Režie:
František FilipScénář:
Zdeněk Kozák ml.Kamera:
Jiří KovářHudba:
Otakar OlšaníkHrají:
Roman Vojtek, Jana Tabrea, Drahomíra Hofmanová, Stanislav Zindulka, Jiří Pecha, Jiří Tomek, Josef Karlík, Václav Svoboda, Zdeněk Maryška, Jaromír Nosek, Antonie Talacková BarešováObsahy(1)
Pohádku o hrnčíři z Kvítečkova napsal a původními písňovými texty doplnil Zdeněk Kozák – dramatik a rozhlasový režisér. Příběh vychází z tradice českých pohádek, které znají hastrmana i jako tvora k nerozeznání podobného lidem. Ten jim může pomáhat a navazovat s nimi hlubší vztahy. Také bojácnému Floriánkovi (R. Vojtek) pomůže ke štěstí polidštěný vodník. Jenže jak se ukáže, bez vlastní odvahy by Floriánek svou milou (J. Tabrea) nezískal… Pohádku natočil režisér František Filip, který si ke spolupráci vybral výtvarnici Vlastu Švejdovou, oblíbenou kreslířku dětských knížek. Ta stvořila pohádkový Kvítečkov ve stylu kresleného leporela. Písně, které provázející celý tento pohádkový příběh, vzešly z dílny skladatele Otakara Olšaníka. (Česká televize)
(více)Recenze (37)
Dokud se budou točit takové sračky, tak pánové Filip, Pecha a Zindulka budou mít čím zaplatit nájem, ale úroveň české televize bude pořád kdesi mezi nulou a výkalem ve vašem přijímači. Katastrofální amatérismus. ()
No zase takový odpad to nebyl, i kdy samozřejmě dnes se točí ledasco, hlavně že herci hrají-:)). Ale pořád jen vyloženě dobré tv-pohádky s dobrou produkcí se točit nemůžou, to je snad všem jasné.. Místy to sice zavánělo jistým amatérismem, naivitou a především téměř nepřirozeností u mladých herců a vedené dialogy tu byly opravdu místy nešťastné. Ale třeba kreslené ateliéry vystřižené jak z televizních Zpívánek nebo s filmu alá Hrátky s čertem špatné nebyli. Zkušení herci jako Zindulka, Pecha nebo na začátku ta stará jarmareční bába hrály v rámci svých možností a v duchu nízkorozpočtového televizního filmu se špatnou produkcí. Určitě se ale jedná o slabší počin ve Filipově filmografii i co se týče Kozákova né příliš scénáře. 1,5/5*. ()
Až na ten zpěv byla pohádka celkem snesitelná. Trochu se přikláním k lepšímu hodnocení za roli starostava syna: Franta ( Václav Svoboda ) ( Hodnocení: 4/10 ) ()
Od podobných pohádkových počinů, jejichž finanční stránka je tristní, divák nezpanikaří. Dostane se mu vesměs nepříliš smysluplného příběhu o jednom bojácném mladíkovi, který přemůže dva strašící duchy v hospodě, ale zásluhu na tom si připíše jeho sok v lásce. Jeho máti se kdysi spustila s vodníkem, který i po dvacetiletém rozchodu k ní stále hoří láskou. A další peripetie v této pohádce si dokáže obhájit pouze autor scénáře. Překvapením je, že režii si vzal na starost renomovaný František Filip. Jeho režie má náběh do podprůměru, občasně na diváka jukne nečekaný amaterismus. Roman Vojtek v mladistvém věku je snesitelný. Debilně působí vodník Stanislava Zindulky. Promenáduje se na rynku, přičemž obyvatelé dělají, že jeho abnormální vzezření je v souladu. O záporné postavy se postaral Václav Svoboda s Josefem Karlíkem, kteří se předvedli obstojně. Kulisy jsou i na poměry tv pohádky hrozné. A celkově scenérie vyhlížejí skromně až chudobně. Příliš atrakcí tahle pohádka neskýtá. Na triky se nedostalo, příběhově to skáče z průměru do podprůměru. Věrní diváci pomálu reprízovaných pohádek, což je tento případ, můžou sympatickému Floriánkovi případně i fandit a přečkat horší realizaci v pohádkovém rozmaru. 5|10 ()
Zcela zbytečně natahovaná pohádka (tam, kde by stačilo, aby si to rovnou vyříkali, nebo si dali pěstí, se to roztáhne div ne na roční období a spoustu opakovaných vět), kde vrcholem amatérismu jsou oba andělé a všechna jejich zjevení, bezděky vyvolávající smích. Jinak být Vojtkem, tak do holky, která mi nevěřila, zavrhla mne a šla za lepším, už příště nejdu, protože kdoví, kdy mne zas podrazí. Měla si vzít starostova syna a byl by klid. ()
Večerníček tak suchý a děsný, že bych ho nedoporučil svým budoucím dětem:) Je zcela na místě hodnotit těžce při zemi:) ()
