Reklama

Reklama

Jedenačtyřicátý

  • Sovětský svaz Sorok pervyj (více)
Válečný / Drama / Romantický
Sovětský svaz, 1956, 88 min

Obsahy(1)

Sovětský barevný film z občanské války. Zbytek rozprášeného rudoarmějského oddílu se vydal na pochod pouští Karakum k svému štábu. Mezi nimi jde i nejlepší střelkyně oddílu Marjutka, která zastřelila už čtyřicet bělogvardějců. Po cestě zajali mladého poručíka, kterého Marjutka dostala za úkol střežit. Po velkých ztrátách dorazili k Aralskému jezeru. Marjutka se vydala na lodi s poručíkem do štábu. Bouře je však zahnala na pustý ostrov. Oba mladí lidé se zde do sebe zamilovali a prožili šťastné dny. Bělogvardějci, kteří usilovně hledali poručíka, se přiblížili k ostrovu. Poručík poznal své druhy, rázem zapomněl na Marjutku a vrhl se jim radostně vstříc. Statečná Marjutka, jejíž vlastenecký cit zvítězil nad láskou, bere pušku a jedenáctýřicátý nepřítel padl mrtev do vln jezera. (FILMOVÝ PŘEHLED 47 / 1956) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (11)

M.E.J.L.A. 

všechny recenze uživatele

Propagandistický rozměr nemá ani tak samotný film, jako spíše zde uveřejněný (a v posledních dvou větách značně zkreslený) popis děje převzatý z Filmového přehledu. Čuchrajův film byl natočen až poté, co Chruščov veřejně odsoudil stalinský kult osobnosti, což se ve filmu a umění obecně projevilo výrazným uvolněním poměrů. O pět let dříve by snímek zobrazující románek zapálené rudoarmějky a sympatického bělogvardějce určitě neprošel. Co ale film dělá ještě zajímavějším, je úžasná práce kameramana Sergeje Urusevského. Vizuální slast. ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Grigorij Čuchraj to svojim debutom rozbalil naplno. Jeho šťastím ( a našim tiež ) bolo, že sa v dobe vzniku filmu mierne uvoľnila situácia v Sovietskom zvaze a mohol tento film vzniknúť. Jeho ďalšiu históriu nepoznám, doležitá je skutočnosť, že snímok spĺňa všetky náročnejšie kritéria. V takomto prípade sa dá odpustiť aj nutná dávka propagandy. Príbeh mladučkej naivnej zápalistej zastankyne budujújeho sa komunistického Ruska je natočený s citom pre obraz, farby sú príjemne tlmené a v romantických scénach ozaj estetické. Jej láska k mladému bielogvardejcovi, ktorý je jej vazňom, je náhly, ale ľudsky čistý. Ich politické presvedćenie je natoľko silné, že ponúka vynikajúce konfrontácie až do výšin antickej tragédie. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Natočeno podle stejnojmenné novely Borise Lavreňova, od které se dějem a tragickým koncem prakticky neodklání. Na svou dobu je to natočené citlivě, velmi slušná režie - Čuchraj patřil k talentům 50. let. Tohle komorní drama o střetnutí milostných citů a vojenské povinnosti má ale v mých očích určitý propagandistický rozměr a tak to za víc než 50 % celkového dojmu nebude. ()

Volodimir2 

všechny recenze uživatele

Film je o Ruskej občianskej vojne a konkrétne o červenoarmejskej ostreľovačke Marjutke a jej 41. obeti. Táto vojna prebiehala v rokoch 1918 po rozpade Ruského impéria až do vzniku Sovietskeho zväzu. Bojovalo sa všade v Rusku, na Ukrajine, na Sibíru ale aj na Ďalekom východe a bojoval každý s každým. Dôrazom boli boje červenoarmejcov so zostatkami cárskej armády bielogvardejcami. Tí nakoniec boli vytlačení cez Ďaleký východ, kde bojovali aj naši československí legionári. Dňa 30.12.1922 vyhlásil vznik nového štátu Zväzu sovietskych socialistických republík, predseda ľudových komisárov Vladimír Iľjič Lenin, ktorý zotrval na funkcii až do svojej smrti v roku 1924. Išlo o Bielorusko, Rusko, Ukrajinu a Zakaukazsko. Po ňom nastúpil a zotrval v úlohe prvého muža štátu už Josif Vissarionovič Stalin až do roku 1953. ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

Štěstí, že jsem nedočetl oficiální text distributora, prozrazující děj až do konce. Netušil jsem, jak to dopadne. Působilo to velmi pravdivě. Petrxx11 má podle mě pravdu, když hovoří, že se jednalo o podmíněný reflex (nečtěte, pokud nechcete znát spoiler). Maximum, protože Jedenačtyřicátý si zaslouží víc, než aktuálních 72%. Docela zážitek. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (1)

  • Izolda Izvickaja nebyla ani první kandidátkou na Marjutku, ani nesplňovala představy umělecké rady „Mosfilmu“ – na vojačku Rudé armády byla prý příliš krásná a elegantní. Přesto si ji Grigorij Čuchraj prosadil do hlavní role navzdory všem. A nakonec z čerstvé absolventky VGIK, která měla do té doby za sebou jen pět natáčení, udělal režisér ve své vlasti superstar. Paradoxně se znovu s předsudky – tentokrát jako vůči ženě z východního bloku – setkala pro změnu ve Francii o několik měsíců později před uvedením filmu na festivalu v Cannes 1957. Ještě než ji žurnalisté viděli, psali v souvislosti s příjezdem sovětské delegace: „Přijela herečka s nohama stepního kavaleristy.“ Záhy poznali, že opak je pravdou. Izvickaja se mohla směle rovnat hollywoodským hvězdám a po úspěchu filmu se nakonec předháněli o její přízeň. Sovětská krasavice obsadila titulní stránky Le Parisien libré, New York Magazine a dalších žurnálů, dokonce v Paříži otevřeli kavárnu Izolda. (chamonix)

Reklama

Reklama