Moolaadé
Moolaade
Obsahy(1)
Téma je výsostně aktuální, týká se ženské obřízky, která se dosud praktikuje u některých afrických kmenů. Ve filmu se střetávají dvě základní historické hodnoty: Moolaadé, což je respektování práva na azyl a Salindé - odvěká tradice ženské obřízky, jakési očištění. Hlavní hrdinka filmu Collé Ardo žije v jedné africké vesnici. Před sedmi lety odmítla obřízku své dcery, protože považuje tento zvyk za barbarský. Nyní se k ní uchýlilo sedm dívek, které odmítají podstoupit tento ponižující rituál a žádají jí o azyl. Mají na něj právo. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $215,646║Tržby Celosvetovo $434,553║ ()
Dost zajímavý a novátorský pohled na dnešní Burkinu Faso, Senegal či co. Hlavním problémem tady nejsou ekonomické a vlastně ani politické obtíže, nýbrž kulturní přerod a srážka tradice a proklamovaně moderních evropských přínosů. O objektivitě se ale rozhodně nedá mluvit, protože profeministický přístup je z toho jasně cítit. Jako film je to díky na africké poměry známému Ousmane Sembeneovi docela slušné o zvláštních hereckých výkonech se ale mluvit nedá. ()
K Moolaadé je hlavně nutné přistupovat úplně jinak, dokonce i jinak než třeba ke korejským filmům. Když se podíváte v jaké koprodukci byl natočen, tak Vám to mnohé napoví. Já se ocitla někde úplně jinde, velmi daleko od domova, v zemi, kde se dodržují mnohé tradice, z nichž jedna se zde line celým filmem. Je to velmi kontroverzní téma, týkající se ženské obřízky. A přitom jsem měla pocit jako kdybych se dívala na přírodní divadelní představení. Nevím, ale jsem přesvědčená, že mnozí z nich stáli a hráli před kamerou poprvé a nebo je to jejich zvláštní styl filmového zpracování. A jak jsem tak sledovala ty krásné scenérie a děj, tak se mimo jiné nedalo přehlédnout, jak jsou pro ně důležité tuny baterií do kazeťáků, tuny chleba (já bych řekla podle vzhledu, baget), kde nemají náměstíčko na drby, ale studni, která sama o sobě je unikátní, žoldáka, vykutáleného prodavače a sukničkáře v jedné osobě a podobné bytůstky. A v tomto prostředí se setkává Moolaadé se Salindé v boji, týkající se již nahoře uvedeného problému. Je to zajímavý film, možná ne pro každého, ale já jsem ráda, že jsem trochu pronikla do míst a tradic, které jsou mi zcela neznámé. Co bych chtěla osobně vyzdvihnout, bylo vynikající sladění barev, které je tak typické pro africkou zem. ()
Moolaadé je dokladem vzestupu afrického filmu, kdy ty nejlepší snímky už jsou plně přijatelné pro náročného diváka kdekoli ve světě. Scénář, režie, kamera i střih jsou profesionální, naopak zaostává herecký projev, kdy z pohledu diváka odchovaného profesionální euroamerickou tvorbou přinejmenším někteří herci jen deklamují svůj text. Ve snímku se najdou i scény a dialogy s příliš osvětovým nádechem, který je ale z hlediska tvůrců plně pochopitelný a filmu na kvalitě neubírá. Z emocionálního hlediska silná podívaná, kdy námětem je problém ženské obřízky, která si v Africe vybírá krutou daň v podobě zmrzačených nebo zemřelých dívek. Snímek sice využívá moderních postupů evropského filmu, ale jde o ryze africkou záležitost. Není to film o Africe z pohledu evropského intelektuála, ale film natočený Afričanem pro africké obyvatelstvo. Film je zajímavý i z hlediska posunu myšlení afrických elit - ještě před nějakými 15-20 lety byl hlavním tématem afrických filmů boj proti kolonialismu a euroamerickému kulturnímu vlivu; v Moolaadé jde o boj proti kulturní zaostalosti a nositeli nových myšlenek jsou lidé se zkušenostmi z vyspělého světa, jmenovitě vysloužilý žoldnéř, který působil u mírových jednotek OSN, a mladík z kmenové elity, kterého otec vyslal na studie do Evropy. Celkový dojem: 75 %. ()
Původně jsem nevěděla, co čekat od afrického filmu, ale byla jsem příjemně překvapena. Výborný scénář, který nenechá nikoho chladným, přesvědčivé herecké výkony a krásná africká příroda (i když ta zde neměla zas tolik velký prostor, ale přece jen se bylo na co dívat)...Moc pěkný film se smířlivým koncem. ()
Nestačí mít pár koulī, abys byl chlap. Skvělé poselství tohoto mírně femistického snímku, který ze všech sil bojuje proti přežívání nesmyslných středověkých tradic. Rozhodně doporučuji všem ženám, které se plačtivě rýpou ve svém nitru a stěžují si, že se mají špatně. ()
