Maraton

Tradiční příběh jehož vlastní verzi představila snad už pomalu každá významější filmová velmoc tentokrát padl do korejských rukou a ačkoliv příběh Marathonu pracuje vesměs se všemi milionkrát viděnými klišé, je na téhle verzi něco zvláštního. Ano, Malaton zpracovává ten druh příběhu, o kterém jsem si do této doby myslel, že NEJDE podat bez zbytečného diváckého vydírání. Po zhlédnutí si myslím, že podobný druh příběhu nejde podat bez zbytečného diváckého vydírání vyjma korejských tvůrců. Jeong Yun-cheol totiž naprosto parádně a hlavně nenásilně nabízí příběh autistického běžce ve kterém se žádného citového vydírání opravdu nedočkáte. Film sice má své mouchy, ale za takhle civilní zpracování si nějaký ten bod k dobru zaslouží a tak výsledných 85 % i díky výborným hercům zaokrouhluji nahoru. (11.08.2009)

Vytvořit sentimentální sportovní drama o outsiderovi, který nakonec všem vytře zrak a překoná veškerá omezení, to je viditelně pod úroveň současného korejského filmu. Místo toho nabízí poklidně plynoucí příběh, v němž je daleko důležitější komplikovaný vztah ambiciozní matky a syna, který nikdy nedokáže naplnit její očekávání a touhy. Přesto se nakonec dokáže vzepřít hranici, která se mezi nimi vytvořila a otevřít opět cestu ke smíření a porozumění... Maraton zde tudíž hraje roli sportovního výkonu spíše okrajově, daleko více vystupuje jako zástupná metafora dlouhé cesty, která je před oběma hlavními postavami: cesty matky, jež se musí smířit s tím, že její představy ohledně Cho-wona jsou příliš sebestředné a cesta syna, která vede k odpuštění dávných křivd, které mladík postupně začíná ve svém svébytném uvažování chápat. Koneční závod je tak kontemplativní katarzí, která naplňuje daleko více než jakákoliv medaile. (11.09.2013)

Neopísateľne krásny film, ktorý má česté miesto v mojej top 10. (31.05.2006)

Malaton je zase jeden z těch korejských filmů, které stojí za to vidět a případně prožít. (13.07.2015)

Nádherný film podle skutečné události o autistickém chlapci z Koreje, jehož snem bylo zaběhnout marathon. Asi nikdy zdraví lidé nemohou plně pochopit co péče obnáší a určitě v porovnání s tímhle se naše starosti zase o kousek zmenší.Úžasný herecký výkon, skvělá kamera i hudba a já potřebovala kapesník. (29.09.2013)

"Přeji si, aby můj syn zemřel den před mojí smrtí, proto se musím dožít sta let" Velmi silný a emotivní příběh, který dává možnost nahlédnou, do leckdy nepochopených autistických duší a jejich nositelech. Jak složitá je cesta k jejich srdcím a porozumnění i sebe sama, nám tenhle film poskytne vrchovatě. Autismus není choroba, je to stav mysli. Člověk dokáže zvládnout i nemožné, když tomu bude dostatečně silně věřit! (28.03.2015)

Perfektně zahrané a s citem předložené divákovi, radost pohledět... (28.10.2009)

Porovnávám autisty z života (v různém věku) a z filmů, a skutečně mají všichni leccos společného; snad jen Forrest Gump mi byl neuvěřitený, a tím i protivný. Vím, jak je obtížné dát si v klidu o půl šesté kafe, když autistický synek má v plánu, že v 18,45 bude nasedat do auta a pojede domů. Kromě toho mám pocit, že jsem se ve filmu dozvěděl mnohem více o Korei než o autismu. Myslím, že jeden z autistů, které znám, by pod tímto trenérem také mohl běžet maraton (ale jde o člověka, který žije bez pomoci matky i státu). (13.03.2023)

Jak to jen ti korejci dělají, že natočí vždycky tak krásný film s ještě krásnější hudbou..?!? (23.02.2009)

pro tyhle korejske a japonske dojaky mam slabost ;-) (12.04.2009)

První, co mě při sledování Malatonu nevyhnutelně napadlo, byla paralela s Rain Manem. I když snímky spolu nemají co do děje nic společného, spojuje je hlavní hrdina trpící autismem. Herecké výkony jsou fantastické, především pak Seung-u Jo v roli hendikepovaného Cho-wona jednoduše září. Překrásná hudba podtrhuje gradující děj a člověk se v závěru až přistihne, že mu moc nechybí k tomu, aby začal bulet jako želva. Jeden z mých nejkrásnějších jihokorejských zážitků, a to jsem samotnou zemi (zatím) nenavštívil. 85% (30.06.2010)

Príbeh filmu Malaton (Marathon) si samozrejme získa ľudí svojou priamočiarosťou. Vo filme sú dve vyvrcholenia, ktoré ukazujú vzťah hlavného hrdinu autistu Cho-won(a) k trénerovi a matke. Tieto vyvrcholenia dokážu rozľútostiť hlavne diváka, ktorý sa ponoril do príbehu. Samozrejme divák podvedome podobnú situáciu môže očakávať a preto sa ho to nedotkne dostatočne. Výkon Seung-woo Jo (hral Cho-wona) je naozaj impozantný a zaslúži si absolutórium. Film teda jednoznačne hovorí (ukazuje), že ľudia s podobným osudom, ako má hlavný hrdina majú svoj život, svoje sny a to čo chcú dosiahnuť a žiaľ nám ostatným to nemusí byť na prvý pohľad jasné čo to je. Vďaka vyvrcholeniam a úžasnému výkonu hlavného hrdinu môže aj takýchto "jednoduchší" príbeh, ktorý ide priamo na bránku (rozplakať človeka) zožať úspech u divákov ako som napríklad ja. (11.12.2015)

Další z cených kovů z vitríny korejského filmu. Marathon je takovou kombinací Rain mana a Forresta Gumpa, přičemž se více nechal inspirovat prvním jmenovaným. Přes jeho nesčetné kvality mu však nelze upřít i slabší chvilky, kdy režisérovi upadly opratě a svůj výtvor neukočíroval tak, jak by měl. Hlavně ten konec mi přišel až zbytečně moc natahovaný. I tak se ale jedná o dílko té vyšší kvality....Mít Češi ještě kromě Formana aspoň dva takový režiséry, co mají Korejci, byl bych spokojen. (24.11.2006)

Pustil jsem si to čistě jako běžecký film pro motivaci před mým běháním a vyklobala se z toho jedna z top Asií, kterou jsem viděl vůbec. Seung-woo Jo v titulní roli naprosto fenomenální výkon. Ranku Rainmana či Forrest, naprosto srovnatelný, nedělám si srandu. Navíc to mělo tradiční žánrovou nevyhraněností neuvěřitelné koule a do klišoidních sračiček si to několikrát nepokrytě píchlo prstem. Must see, opakuji must see! 10/10 (17.10.2016)

Majú sa handicapovaní ľudia snažiť zapadnúť do spoločnosti alebo majú ostať žiť vo svojej jaskyni? To je hlavná otázka, ktorou sa zaoberá táto kórejská dráma zo sveta športu. Pekne spracovaný príbeh a autistickom chlapcovi, plný dojemných scén. Najviac ma pobavilo, keď tréner vysvetloval prečo má bežať pomaly. (08.09.2011)

Strašlivě banální příběh, jehož průběh i vyvrcholení jsou jasné v podstatě od začátku, by možná ani tak nevadil, kdyby mi film poskytl i nějaké emoce, což je u tohohle typu snímků stěžejní. No, nestalo se, a nakonec vlastně ani nevím, za co je ta druhá hvězdička. 30% (29.04.2022)

Zbožňuju sportovní filmy, pomalu ale jistě zbožňuju i korejské filmy a mohlo by snad z téhle kombinace vzniknout něco, co by mě nenadchlo? Asi ne. Příběh Cho-Wona, autistického mladíka, jehož jediná větší záliba se skrývá v běhu.. Film se přelévá s tím, jaký vztah k Cho-Wonovi má jeho maminka. Zpočátku je jeho jedinou oporou, ale když si Cho-Won získá i důvěru někoho jiného přichází na řadu mateřská láska a strach... Seung-woo Cho jako autista je naprosto přesvědčivý a i když jsem ho viděl teprve ve dvou filmech, bez váhání bych ho zařadil mezi nejlepší korejské herce. Marathon je jak filmem o vztahu matky k synovi, tak filmem o sportu, ale hlavně je to film o naději, o víře, o překonání zdánlivě nepřekonatelných bariér... Nádhera. (07.08.2005)

Jak mam korejske filmy rad, tak tento me moc nezaujal. Seung-woo Jo to zahral dobre. (24.03.2019)

Výborná lyrika vyprávění příběhu, která je Asii typická, je prostě brilantní. O hereckých výkonech ani nemluvě, hlavně Seung-woo Cho, který perfektně stvárnil autistického mladíka. A k tomu všemu to bylo inspirováno skutečnou událostí. (30.03.2008)

Rainman po korejsku, ale moc kulervoucí. (08.06.2009)