"Já přece nejsem žádnej podvodník !! Ále vodník !!" Že není utopenec jako utopenec a není Filip jako Filip, jednoho dokonale přesvědčí tahle ušmudlaná pohádková šmíra.. Jistě, jeden snadno odhalí, že Kozákův scénář s překvapivě opravdu hodně slušnými dialogy vychází z divadelní "hry", čemuž režisér uzpůsobuje celou mizansénu, a tak by snad i trocha té shovívavosti či odlišné optiky vůči té cílené lacinosti byla na místě, ovšem tradiční Filipova neschopnost pohybovat se v žánru ryze komickém - Skutečně myslím, že ten svůj smysl pro humor nemůže chápat ani on sám.. - a naprosto tragické herecké kreace, byť kupodivu takřka bez přehrávek, většiny zúčastněných veškeré snahy snadno utopí.. O Olšaníkově hudební složce se raději ani vyjadřovat nebudu.. ()
Naprosto příšernej, studiovej propadák. Nebudu se zbytečně vyjadřovat o něčem takovym... ()
Tato pohádka skutečně za mnoho nestojí. Stanislav Zindulka byl jako vodník Pantlička velmi příjemný. Já mám ale raději jiného vodníka. Toho, co hraje Josef Dvořák. Ten se pro role vodníků přímo narodil. ()
Něco takovéhleho se jen tak nevydí. České pohádky ztrácí úroveň a nestojí ani za jednu hvězdičky. Studiové a rádoby vtipné předělávky klasických pohádek jsou zkrátka absolutní katastrofou. Na zblití.... ()
Silně infantilní pohádka, která ničím nezaujme, ale celkem ani neurazí. I když...nejvíce zaujmou a zároveň urazí velmi špatné herecké výkony nejen starých osvědčených herců. Od Romana Vojtka jsem nic nečekal a dobře jsem udělal, hraje opravdu příšerně, jak je u něj pravidlem. Příběh hezky pohádkový, ale zpracování hrozné. ()
bože,bože..to byla ale blbost první třídy..stačilo vidět cca 45minut .. ztráta času .. trapné herecké výkony s neustálým čuměním do kamery, naprosto dementní příběh, divadelní kulisy..scénka s rakvema a přeměnou na andělíčky to byla fest velká katastrofa...konec českým filmům!! díky!! 1* pouze z lítosti za troufalost natočit něco takového a jako poděkování, že to nebylo delší. ()
Kulisová pohádka, která vyniká především svou stupiditou a naivitou. Písničky sice nejsou nijak otravné, ale pohledy do kamery otravné časem jsou a jednání hlavních hrdinů je příšerné. A ačkoliv Peca v roli ducha/anděla potěší, především závěr je zcela tragický. Pohádka tak možná na nedělní ráno, ale na poobědový čas je to už zcela nevhodné. Hudba: Otakar Olšaník ()
Zase tak špatné to nebylo, jak sugeruje zdejší hodnocení. Pravda, Vojtek moc sympatický týpek není, ale zase Tabrea to svým zjevem vynahrazovala, takže jako dvojice vycházeli jako zcela průměrní lidé. Pohádka přinesla mnohé poučení, např. že vodníci stárnou mnohem rychleji než lidé a že je velmi důležité nedbat na matčiny rady a věnovat se karbanu, protože kdo neumí hrát karty, je bez kouzelného škapulíře zcela ztracen. Také z linguistického hlediska byl člověk obohacen, neboť slovo "plachořitka" nikdy předtím ani potom neslyšel. Ono taky není divu, páč z přísně logickýho hlediska to znamená člověka, který nerad ukazuje zadek na veřejnosti, a těch je (doufám) u nás naprostá většina. No a největší obdiv za mě sklízí autor a režisér tím, že snad poprvé v dějinách pohádek nechají hlavního hrdinu spáchat sebevraždu, byť tedy neúspěšnou (v případě Vojtka musíme zvolat "bohužel"!) ()
Pohádka úplně bez smyslu. Ještě k tomu z hercema, které moc nemusím... No nevím, řek bych že je to jen zbytečná blbost . ()
Sračka to není, jak tu někdo píše, ale žádná sláva taky ne ()
Vzhledem k tomu, že je to pohádka pro děti, tak by bylo nemístné, abych dával odpad. Byly časy, kdy jsem si takovouto pohádku prostě užíval. Extra papundeklové kulisy, hodná holka s pořádným copánem. Bohužel však pohádka nemá co dělat v mém profesionálním hodnocení. Ještě takto zpracovaná pro děti. Pro pod 11 dobrá, pro mě nyní již ne. ()
Florián spadne do rybníka, a podle toho, že se neutopí, a i komunikací s vodníkem, zjistí, že on sám je vodník, syn vodníka Zindulky. Samou radostí se oba zmastí rybím tukem. Kreativní a jeblá pohádka, cením. ()
Je takové moravské 😄 ()
Civilní herectví v duchu Jeana Gabina, nákladné exteriéry, na kterých je patrná ruční práce, kamera dává vyniknout celé barevnosti prostředí, děj poměrně akční, nechybí milostné drama ani existenciální pokus o sebevraždu, dojde i na filmové triky, když se točí v hastrmanově domácím prostředí pod vodou. Dílo vrcholí závěrečnou ukázkou bojového umění, kterým ve finálním souboji zkrotí hlavní hrdina padoucha a monumentální davovou scénou. Přidáme-li k dobru, že nechybí ani morální ponaučení, dojdeme ke zjištění, že je s podivem, že se z tohoto filmu ještě nestal vývozní artikl reprezentující naše filmové umění v zahraničí. ()