Poslední dny

Katastrofálny štylistický dozvuk Gus Van Santovho predošlého Slona. Nudný, štruktúrou nefungujúci. Asi päťdesiat ľudí odišlo zo sály ešte v prvej polovici. A urobili dobre. (07.07.2005)

Zlatá Palma - výběr (20.01.2006)

Depresivní, hypnotický film pro trpělivé diváky. Pro ty odolnější z nich. 65% Zajímavé komentáře: Petr Makaj, emilkac (02.09.2005)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $463,080║Tržby Celosvetovo $2,456,454║ (14.10.2009)

Tak tohle je první filmový snímek, kdy ani po skutečně usilovném přemýšlení nevím, jak ho subjektivně ohodnotit... Výchozí očekávání bylo veliké - zažil jsem coby postteenager nástup vlny grunge i Nirvany a vyjeveně se díval, když na MTv každou neděli večer ve 21:00 CET začínal pořad 120 Minuts alternativního rocku, tam jsem viděl úplně první videoklipy z jejich prvního alba a přelomový klip Smeel Like Teen Spirit, který nejdříve rotoval bez povšimnutí, až se po několika měsících náhle dostal do primetimeu a spustil lavinu, která strhla i mne... Režiséra Guse Van Santa uznávám a jeho filmy mi přináší radost (a to nemluvím jen o Dobrém Willa Huntingovi, ale třeba i o artovém úletu Mé soukromé Idaho, který mě doslova nadchl). Poslední dny jsem však nebyl schopen přijmout... Téměř surrealistický začátek - muž brodící se divokou pustinou, kolem něhož se náhle přeřítí futuristický rychlovlak, iracionalita záběru na spící dvojici, televizor s dokumentem o kumite a v druhém plánu za oknem na muže kopajícího cosi na zahradě... Předlouhé téměř statické záběry, v nichž se téměř nic neděje... Hlavní postava zabírána převážně zezadu, přičemž kamera se často jakoby uhýbá či uvízne na nějakém fixním detailu... Absence dějové složky... Připadal jsem si ztracen jak v ruském artovém filmu...přičemž ale cítím, že mě možná něco míjí... A chvílemi jsem si říkal, že tohle asi snad ani není o Cobainovi... Nevím, zda je to skutečně mistrovské podobenství o umělci utíkajícím před krutým světem do samoty svého domu a vlastní hlavy, mistrná analogie psychické poruchy či jen a pouze nepovedená nudná slátanina... skutečně se nemohu rozhodnout... (28.10.2007)

Nirvanu nijak zvlášť nemusím a o Cobainovi a okolnostech jak zemřel toho moc nevím ( kromě toho, že si ustřelil hlavu ), takže nejsem nějakým způsoben ovlivněn. To aby bylo jasno -- Ano, tenhle film může působit jako konzervovaná nuda bez děje, ale po prvních aklimatizačních minutách jsem se dostal do jeho nálady a už mě nepustil. Sledujete poslední dny muzikanta, permanentně sjetého na kaši, jeho absolutní apatii vůči všemu a všem, kterého již pravděpodobně nebaví život a smrt je pro něj vysvobozením. Celý film točen v extrémně dlouhých ( několikaminutových ) většinou statických záběrech, které nenudí především kvůli Michaelu Pittovi a jeho auře. Zklamalo mě, že hudba ve filmu není moc využita, ale ty dvě scény, kde ano, jsou magicky hypnotické ( a navíc dlouhé ) a dostaly se mi hluboko pod kůži. Nasírá něco jako vedlejší dějová linka ( o tom jsem debatoval s Ondrou Vosmíkem, heč ), který se věnuje postavám, které zde nemají žádný význam a nikoho nezajímají....Takže i když bych tenhle film znova vidět nemusel, rozhodně ve mně něco zanechal... (08.07.2005)

Dotyk temného pasažéra, který se skrývá i v nás, jen nesmíme zvolit špatnou cestu. Cesta z které není návratu. Hlouběji a hlouběji se dostávám pod kůži Blakea (Kurta) i druhý den po projekci. Vynikající statická kamera, která nutí diváka zamyslet se nad peklem uvnitř Blakea. Závěrečný odchod z těla je nezapomenutelná záležitost. (21.11.2015)

Van Sant chce být velký umělec testující publikum, ale zároveň nevěřím, že je moc chytrý člověk. Z rozhovorů mi jeho myšlenkové úvahy přijdou až legračně hloupé a dětské. Ale možná proto někdy jeho intuitivním experimentováním probleskne ryzí síla média. A jindy jde o katastrofu. A někdy oboje zároveň. Last Days v sobě pro mě nemá sílu Slona, ale chápu, že to bylo myšleno dobře. (16.10.2017)

Chybělo málo a šla jsem si tatínkovou brokovnicí ustřelit hlavu. (01.09.2009)

Sakra, proč jen je takové utrpení se na to dívat? Antikomerční, protimasové i umělecké či co-já-vím-jakými-ještě-rádoby-intelektuálními-přívlastky-ověnčené filmy se přece dají udělat i tak, aby člověk neměl chuť po obrazovce/plátně něco hodit, aby aspoň něco viděl... A také díky bohu za info/obsah filmu, protože nebýt toho, tak fakt nepochopím, že to je prefabrikovaná paralela k životnímu utrpení mladého vyhořelého génia (či snad dokonce Mr. Cobaina). Prostě bych si řekla, že je to blbej kluk, co si toho sám dost podělal a potom zjistil, že to nejde vzít zpátky. (Ale to taky může být odpověď na zmíněnou charakteristiku, že?) Zase ale musím přiznat, že "hudební" scény mě naprosto dostaly, nebo lépe řečeno naprosto se mi trefily do rozvlněné emocionální hladiny v době sledování. Such a madness... - Jé, to je krásně nasranej původní komentář. Po druhém shlédnutí už se na situaci dívám jinak, ale to by byl hřích takovejhle komentáříček smazat. Za čtyři roky od prvního shlédnutí jsem se dokonce dostala k tomu, že film naprosto zbožňuju. ♥♥♥ (05.07.2008)

Od doby, co se Van Sant na chvíli upsal hollywoodskému ďáblu (PSYCHO), soutěží sám se sebou o to, kdo v USA natočí největší anti-komerci. Koho neodradí série improvizovaných impresí na téma umělce-trosky, pro toho má autor jeho oblíbené triky: narušenou linearitu „vyprávění“ a homosexuální motiv. Nebýt ten film tak evidentně laciný (odehrává se v baráku uprostřed lesa), nikdy by nevznikl. (09.07.2005)

Van Santovi sa podarila uzasna vec. Preniest pocity hlavneho hrdinu na divaka. Tiez som sa chcel od zufalstva zabit (a to som to pozeral na dvakrat). Na druhej strane krasny priklad ako herec a hudba dokazu vytiahnut ciselne hodnotenia az o 4-5 bodov hore. 3/10 (15.08.2018)

aneb Balada o mumlajícím rockerovi, který bloudí po svém domě a okolí. Prvních 10 minut, kdy byl na plátně skoro jen Blake, bylo docela vtipných, i když asi nechtěně... ještě jsem se docela bavil při Mormonech. Ale zbytek filmu (hlavně druhá část), kdy dostávaji prostor i ostatní postavy, jsem moc nepobral... 30 % (12.07.2005)

Závěrečný díl tzv. trilogie o smrti. Gusi Van Santovi byly tentokrát inspirací poslední dny legendárního Kurta Cobaina. Těžko říct, kde se stala chyba. Třeba pasáž, kde Michael Pitt zazpívá song Fetus a kamera se nejenže nepohne, ale ani se neobjeví střihový zásah. Bohužel tohle už zavání samoúčelností. Má to sice pořád něco do sebe, ale pokud máte po ruce geniálního Slona, sáhněte raději po něm. (25.05.2010)

Možno je Gus Van Sant aj fanúšikom Nirvany, ale určite je veľkým fanúšikom Boyz II Men :). (09.10.2021)

Další odsouzený film neobyčejného Guse Van Santa. I Last Days byl v Cannes, vyhrál cenu za zvuk, nominován na Zlatou palmu jako jiné Santovy autorské filmy, z čehož vyplývá, že na Západě, ve Francii.. jsou s filmovou vzdělaností někde jinde než tady v ..československu. (11.06.2009)

Toto bol neskutočný grc od Gusa Van Santa ... tá jedna hviezda je pre mňa, že som to vôbec dopozerala do konca. Absolútne ma to nebavilo, nervózna som bola z toho, že tam neviem nájsť nič, čo by mi niečo dalo. (16.10.2013)

Na tento film ma zlákal podtitul „posledné dni Kurta Cobaina“, no po dopozeraní som trpko oľutoval tú hodinu a pol zabitého času. Dlhé nudné zábery a pár dialógov, ktore sú aj tak o ničom. Tento film sa mi nezdal ani umelecký, ani experimentálny, ani psychologický, dokonca aj hudba je nanič.Tento film si druhý krát pustím iba ak nebudem môcť zaspať (22.01.2006)

Bezhraničný Gas Fan Svätý exhibicionizmus, ktorý je presným opakom svojho staršieho a oveľa zaujímavejšieho brata, Elephanta. Ako pocta akejkoľvek rockovej legende nefunkčné, ako štylistické cvičenie nudné, v detailoch i v celku nezaujímavé. (22.01.2010)

Opravdová filmová katastrofa, ktorá pochovala všetko, čo Gus Van Sant natočil predtým! Hodnotenie je úplne plnohodnotné, pretrpel som si veľa. (05.04.2013)