Reklama

Reklama

Antonio das Mortes

  • Brazílie O Dragão da Maldade contra o Santo Guerreiro (více)
všechny plakáty

Obsahy(1)

Pokračování pohnutých událostí na chudém brazilském venkově z Rochova předchozího opusu Bůh a ďábel v zemi slunce. Tentokrát se lovec banditů das Mortes ocitá ve víru agrární revoluce a pohanských rituálů inscenovaných s antickou nevyhnutelností.

Expresivní střelba a výkřiky uvádějí tentokráte barevný snímek talentovaného tvůrce angažovaného filmu a vůdčí postavy hnutí cinema novo Glaubera Rochy. Uplynulo už celých 29 let od doby, kdy statkáři najatý lovec hlav Antonio das Mortes zabil obávaného Corisca, posledního z velkých banditů pustošících bezhlavě zemi. Od té doby již Antonio zneškodnil stovku samozvaných škůdců a nyní pase po dalším z nich, Coiranovi, o němž se hovoří jako o převtělení obávaného a legendárního bandity Lampiãoa. Ale časy se změnily: To, co dříve předurčovalo Mortesovu existenci (nenávist vůči vraždícím banditům) už pozbývá platnosti. Místní cangaceiro není vrah, ale idealistický vůdce chudých. Přichází tedy klíčový okamžik v podobě alegorického souboje mezi drakem a svatým Jiřím, okamžik mystického přerodu plný posvátných odkazů a biblických poselství. Tomu ostatně odpovídá i původní název snímku, který lze přeložit jako Souboj zlého draka se svatým Jiřím.

Snímek má mnohem přístupnější strukturu než jeho předchozí díl, navíc začíná jasně čitelným angažovaným poselstvím, kdy místní učitel zkouší hlouček dětí z dějin své rodné země. Rocha opětovně ukazuje aktuální stav Brazílie, používá k tomu dokumentárně laděné záběry na přerod vesnice, která prochází aktuálními trendy jako je například agrární reforma. Nechybí dobové záběry na demonstrující dav, který nese prapor s heslem Nezávislost nebo smrt. Záměrný primitivismus a hluboká symbolika připomíná vysoce stylizované rituály. Z choreografie kamery a pohybujících se aktérů lze vycítit Rochův zájem o alegorické divadlo a určitou obřadnost. Tak jako jiné Rochovy snímky i tento je možno vnímat jako extatický rituál, v němž filmové prostředky vytvářejí komplexní systém, mající za cíl vyvolat vnitřní obrodu brazilského ducha. V roce 1969 získal Antonio das Mortes spolu se Všemi dobrými rodáky Vojtěcha Jasného cenu za režii na festivalu v Cannes, dále tamtéž cenu novinářů FIPRESCI, Cenu Luise Buñuela a Award of the International Confederation of the Art and Essay Cinema a řadu dalších na jiných, především evropských festivalech.

(Martin Jiroušek, LFŠ 2007) (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (11)

Djkoma odpad!

všechny recenze uživatele

Velmi ukřičený a nic neříkající snímek, který pravděpodobně potřebuje, aby divák měl znalosti Brazilské historie a tradicí. Z LFŠ vám mohu z vlastní zkušenosti říct, že to je velmi uspávací zážitek, který je na konci směšnější než většina komedií. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Abych se přiznal, ještě jsem neměl možnost vidět "první díl" - Bůh a ďábel v zemi slunce, ale Antonio das Mortes, v němž Rocha opětovně pracuje s významem a významotvorností barev, je skoro geniální film. Jedná se o persifláž klasckých amerických žánrů, jako je western, melodrama a do jisté míry i gangsterka. Ale v těch se přece neptáme po příčinách a následcích, nebo ano? U Rochy se na to ptáme, dokonce je tomu podřízeno vyprávění, a dokonce i postavy a jejich smýšleni vyjadřuje nějaký politický postoj, přestože poliický jinotaj je umně skryt. Rozhodně zatím film, který se dostane do mé TOP5 LFŠ, ale na Zemi v transu nemá a tak se bojím, že Rocha tohle své ultimativní dílo už nepřekoná. Navic Rochovy filmy díky skvěle zvládnutému temporytmu člověku připadají kratši, než jsou... ()

Lhurgoyf odpad!

všechny recenze uživatele

Film, v ktorom sa hodinu a pol spieva a tancuje okolo umierajúcich ľudí, súloží s mŕtvolami a chlastá v bare. Ani homosexuálny kovboj tomu moc nepomohol. Ešte že som ten film videl len v útržkoch medzi mikrospánkami, inak by to bolo na sebevraždu. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Éra cangaceiros - jánošíkovských banditů sertao, vyprahlého severovýchodu Braziílie - skončila. Nekončí, už skončila: ve filmu se cíleně pohybují umrtvené postavy (vyhořelý Antonio, jehož raison d'être vyhynul jeho vlastní rukou; Coirana, který je jen následovníkem již mrtvé zbojnické tradice a ve filmu cca od třetiny filmu jen umírá, doslova; slepý starý latifundista, nesmyslně bránící svůj majetek, typická postava perverzního dehumanizujícího mamonu proti zeleni života, atd.). Rocha tak může o to lépe budovat značku svého díla: prolínání reality a mýtu, postav mytizujících sama sebe, přerod reálné bídy v mytický odraz atp. Ostatně, prolínání kontrapunktů se opakuje i v dalších složkách vyprávění: v mizanscéně, kdy např. dochází k setkání Antonia a bandity Coirana (setkání tak rychlému, oproti "Bohu a ďáblu...", kde jsme na ně čekali celý film), a v němž se postavy v jednom dlouhém záběru nečekaně smísí, až najednou stojí tváří v tvář, ale také ve scénách, kdy Antonio (v oblečení z 1. pol. 20. stol.) stojí uprostřed moderního provozu aut. Aut, která se řítí a jsou vůči hrdinům filmu lhostejná - což je hlavní kontrapunkt a hlavní poselství filmu: mýtus cangaceiros je mrtev, doba se změnila, mýtus včerejška není vzpruha, ale právě juxtapozicí dnešku. Dnešní boj přichází, až když umírá poslední mýtus včerejška a tento je už jen vzpomínkou a až tehdy může posilovat ty, kteří jdou stejným směrem jako šel kdysi on. Což je angažované poselství filmu, personifikované v postavě učitele "Profesora": ten se, stejně jako Antonio, přidává na stranu lidu až po smrti Coirana. A co, že znamená prozření žoldáka Antonia? Podle mě jde o jasnou paralelu k aktuální situaci Brazílie té doby a nástup a utužení vojenské junty na konci 60. let: nemůže prozření (vojáka) Antonia a jeho postavení se po bok Profesorovi (levicový intelektuál Rochova typu) proti slepému statkáři být apel armádě, aby se přidala na stranu Brazilců a obrátila se proti izolované buržoazní/ latifundistické elitě? ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Již barevné (a podle mě mnohem slabší) volné pokračování Rochova filmu Bůh a ďábel v zemi slunce. Děj filmu mi přišel zmatený, když už řešil nějaké problémy, tak byl příliš angažovaný, příliš návodný a mnohdy zastával primitivní stanoviska. Zatímco Bůh a ďábel v zemi slunce byl o hledání opory a ukazoval scestné možnosti, které nám nepomohou, tak Antonio das Mortes se snaží nám radit, jaké možnosti zvolit. A na rozdíl od prvního dílu, který nám poselství předával rafinovaně, se nám Antonio das Mortes podbízí a je příliš přímočarý, aby se nám chtělo mu věřit. Zbývá pouze Rochova mistrná forma. ()

