Živá mrtvola

„Letošního roku bylo sovětské filmové umění obohaceno novým žánrem zfilmovaným divadelním představením. Nyní, když bylo už vytvořeno a od diváků se souhlasem přijato šest zfilmovaných divadelních představení a když filmová studia v Moskvě, Leningradě a Kijevě připravují nové filmy tohoto typu, je možno shrnout některé výsledky vykonané práce. Úspěch zfilmovaných divadelních představení se už jasně projevil: naši diváci mají o ně živý zájem. V čem je tajemství tohoto úspěchu? Především v tom, že lidé i z nejodlehlejších končin sovětské země se mohou seznámit s takovými divadelními představeními a s takovými herci, které by bez filmu možná nikdy neuviděli. Divadelní představení nabylo na plátně nových vlastností. Veliké rozměry, panoramata, jednající osoby, které se na plátně hned přibližují a hned od něho vzdaluji, střídání jednajících a naslouchajících osob v rámci záběru to všem umožnilo režisérům a hercům upoutat pozornost diváků na umělecké podrobnosti, které hluboce odhalují vnitřní smysl hry. Filmování divadelních představení má velmi důležitý význam také proto, že filmový snímek je prostředkem k zachycení mistrovství nejskvělejších scénických umělců. Nyní už nebudeme říkat jako Bělinskij, že „scénické umění je umění nevděčné, protože žije jen v minutě tvorby a působíc mohutně na duši v přítomném okamžiku, nenávratně zaniká". (Výňatek z článku M. Marjanova.) Filmový přehled 45/1952 (19.01.2008)