poster

Waterloo (TV film)

Drama / Historický / Životopisný

Československo, 1967, 99 min

  • Jiří K.
    ***

    Komorní televizní drama o předvečeru osudové neřkuli osudné Napoleonovy bitvy. Hrušínský byl jako slavný Korsičan sice realistický, ale příběh byl ža moc komorní, až moc konverzační a hlavně nelogicky provázaný. Ke konci života byl Buonaparte životem unavený a hypoaktivní, přesto mi děj přišel málo akční.(17.3.2005)

  • Marthos
    *****

    Přežil jste sám sebe, císaři. Pohlížet na jednu z největších ikon světového moderního vojenství, která za svůj nedlouhý život svedla více bitev než Alexander Makedonský, bychom dnes měli spíše s respektem a obdivem, neboť zůstává nepopiratelnou historickou skutečností, že Francie v době Bonaparteho vlády patřila k rozhodujícím velmocím evropského kontinentu. Bělkova komorní inscenace nás zavádí do osudné noci před klíčovou bitvou u Waterloo, během které dochází k prudké výměně názorů mezi neústupným císařem a jeho maršály. Jediná noc, jediná místnost, jediné rozhodnutí. Tam, kde Šotolova hra ztrácí na výrazu, nastupuje plejáda vynikajících hereckých person v čele s excelujícím Rudolfem Hrušínským, který Napoleona pojal coby neurotického despotu, udílejícího nesmyslné rozkazy a požadavky (v tomto směru se interpretace skutečně blíží zkázonosnému obrazu posledních dní Adolfa Hitlera v jeho berlínském podzemí na konci druhé světové války), na druhé straně ale velice přesně si uvědomujícího svůj nezadržitelný mocenský pád. Plejáda nejvýraznějších představitelů tehdejší herecké Thálie (Štěpánek, Smolík, Lukavský, Adamíra, Munzar, Kačírková...) vytváří mimo precizního zázemí pro Hrušínského mistrovské sólo také zajímavé, veskrze samostatné postavy, ostře kontrastující s právě probíhajícími událostmi kolem diktátorského císaře. Polemizovat o historické hodnověrnosti zde vyřčených slov nemá příliš velký význam, protože každá umělecká fabulace obyčejně vychází z oficiálních zdrojů; Šotolův text lze tedy vnímat jako jednu z možných (a ne zcela nereálných) verzí Napoleonova definitivního fiaska. Trvalým a vlastně mnohem cennějším odkazem této pozoruhodné černobílé televizní inscenace je defilé vynikajících hereckých osobností, skutečných velikánů své doby. Neokázalá okázalost, to je ten pravý kumšt.(23.10.2010)

  • PaRi
    ***

    Strhující Hrušínský, hrající podle špatného scénáře Šotoly. Napoleon pojatý skoro jako Hitler. Tendenční dobová inscenace socialistické televize s třídně kritickým pohledem na diktátora, který ovšem nesahal ani po kotníky diktátorům, které dokázal plodit komunismus. Po něm zbyl alespoň Napoleonův zákoník a kříž Čestné legie a jeho tělo spočinulo na čestném místě uprostřed Paříže. Co zbylo a zbude po diktátorech komunistických a jiných? Mimochodem rozdíl mezi Napoleonem a Hitlerem se dá shrnout do tří příkladů: 1. Nikdy nebudeme pít Hitler koňak! 2. Němci (i kdyby se tělo zachovalo) nikdy nevybudují pomník s jeho ostatky uprostřed Berlína! 3. Main kampf se nikdy nestane základem německé ústavy a ústav demokratických států jako Napoleonův zákoník! Zejmená v tomto srovnání vypadá Napoleon podle Šotolova scénáře velmi, ale opravdu velmi, falešně. A ještě něco, Šotola zřejmě nikdy nečetl paměti Napoleona psané na Sv. Heleně. To by věděl, že Napoleon nikdy nepovažoval bitvu u Waterloo za předem prohranou! Do konce života naopak se k ní stále a stále vracel a rozebíral, jak se mohlo stát, že birvu prohrál.(9.2.2008)

  • showxman
    *****

    Strhující a napínavé, a to se to opravdu odehrává pouze v jedné místnosti-v jakési stodole s krbem a chvílemi i před tou stodolou. Nečekal bych, že bez jakýchkoli dalších kulis, efektů a tak dále, vydržím sledovat stominutový sled konverzací, tím spíš na téma války. Byl sem vyveden z omylu, možná hned z několika. Waterloo je vynikající film s vynikajícími dialogy, napínavou atmosférou a bravurním Hrušínským.(29.7.2015)

  • Snorlax
    *****

    Zajímavě napsaná Šotolova hra přesunuje Josepha Fouchého noc pře bitvou přímo za Napoleonem. A já Lukavkému věřím, že přijel, a chápu, proč přijel. Jenže pak narazil na betonovou zeď, překážku postavenou z ega a charismatu Bonaparta. Hrušínského Napoleon je tak silná osobnost, že v jeho přítomnosti hrají skvěle i knoty svíček, ani dřevo v krbu si nedovolí hořet jinak, než si přeje PÁN.(21.2.2013)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace