Vesyolye rebyata
Celý svet sa smeje
Jazz Comedy
Moscow Laughs
Obsahy(1)
Pasák dobytka Kosťa je obdařen výjimečným hudebním nadáním. Shodou okolností zaujme městskou slečinku Lenu, která jej považuje za významného hudebního skladatele. Pozve jej do lázeňského domu na večírek, kde její omyl vyjde najevo. Kosťa se však jako hudebník prosadí a stane se dirigentem jazzového orchestru. Vynikající zpěvačku najde v půvabné Anňutě, která u Leny pracuje jako služebná. Na Alexandrovově excentrické hudební komedii je zřejmá poučenost americkými komiky (Chaplin, Lloyd, Keaton). Nejblíže má však k humoru bratří Marxů. V jedné ze svých prvních velkých rolí se zde představila Ljubov Orlovová, režisérova pozdější manželka. K úspěchu filmu přispěly i podmanivé melodie Isaaka Dunajevského. (FebioFest 2006) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (18)
„To by porazilo i vola!“ Někdo si v případě spojení „sovětská muzikálová komedie z roku 1934“ nějakou představu udělá (já se kupříkladu připravil na něco ve stylu filmu Čerjomuški), přesto výsledek v případě tohoto snímku očekávání každého pravděpodobně předčí. Především je to hodně, bizarní, střelený, absurdní a svérázný film, u kterého jsem se bavil hodně a takřka nepřetržitě, i když v některých případech to tak tvůrci nejspíš nezamýšleli (přestože tipovat u tohoto dílka, co bylo záměrně vtipné a co ne, je pouštění se na hodně tenký led). Nicméně, pobavily už úvodní titulky (na 3 zmíněné klasiky asi nejvíce odkazuje groteskní pasáž se „zkouškou“). Pak člověka hned praští jak pěst do očí postavy, „resp. jejich herectví“ a naprosto mimoňské výrazy hlavních protagonistů, protože to je jeden šílenec vedle druhého (u mě to jednoznačně „vyhrála“ Jelena). A pak následuje mix všemožných trhlých scén, z nichž některé překvapí svojí fantazií a zábavností, jiné jsou, jak se říká, tak moc blbé až jsou vtipné. Takže se tu ptáci na drátech stávají notovou osnovou („Noty se rozletěly!“), socha nemůže volit, protože nemá ruce, zvířata slyší na píšťalu a couvají lépe než zkušený řidič, služka předvádí rodeo na volovi s takovým umem, že by se lecjaký texaský synek zastyděl, parodují se zde pohledy proti nebi tak často používané v sovětských montážních filmech, animované slunce a měsíc spolu tancují a zpívají na obloze, jedni muzikanti spolu šermují pomocí houslí a smyčců, druzí po sobě střílejí flétny z kontrabasů, pohřební vůz se stává taxíkem a místo nástrojů se na koncertě hraje lidově „na hubu“ (výborné sólo pohřebáka). Film navíc překvapí ještě 2 faktory. Zaprvé, písničky jsou velmi melodické, překvapivě chytlavé a vedené v podobném stylu jako ty, které člověk slýchává v našich prvorepublikových salónních filmech (tedy alespoň ta hlavní určitě), ovšem tvůrci se je nebojí takříkajíc shodit (prasklá větev, útok komárů). A za druhé, pokud jsem na začátku komentáře zmiňoval ideologicky silně poznamenané Čerjomuški, tak tady je stranickost téměř úplně vynechána, což je skoro fascinující (výjimkou jsou jen rudé vlajky na vozech v pozadí, soudružka velitelka, ale ta je tu líčena jako nesebekritická matka, a pokud někdo čeká patřičně zabarvené texty písní, tak bude též překvapen, o práci a boji se zpívá až v úplně samotném závěru, a to jen malou chvilku, takže si jich člověk skoro ani nevšimne). Hodnotit tento film je pořádný oříšek, nejvíce se asi nabízí lepší průměr, ale ten mi zase přijde dost přísný, takže možná nadhodnotím, ale ty slabší 4* filmu nakonec přece jenom přiklepnu. „Seznámím vás se svou matkou. Prosím, přijďte.“ – „A nebude se zlobit?“ – „Vy jeden! Moje máma umře radostí!“ – „Dobrá, pokud umře, přijdu.“ ()
Celý svet sa možno smeje, ja sa len neveriacky, posmutnele usmievam. Rozhodne nie tak úžasné, ako je to tu prezentované. Rusko nikdy na komédie príliš nebolo. A ak sa už posnažilo nejakú vyprodukovať, obalenú na Stalinov príkaz do muzikálového rúcha, dopadlo to... ...no skôr rozpačito ako presvedčivo. Iste absurdná scéna stáda, vpadnúceho do niekdajšieho kúpeľného domu (dnes zariadenia na liečbu osobitných chorôb) a bohapusto žerúca a búrajúca pripravený banket, či skúška orchestra meniaca sa na slapstickovú melu sú nezabudnuteľnými scénami. Napriek tomu obe vyzerajú tak nejako nasilu - akože budeme bláznivejší ako tí blázniví Američania, aj keby mali všetky kulisy a herci padnúť za vlasť. Navyše hlavný mužský hrdina - pastier s hudobným nadaním je tak nesympatický, že vyššie než mierne nadpriemerné hodnotenie tomu jednoducho dať nemôžem. Bez ohľadu na to, či sa jedná o kolorovanú alebo čiernobielu verziu. Poznámka k pôvodnému názvu: Nuž - Весёлые ребята, čo v preklade znamená Veselí chlapci, prípadne Veselé deti, boli v tomto prípade podľa zúčastnených hercov skôr Veselí muži a ženy stredného veku a staršieho stredného veku. ()
V době, kdy v Americe začínal Fred Astaire s Ginger Rogers, v Třetí říši se Marika Rökk ještě neroztančila a křehká Lilian Harvey odjela na americkou štaci, Ejzenštejnův spolupracovník Grigorij Aleksandrov natočil anarchisticky bláznivou jazzovou komedii Celý svět se směje. Jazz, anarchie a především... vycpaná létající ovce! Pryč s budováním socialismu! Sovětský film může být vtipný a zábavný jako hollywoodský trhák. Že chybí jakkoliv propracovaný příběh a výsledný snímek je spíše sérií jednotlivých gagů? Přesně tak a vůbec to nevadí. Absurdní situace střídá absurdní situaci, a na inspiraci americkou groteskou odkazují již úvodní titulky filmu. Neříkám, že ten film je dokonalý, ono tomu je ve své podstatě právě naopak. V kontextu sovětského filmu pro mě jde po všech Ermlerech, Vasiljevech, Ejzenštejnech a Vertovech, avantgardních montážnických filmech o zcela novou a překvapivou diváckou zkušenost. ()
Jasná klasika tato stará bláznivá komedie u nás promítaná pod názvem "Celý svět se směje" s hudbou I. Dunajevského. Hrají: Leonid Utyosov, Ljubov Orlovová, Maria Strelkovová, J. Ťapkinová, Fedor Kyrichin, E. Geller, A. Arnold, R. Erdman. Film získal jednu z hlavních cen na benátském filmovém festivalu roku 1934. Je zajímavé, že jako hvězda tohoto filmu byl plánován Uťosov, zcela jednozačně však svou kariéru odstartovala Orlova a Uťosov se nijak zvlášť neprosadil. ()
Stalin měl rád muzikály, proto je mohl Alexandrov točit dlouho. Sovětské muzikály byly jiné než americké i když v nich hledali inspiraci. Byli divoké a odpoutané. Hlavní roli dostala známá Ljubov Orlova (ve filmu je opravdu nádherná). Písničky zlidověly a některé babičky je ještě znají. Režisér si zde hraje s filmovým médiem. Po roce 1948 byly tyto muzikály promítány i u nás. Stalin neměl smysl pro humor a o sovětských filmech se říkalo, že jsou takové přísné. A najednou sem přišel takovýto rozverný film. ()
Sovieti nikdy nevedeli urobiť muzikál, ale keď to chcel Stalin, museli. V tomto prípade výsledok nebol taký zlý, ako by sa dalo očakávať. Film obsahuje slušné pesničky, dej je roztomilo akčný a bláznivý, dokonca niekedy aj vtipný. Film bežal v našich kinách v roku 1954. ()
Vizuálne je to úžasné dielo. Inšpirácia americkými groteskami je patrná, ale v ruských rukách je táto pocta akosi ťažkopádna a nevtipná, skôr trápna ako zábavná. Tie spievanky tak isto mimo mňa. Takže som aspoň vychutnal majstrovskú réžiu Grigorija Alexandrova. ()
Tento film jsem viděl jako prvňáček někdy v roce 1959 nebo 1960. Na děj si už moc nevzpomínám. Melodii i ruský text písničky Легко на сердце от песни веселой si však vybavuji dodnes. Pro mne byl tento film významný tím, že to byl první film, kde jsem se pokoušel stíhat číst titulky. Kdyby ho někdy dávali v TV, jistě bych se na něj rád podíval. ()
Hudebně krásný film, u kterého nemůžu naprosto uvěřit tomu, v jakém roce byl natočen. Je to hravé, je to zábavné a do toho hraje skvělá hudba. Celkově je to taková moderní pohádka, což nemusí sednout každému, ale pokud se zaposloucháte, budete si film naplno užívat. Zvukově je skvělý a stojí za pozornost. ()
ocenenia : MFF Benátky 1934 - Súťažný výber ()
Výborná komedie! ()
Je sice skvělé, že tato komedie je obdařena velkým množstvím hudby, ale během sledování tohoto dílka jsem zjistil, že té, ač kvalitní, hudby je přespříliš. Vždyť hraní a zpěv zabírá snad polovinu stopáže, bez ní by to byla běžná středněmetrážní groteska. Najde se tam však velké množství momentů, u kterých se divák nachechtá do sytosti, například scénka s hospodářskými zvířaty v domě je opravdu k popukání. Přesto si myslím, že v zábavnosti zaostává za Lloydovými a Chaplinovými počiny (do té doby, než začal natáčet dlouhometrážní filmy) celkem výrazně. 75% ()
Kolorizovana groteska, zabalena do jakobypribehu a spravne sovetsky ztrestena. Nebyt tam Любовь Орлова nevim nevim... :) ()
Já... No.... BOŽE! Nikdy nedostanu tento film z hlavy... Hluboce mne poznamenal... Uznávám mistrovské zpracování a nádherné animace, ale i přes zručnost se mi film nemusí líbit. Děj mne urazil, nemohu zapomenout na prezidenta ani sekretářky. Přítel po 5 minutách "dobrovolného sledování" prohlásil: "právě mi vytekl mozek ušima" ()
Viděno hodně hodně dávno. Pamatuji, že při odchodu z filmového klubu jsem měla od smíchu namožený musculus risorius ()
Film byl uveden ve Filmovém klubu ALFA Sokolov s sezoně 1980/81. V klubu se hrály filmy skoro 50 let staré, ale tento neurazil. ()
Nádherná bláznivá komedie Celý svět se směje, kterou jsem viděla jako dítě je pro mě do dneška nesmrtelná. Mám stále před očima jak prasata jedli vidličkami a krávy nakráčely do zámku. Byl to opravdu v tehdejší době, kdy jsem ho viděla film, který se vymykal všem jiným sovětským filmům. Měl prostě "šmrnc" americké grotesky. A melodické písničky k tomu. Co jsme si mohli koncem 50 let v našich kinech více přát. Viděla jsem ho několikrát. Mrzí mě, že to nenapadne někoho vydat na DVD. Myslím, že naše starší generace by to uvítala, ale možná i někteří z mladších by zjistili, že vše nebylo tak špatné. Zkrátka je to veselý pohodový film. ()
Celkom zábavný film! Samozrejme, vzhľadom na dobu svojho vzniku... ale aj tak. Za pozretie rozhodne stoja úvodná 4-minútová 500-metrová scéna, dirigovanie namiesto Paraguajčana a kočiš z pohrebného voza. Jednoducho - džaz kamedija ;) ()