Najzaujímavejším zistením po zhliadnutí Moolaadé je fakt, že ženy v ňom predstavujú pokrok a muži sú spiatočníci. A to sme vo filme z produkcie Senegalu a Burkiny Faso. Tým druhým, nemenej zaujímavým zistením je to, že malá dedinka niekde mimo obludných afrických veľkomiest pôsobí rozprávkovo. Akoby bola postavená v štúdiu, ale zrejme nie je. Pokiaľ by tu nepanovali podobné rozpory, aké vidíme vo filme, zoberiem pár švestiek a idem si tam žiť v kľude a pestovať zopár plodín. Navyše tu sú ľudia sympatickejší, ako nafučaní Slováci. Moolaadé je minimalistický film s neviditeľným režijným štýlom, môže vás trochu uspávať, ale ponúka tak exotický pohľad, aký na festivaloch asi až zas tak často nevídame. Môžete si síce radšej pozrieť Fontánu pre Zuzanu 3, ale... ()
Velice zajímavý film o ženách, které se vzepřou barbarským tradicím, které už stály příliš mnoho lidských životů. Muži, kteří na nich lpějí, pak vypadají jako přežilý anachronismus, který se brání pokroku jakýmkoli způsobem (občas i směšným). Silný příběh sice občas scénáristicky trochu zaskřípe, ale naštěstí je to poměrně zručně natočené a rozhodně to stojí za vidění. ()
Od Xaly (aka Uhranutí), proslulé satiry nejvýznamnějšího afrického filmaře Ousmana Sembena, se něco změnilo, něco zůstalo při starém. Zatímco v Xale znamenal evropský (francouzský) vliv především negativa, ve filmu Moolaadé už v Evropě vzdělaný mladík značí žádaný pokrok, odklon od nesmyslné tradice, podle níž mají být dívky obřezávány. Obřízka přináší jen bolest, zmrzačení, smrt ženy. Titul filmu vychází z termínu pro právo na azyl. Film se odehrává v Burkině Faso (populace: 12 milionů, v hlavním městě Ouagadougou se koná významný filmový festival, gramotnost pouze 18,7% - zdroj: OSN). ()
Z černého kontinentu se k nám moc filmů nedostane a je to škoda, když tam vznikají tak zajímavé snímky jako Moolaadé. O příšerných praktikách ženské obřízky už slyšel asi každý a tento film pojednává o ženách, které se vzepřely tomuto zmrzačování. Scénář sem tam trošičku zaskřípe, občas to trochu nezvládnou neherci, ale to nijak nesnižuje kvality tohoto dramatu s jednoznačnou výpovědí a ožalobou barbrských zvyků. ()
ocenenia : MFF Cannes 2004 - uvedené v sekcii "Un certain regard" ()
Není mnoho filmů, které mě kdy beze zbytku a do posledního atomu DOSTALY - a tento patří mezi ně. O co menší jsem měla pocit, že filmový materiál hodlá kalkulovaně natřásat rutinní umělecká peříčka, o to fascinovaněji jsem podlehla síle a čistotě vyprávění, kterými tvůrce s takovou přirozeností a samozřejmostí disponuje. Příběh pro mě tak silný a velký, že psát o něm jsem schopná až s několikaletým odstupem - přitom husí kůže, zatajený dech, pokora a pocit respektu zůstávají. Někdy jsou prostě všechna slova krátká. ()
Velice zvláštní film, který působí chvílema tak trochu amatérsky pokud jde o herecké výkony, statickou kameru a režijní rozpačitost, a taky naivně, vzhledem k závažnosti tématu. Co ale na tom, když jsem od něj celou dobu nemohla odtrhnout oči! Plno barev, nádherné tradiční oblečení, téměř pohádková vesnice a v jejím centru mešita jako architektonický skvost. Pokrok ale dorazil i zde - plastové nádoby na vodu jsou praktičtější než těžké hliněné džbány a rádio je pro místní ženy nepostradatelným zdrojem zábavy i osvěty. Pro mě bylo zajímavé hlavně setkání s odlišnou kulturou, jejími zvyky a zákony. Přesto mám obavu, že staleté tradice, jakkoliv hloupé, se budou měnit jen velmi zvolna. Viděno v rámci Challenge tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií. ()
Bezesporu palčivé téma, odvíjející se ve vizuálně dokonalém prostředí a vymaňující se ze všech klišé západní provenience, ještě samo o sobě nezaručuje dokonalý film. Jsme tu svědky příběhu, který je kulturně i nábožensky na hony vzdálený našemu chápání. Příběhu, který je ale zabírán většinou statickou kamerou, který hrají průměrní herci (co teprv děti, dívající se do kamery), a jehož závěr je poněkud "přitažený". Lepší dojmy však, i přes objektivní nedostatky, převažují. ()
Skvělý film o Africe (konkrétně Burkině Faso) na pokraji proměn, střetu tradicí s moderním myšlením a ženských právech. Pro filmové fajnšmekry velmi kvalitní film. Pro ty, kteří se o Afriku zajímají jako já i něco víc. ()
Vážení přátelé...Jsou filmy dobré, špatné a pak ještě jedny. Takové, které přesahují rámec kinematografie. Což je právě případ Moolaadé. Odhaduje se, že na světě je obětí obřízky více než 130 miliónů dívek a žen. Každý rok je tomuto zákroku podrobeno nejméně 2 miliony dívek, což znamená 6000 každý den. Většina žen a dívek, které podstoupily obřízku, pochází z Afriky, objevují se ale i případy z Asie a Středního východu. Například v Iráku je obřízka prováděna v kurdských oblastech. Za kritickou je podle Světové zdravotnické organizace považována situace v Sieře Leoně, Libérii a Súdánu. Částečně se pak zlepšila situace v Burkina Faso a Senegalu. Z 28 afrických zemí, kde se tato praktika objevuje, přijalo 16 zemí zákony, které obřízku zakazují. Bohužel se i přesto vyskytují nové případy. V kulturách, kde je ženská obřízka akceptovanou normou, je většinou prováděna primitivními nástroji (žiletka, kus střepu) bez anesteziologie. Věk obětí záleží na konkrétní kultuře – v některých zemích jsou mrzačena už několik dní stará novorozeňata, jinde dospívající dívky. Nejčastěji se obřízka provádí u dívek ve věku 4 až 12 let. Moolaadé jako běžný film, bych hodnotil na 4*. Což na film z Afriky není vůbec málo. Necméně pro tu důležitost tématu i poslání a především za odvahu, je to vlastně tak na 10*. Děj zde plyne tak nějak poklidně, jako by o nic nešlo. Což ve skutečnosti děsivost příběhu ještě umocňuje, protože je na tom vidět, jak je v těchto zemích ženská obřízka chápana jako něco zcela přirozeného. Všechny holky se prostě musí obřezat a hotovo - je to nutnost. A je už na nich, jak se s tím vypořádají...tedy rozuměj - přežijí-li to, či nikoliv. Pro nás evropany něco neuvěřitelného a přece... Ano - lidé tu v rámci tradice zabíjejí vědomě své děti a příjmají to jako "nutnost" a "samozřejmost". Dělali to tak přece jejich rodiče a rodiče jejich rodičů a atd... Není snadné se postavit proti svému manželovi, proti svým rodičům, proti celé své vesnici... Podobně jako třeba v Indii mají také takový "hezký zvyk"... Rodiče nevěsty musí rodině ženicha v rámci svatebního obřadu předat podle tradice nemalé věno. Tudíž pro spoustu nemajetných rodin je narození holčičky "neštěstí"...Odhaduje se, že je takto ihned po porodu v Indii zabito ročně až několik desítek tisíc novorozeňat. A to dokonce někdy i za pomoci porodnice. Za jednou takovou byla nedávno objevena vyschlá studna s kostrami novorozeňat...!?! A o dalších tisících potratů z téhož důvodu ani nemluvě... Tento film, který mimochodem natočil režisér ve svých osmdesáti letech!?! (že by takový africký Otakar Vávra?) má tudíž jasné poselství: Jsou tradice dobré a jsou tradice špatné. Některé jsou dokonce velmi špatné. A tyto "tradice" je z filosofického i morálního hlediska nutné zavrhnout a bojovat ze všech sil za jejich zrušení...! Někdy i proti všem! ()
Po Púštnom kvet1 (2009) druhý film, ktorý som v poslednej dobe videl o ženskej obriezke, o tomto odpornom zverstve. Kým pri Púštnom kvete som si posťažoval, že tej Afriky tam bolo málo, tak v tomto prípade bolo tej Afriky až priveľa. Väčšina filmu prebieha zhruba takto: Postavy prídu na nejaké miesto, kde sa stretnú s inými postavami, s ktorými potom vedú rozhovor. Potom ďalšie postavy na ďalšom mieste stretnú iné postavy a tiež s nimi vedú rozhovor. A takto sa to opakuje skoro celý film, ktorý je tým pádom poriadne ukecaný. To by samo o sebe ešte nemuselo byť až tak zlé, lenže tie konverzačné scény pôsobia ako z nejakého ochotníckeho divadla v Hornej Dolnej. Celé je to nakrútené naivne a amatérsky, nejaké tie filmové prostriedky som veľmi nepostrehol. Snáď jedine scéna bičovania trochu vystupuje zo šedivého priemeru. V každom prípade je to iné, je to proste africké a hádam už len kvôli tej možnosti nahliadnutia do africkej kultúry sa oplatí film vidieť. ()
zde jsou slova zbytečná... skvost! dokonalý protipól americké produkce... ()
Až antropologická sonda do života venkovských žen v subsaharské Africe, kde se střetávají staré kmenové tradice a africký lidový islám na straně jedné s pokrokem, vzdělaností a novým myšlením na straně druhé. Sice mi ke konci přišla trošku násilná jakási snaha o genderově-politickou korektnost, nic to ale nemění na tom, že jsou to dvě hodiny podívané, která se běžně v české distribuci neobjevuje. ()
Ženy 1 Muži 0 Film o africko islamských tradíciách, tvrdohlavosťou mužov a odhodlaní žien. ()