenia : MFF Benátky 1942 - súťažný výber (20.07.2015)