Návrat na Brideshead

Tvůrcům se tímto filmem téměř podařilo zhmotnit palčivost samu, což na mě skutečně udělalo dojem. Někdo by mohl namítat, že jde o snobsky zpracované snobské téma a ano, v jistém smyslu by měl pravdu. Chtě nechtě ale takováto podoba k britským dobovým dramatům zkrátka patří a jelikož já nedám na takovéto snímky dopustit, těžko mohu v tomto směru něco vytýkat. Nechal jsem se unášet atmosférou, podmanivou hudbou, smutným příběhem plným lásky, zoufalství a nepřejícího osudu... Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se z některých scén skoro nerozpustil. Jediné, co trochu kazilo velkolepý dojem, byla pokulhávající dynamika a konzistence příběhu - tak trochu houpačkový efekt, chvíli strhující sled událostí, chvíli ticho po pěšině a tak pořád dokola. Patrně to bylo způsobenou delší stopáží, ale na druhou stranu - udělal by Návrat na Brideshead stejný dojem i ve zkráceném provedení? Nejsem si tím příliš jist. (15.04.2012)

Drama o zakázané lásce a o tom, co může způsobit přehnaná katolická víra, které ale především zaujme krásnými interiéry (zámek Brideshead), exteriéry (Oxford) a kostýmy (ples). Z hereckým výkonů vévodí Emma Thompson. Samotný příběh se mi nezdál být dostatečně hluboký, ale rozhodně ve mně vzbudil chuť si přečíst původní knížku. (24.11.2008)

Tyhle kostýmní britská, romantická dramata mě nikdy neomrzí. Obzvlášť s tímto obsazením. Jako vždy okouzlující Matthew Goode, roztomilý Ben Whishaw, sexy Hayley Atwell a dokonalá Emma Thompson. Jako vždy úžasná výprava, hudba, příběh.... Velmi romantický a také smutný. U těhle příběhů to, ani jinak nejde. Ben s Matthewem jsou osudoví hrdinové nenaplněných tužeb, lásek, zklamání a očekávání. Víra, náboženství a předsudky dokáží být, tak silní a krutí, že zničí a zadusí lásku i štěstí a přinesou jen neštěstí, zklamání a zničené životy. (22.02.2021)

Poriadny ' nášup' aristokracie vznášajúci sa v povetrí nasiaknutým vôňou vína, broskýň, sviecí a zakázanej lásky. I napriek tomu, že to má ponad 2 hodiny, čas letel svižným tempom a ja som sa vôbec nenudil. Avšak... Chcel som toho tak veľa napísať, no v 14. minúte do konca filmu som sa stal svedkom, ako sa jedna dobrá snímka dá naozaj okradnúť o absolútno hodnotenia skrz jediný efekt znamenia. Veľká škoda... (22.03.2009)

Britsky zdrženlivý mnohoznačný film o lásce a náboženství. 1) Základním znakem filmu je ambivalence. Vztah Sebastiana a jeho matky, kterou nesnáší, vyhýbá se jí, ale neustále jí podléhá. Vztah Sebastiana a Charlese, od vzájemné přitažlivosti až k pozdějšímu odcizení. Vztah Charlese k náboženství (zde katolictví), od počátečního radikálního odmítání (Charles se definuje jako ateista) až po explicitně nepřiznanou touhu po víře na konci. Konec konců ambivalentní je i můj vztah k filmu - navzdory nudným pasážím (zejména uprostřed filmu) mě film (i když možná spíše Waughův román, musím si ho ale přečíst) přiměl přemýšlet, diskutovat, zaujímat stanoviska._____ 2) Dalším typickým znakem je nejednoznačnost. Vlastně jasně nevíte, na čem jste, a tento stav trvá i po skončení filmu. Je Charles gay anebo není? Jaké povahy je jeho vztah k Sebastianovi? Jaká je vlastně jeho motivace, pokud jde o Sebastiana, Julii i Brideshead? A jaký je jeho vztah k náboženství? Copak takhle se chová ateista? O čem vlastně ten film je? Určitě není o homosexuálech._____ 3) Spisovatel Evelyn Waugh (navzdory svému křestnímu jménu muž) píše čtivě a zajímavě a v Anglii patří mezi základní školní četbu. V jeho díle jsou zřejmé autobiografické prvky (zde např. pobyt na Cambridge, holdování alkoholu, vztah k náboženství, patrně i homosexuální zkušenost)._____ 4) Nekončící dětství Sebastiana (osmadvacetiletý Ben Whishaw s podmanivým úsměvem) se střetává s požadavky dospělosti, kterou Seb podvědomě nechce přijmout - nabízí se domněnka, že se nachází v jakési zamrzlé homosexuální fázi dospívání (o dominantní matce nemluvě). Ani u Charlese (přitažlivý, třicetiletý, britsky zdrženlivý Matthew Goode) není příliš jasné, jestli více než Sebastiana či Julii nemiluje představu, že sám je na jejich místě. Tehdy vysoce populární Freud (zemřel v Londýně 1939) by měl z koncepce postav určitě radost (knihu napsal Waugh v roce 1945, Talentovaný pan Ripley od Patricie Highsmithové, který možná také divákovi vytane na mysli, je až z roku 1955)._____ 5) Knihu jsem nečetl, neviděl jsem ani britský miniseriál a proto nemohu srovnávat. Zdá se, že nové pojetí dodalo vyznění příběhu nový rozměr jakési nejednoznačnosti, což nemusí být na škodu. Přestože film zřejmě představuje značně seškrtanou verzi románu, je zejména ve své střední části zdlouhavý a nudný. Vrcholnou scénu filmu kazí mizerná latina kněze. Zámek Howard u Yorku je fakt překrásný. Jsem zvědavý, jak se mi film bude líbit při dalším zhlédnutí. (13.09.2009)