poster

Hlavní nádraží (festivalový název)

  • Egypt

    Bab el-Hadid

  • Egypt

    باب الحديد

  • anglický

    Cairo Station

  • anglický

    The Iron Gate

Drama

Egypt, 1958, 73 min

  • Snorlax
    *****

    Jediný problém, který s tímto úžasným filmem mám, je, že se nemohu srovnat s jeho zařazením k neorealistickému umění, neboť je to krásný expresionistický snímek. V některých pasážích nezapře inspiraci Langovým Metropolis. Především svícení scény je naprosto parádní, ale ona je skvělá práce s mizanscénou jako celek. Obávám se, že při orvním zhlednutí tohoto egyptského pokladu, nedokážu docenit celou šíři jeho geniality. Ráda se budu k tomuto filmu vracet.(3.3.2020)

  • pm
    ***

    Krásné obrazy skrz koleje a vlak, velmi hezké inscenace mizanscény a zachycení reálií káhirského nádraží a zdejší všednodennosti. "Hlavní nádraží" disponuje skutečně ohromující kamerou, často estetikou šerosvitu, mnoha odkazy na neorealismus i klasický Hollywood, můžeme v něm vidět také předzvěst nastupující nové vlny. Formálně hodnotný film. Na můj vkus ale velmi hlučný a s teatrálně přehrávající Rostomovou doslova divácky nepříjemný.(6.8.2014)

  • Niktorius
    ****

    Milník v tvorbě Youssefa Chahina tehdejší egyptské publikum, navyklé na jednoduchá eskapistická melodramata, nepřijalo nejlépe, ale zpětně se řadí mezi arabskou klasiku. Ústřední postava tělesně postiženého a sexuálně frustrovaného prodavače novin na káhirském nádraží je ve stvárnění samotného režiséra naprosto fascinující a nezapomenutelná, podobně jako kompozičně precizní a do značné míry expresivní kamera. Fajn zkušenost.(13.6.2010)

  • vypravěč
    ****

    Syrová studie sexuální frustrace zasazená do tíživého prostředí káhirského nádraží, stmeleného ze soustavně explodujících emocí a všudypřítomných strojů. Všechen ten křik a hluk protínaný stínem a horkem vtěluje potřeby a touhy, bolest a slast, ba i touhu po moci, ovládnutí, povstání - a z celého toho dusna sleduje neúprosná kamera především jednu zlomenou bytost dohnanou svým tělem k vraždě. Zároveň však zachycuje i ostatní, kteří se stávají účastníky celé tragédie, a tak je tedy záběr filmu stejně komplexní a neorealisticky všeobjímající jako hlubinně psychologický a analytický. Jako muž předurčený k vraždě i ti ostatní obyvatelé železničního mikrokosmu jsou malí a prostí, život je pro ně shodně hrou i bojem, nedohlížejí jeho tajemství a noří se do jeho vln s požitkářskou smyslovostí, lhostejni k nebezpečí v hlubinách. Proto také konfrontace s řečeným zločinem neústí v heroický triumf nad odhalením vraha, ale v trpké chvění nad tmou, která byla nadosah.(7.1.2011)

  • evapetra
    ****

    Káhirské hlavní nádraží uprostřed 50. let minulého století. Mumraj lidiček, přesouvajících se v pravidelných intervalech tam a zpět. Malý ostrov uprostřed města,který si žije vlastním životem. Najde tu obživu spousta zaměstnanců od nádražních dělníků po prodavače občerstvení. Bojují tady za zlepšení pracovních podmínek, navazují lásky a přátelství. Společně se baví po práci. Kamera detailně snímá veškerý ten nádražní mumraj a shon, včetně odjíždějících a vracejících se vlaků. Tragickou postavu nešťastně zamilovaného prodavače novin si zahrál sám pan režisér a své role se zhostil na výbornou. Z jeho očí můžeme číst všechnu tu nenaplněnou lásku a touhu, bolest, zklamání a následné šílenství, kterým si nešťastník Qinawi musel projít. Musím pochválit dramatický závěr filmu a hudbu, která ještě umocňuje to stupňované napětí.Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií.(5.4.2015)