dr.Orlok 

všechny recenze uživatele

Na konci filmu prohlásí Antonio skvělou větu: "Mám zbraně,ale ty máš své myšlenky. A ty jsou silnější než mé zbraně " ... a strhne se přestřelka. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Nemám na to, abych porovnával dějiny Brazílie se současnou situací, ani chuť sledovat osudy cangaceiros, banditos ani desperados. Film mě zaujal jako muzikál (snad proto, že žádná český neznám, ale určitě proto, že v Top10 mojí máti určitě byla "Ole O' Cangaceiros", byť v české učesané verzi). Líbily se mi ovšem nejen písničky, ale i muzika mezi nimi... A dal bych i pět bodů, kdyby tam nebyli ti dva potroublí kulečníkaři, kteří nevěděli, kterou koulí mají hrát a za poměrně dlouhou dobu neudělali ani jeden karambol. - Nicméně se už těším, až si pustím "O Cangaceiro" z roku 1953, a hlavně až uslyším "Mulher Rendeira" s provokativně prostým textem: "Olé, Mulher Rendeira / Olé mulhé rendá / Tu me ensina a fazer renda, / Eu te ensino a namorá - Ahoj krajkářko, ty mě naučíš dělat krajky a já tě milovat." ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Dvojky su regulerne podradne filmy, tuna je krasny dokaz. Tempo slabe, prilis vela nudy a moc ukricane to na mna posobilo : 54 % ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Film Antonio das Mortes, aneb Drak zla proti svatému válečníkovi je osobitým alegorickým vozem karnevalového průvodu pulsujícího temperamentu života jménem Brazílie. Glauber Rocha je brazilská nová vlna, nekonvenční zpracování donaha obnažuje brazilskou duši, která je tvořena z protivenství a přespříliš pestrého sociálního, regionálního a rasového složení společnosti. Zmiňovaný Getúlio Vargas, který osciloval zleva doprava a byl dvakrát svrženým diktátorem i demokratem, je příhodnou ukázkou rozpolcenosti brazilské podstaty, právě jeho první nástup k moci během nepřehledného převratu roku 1930 znamenal opětovný vzestup celé slávy band cangaceirů, zbojníků, a Lampião byl posledním popraveným z velkých vůdců lidové rebelie. Brazílie je napsána tradicemi cangaceirů, lidových snílků a anarchistických kazatelů a Severovýchod v tom vynikal, Alagoas měl své nepoddajné království uprchlých afrických otroků, Paraíba a Maranhão hořelo v povstání otroků, Ceará a Pernambuco se zmítalo v lidových bouřích, Bahia měla v Canudosu svého slavného odbojného kazatele Antônia Vicenteho Mendese Maciela, zvaného Conselheiro. Glauber Rocha do této vlny lidové vzpurnosti, nespokojenosti hladu a sociální nespravedlnosti namíchal folklór, pověry, obyčeje, legendy, chtíče, romantiku, poezii, sociální kritiku, gesta politiky, lásku a zradu, korupci i prospěchářství, pobožnost, represe a autoritářské postupy, právě zaváděnou pozemkovou reformu a věčný idealistický boj chudiny s mocí. Výrazný hudební doprovod niterně zneklidňuje, zpívá své hrdinské balady a doprovází náladu tance v karnevalu života. Hlavním protagonistou politického pamfletu je Antônio das Mortes (zajímavý Maurício do Valle), lovec cangaceirů. On je tím prostředkem, který na základě skutečného pozvedává nespokojenost až do úrovně revolučního odhodlání. Důležitou postavou je Coirana (zajímavý Lorival Pariz), vůdce cangaceirů. V něm ožívá duch legendárního Lampiãa, byť v jeho politicky angažovanější podpoře uvědomění chudiny. Významnou postavou filmu je Horácio (zajímavý Joffre Soares), oligarcha obce Jardim de Piranhas státu Rio Grande do Norte. On je tou místní mocí, která vykořisťuje slabé a chrání své právo námezdní ozbrojenou silou. Hlavní ženskou postavou je Laura (pozoruhodná Odete Lara), Horáciova mladá a atraktivní manželka. Pozice moci je výhodná, ale díky odhalené vášni se ocitá uprostřed ohně revolučního zapálení. Výraznou postavou je Dr. Mattos (příjemný Hugo Carvana), policejní šéf městečka. Je zmítán mezi romantismem, idealismem, korupcí a vlastní politickou ambicí. K výraznějším postavám patří také profesor (příjemný Othon Bastos), vesnický učitel i hlas kolektivního svědomí. Přihlížení konfliktu se změní v osobní angažování při přetečení džbánu pověstnou kapkou vody. Z dalších rolí: nájemný ochránce místní ekonomické moci Mata Vaca (Vinícius Salvatori), náboženská kazatelka masy bídy Santa Barbara (Rosa Maria Penna), její společník a ochránce Antão (Mário Gusmão), tichý vesnický kněz (Emmanuel Cavalcanti), či Horáciův věrný sluha Batista (Santi Scaldaferri). Film Antonio das Mortes, aneb Drak zla proti svatému válečníkovi není přímým pokračováním Boha a ďábla v zemi Slunce, je spíše jeho variací, je jeho evolučním vývojem i rozšířením. Glauber Rocha vystřihl brazilskou duši, její rozervanost a očekávání, pomazal vše procítěností, osobním postojem a nekonvenčním zpracováním poezie v tradici brazilské živelnosti a frivolnosti. Ojedinělá alegorie v notách baladické poezie! () (méně) (více)

Reklama

Reklama