poster

Hlavní nádraží (festivalový název)

  • Egypt

    Bab el-Hadid

  • Egypt

    باب الحديد

  • anglický

    Cairo Station

  • anglický

    The Iron Gate

Drama

Egypt, 1958, 73 min

  • MikO_NR_1909
    ****

    Šahínovo úpenlivá réžia umožnila, aby bolo jeho Hlavné nádražie (a ktoré u nás možno poznať ako temer jediný predstaviteľ egyptskej kinematografie) videné ako spleťka mikrodetailov a výbornej hermetickej deliacej čiary skúmajúcej ľudskú dušu a jej reaktivizmus na závažné podnety z vonka. Určite ma neodpálilo vo všetkých vnútorných dejových paradigmách, ani by som sa nedozvedel dáke to nové univerzálne posolstvo, ale oná hĺbka vychádzajúca z deja a zanietené odovzdanie protagonistov z toho filmu sú prosto cítiť. Takisto ako dielo toho najpravdivejšieho a najčistejšieho remesla, ktoré zdobí kinematografiu a ktorým možno ja osobne chápem akýsi tvarovaný pocitový zážitok zo zrkadlovistého života, zrkadlovej spoločnosti, kde súvislosti človek pochopí, len ak sa na veci pozrie z viacerých stránok a zbadá to, o koľko v skutočnosti v reálnom živote a v reálnych problémoch vzhľadom k určitým spôsobom, konvenciám, chladu a stereotypom prichádza. A stína ho to do istej miery.(22.3.2017)

  • evapetra
    ****

    Káhirské hlavní nádraží uprostřed 50. let minulého století. Mumraj lidiček, přesouvajících se v pravidelných intervalech tam a zpět. Malý ostrov uprostřed města,který si žije vlastním životem. Najde tu obživu spousta zaměstnanců od nádražních dělníků po prodavače občerstvení. Bojují tady za zlepšení pracovních podmínek, navazují lásky a přátelství. Společně se baví po práci. Kamera detailně snímá veškerý ten nádražní mumraj a shon, včetně odjíždějících a vracejících se vlaků. Tragickou postavu nešťastně zamilovaného prodavače novin si zahrál sám pan režisér a své role se zhostil na výbornou. Z jeho očí můžeme číst všechnu tu nenaplněnou lásku a touhu, bolest, zklamání a následné šílenství, kterým si nešťastník Qinawi musel projít. Musím pochválit dramatický závěr filmu a hudbu, která ještě umocňuje to stupňované napětí.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií.(5.4.2015)

  • Bubble74
    ****

    Chahine osvěžil arabskou kinematografii, zaplavenou romantikou a melodramatem, výborným nekonvenčním žánrovým mixem. Ovlivnění italským neorealismem je znát, stejně tak nepřehlédnutelná je i hitchcockovsky thrillerová zápletka. V jemně vymodelovaných postavičkách z káhirského hlaváče kritizuje nevybíravě společenské a sociální poměry tehdejšího Egypta. Otevřeně a pravdivě. Bujné křivky polonahých žen ani frustrovaní sexuální zvrhlíci však nejsou podobizna, s kterou se striktně věřící Egypťané byli ochotni zidentifikovat. Není divu, že snímek zapůsobil na tehdejší arabskou censuru i publikum jak červený hadr na bejka a šupajdil bleskurychle do nejtemnějšího kouta. Chvála Alláhu, že tam nezůstal na věky věků. Na zahraničních festivalech sklízel vavříny a to pak asi nahlodávalo Egypťany tak dlouho, až vzali Bab el hadid na milost a docenili jeho kvality. Dnes je dokonce ve své rodné vlasti považován za nejlepší domácí film všech dob. Potenciál na to má.(22.1.2012)

  • Niktorius
    ****

    Milník v tvorbě Youssefa Chahina tehdejší egyptské publikum, navyklé na jednoduchá eskapistická melodramata, nepřijalo nejlépe, ale zpětně se řadí mezi arabskou klasiku. Ústřední postava tělesně postiženého a sexuálně frustrovaného prodavače novin na káhirském nádraží je ve stvárnění samotného režiséra naprosto fascinující a nezapomenutelná, podobně jako kompozičně precizní a do značné míry expresivní kamera. Fajn zkušenost.(13.6.2010)

  • Subjektiv
    ****

    Varování: Komentář obsahuje neuvozená přirovnání! Nebudu tvrdit, že má první egyptská filmová zkušenost naprosto popřela má očekávání, neboť jsem z nedostatku představivosti žádná neměl. I kdybych se snažil, film výrazné kamery (časté záběry skrz vlaky, jejich podvozky, dveře, okna, průzory, chvílemi noir-like svícení), řemeslné preciznosti obecně, stěhující se z neorealismu, který, jak známo, málokdy stojí na ději, do bytu po hollywoodském thrilleru, který, jak ještě známěji, velmi často stojí na ději, bych si stejně nevysnil. Kdo by si představil, že tak plynulou evolucí se jedno může vyvinout v druhé? Stěhování bylo tentokrát mnohem lepší než vyhořet. Od povah postav k jejich osudu. Od prohlídky dějiště k dění. Pod tím vším hluboce ukryté tření mezi pozápadněným a tradičním světem bez vznášení obvinění. Vzácně vyvážený film, v kterém mi vadilo jen několik podružných drobností, hlavně obtížnější vstup a trochu nečekané srocení davu v závěru.(5.11.2010)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace