VOD (1)
Obsahy(1)
Co všechno se může stát v průběhu cesty přes most? Honza (Milan Hajn) miluje Hanku (Hana Baroňová), Hanka miluje Davida (David Borozidis). Spěchá za ním na rande, čeká ji před Národním divadelm, a Honza ji doprovází. Uprostřed mostu je náhoda spojí s kouzelným slepým harmonikáře (Radomil Uhlíř). Harmonikář ucítí jejich lásku a přiměje Honzu, aby se Hance svěřil. Poté jsou přímo na místě oddáni. Jenže všechno je jinak, než se na první pohled zdá. Tento krátký černobílý film je Chramostův první "nestudentský" projekt, pod vedením dramaturga Tomáše Kepky. Kombinuje prvky romantické komedie a fantasy. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (65)
Ta černobílá kamera je jasnou výhrou, díky ní a způsobu vyprávění to má šmrnc filmů Nové vlny 60.let. Ústřední dvojka protagonistů jsou myšáci k zulíbání a ten nápad, na kterém celé vyprávění stojí, je za všechny prachy. Na studentský film opravdu profesionální práce a příjemné překvapení v jednom. ()
Opravdu velmi profesionální práce, za kterou by se nemusel stydět žádný zkušený filmař a hlavně dílko, které stojí na skvělém nápadu. Kéž by každý studentský film vypadal alespoň z poloviny takhle dobře. ()
Moc pěkné. Může se zdát, že černobílá kamera je výhrou sama o sobě, ale ne, když s ní neumíte „malovat“, což tvůrci tohoto snímku zvládají. Umí zachytit magii místa i okamžiku s takovou nenuceností, že mi ani moc nevadila nesehranost sympatické ústřední dvojky (jednoduše jsem mezi nimi cítil obrovskou propast ještě před odhalením pointy). Jestli by časem měl vzniknout povídkový film po vzoru Paříži, miluji tě, věnovaný Praze, jeden zcela regulérní příspěvek do něj již existuje. (Svou "poetikou" mi to připomnělo některé rané krátké filmy Divadla Sklep.) ()
Jeden z najlepších krátkometrážnych filmov z toho čo som doteraz videl! __Tak od Jana Chramosta sa môžu učiť ostatný Český tvorcovia, čo nedokážu v poslednom období vo svojich filmoch dohromady nič preborné ponúknuť. V tomto krátkometrážnom snímku je výborne zvládnutý príbeh z množstvom moc zaujímavých momentiek, dokonca moc úsmevných čo dokážu potešiť a nechajú aj zamyslieť sa. Kamera, strih, herci, dialógy, ... v podstate všetko pekné ladí, u mňa veľká spokojnosť a teším sa na zhliadnutie ďalších počinov od tohto zručného a šikovného tvorcu. /95%/ ()
Scénář: Jan Chramosta .. H..h..h.. Batoh... __ V průběhu komponovaného (před)večera k výročí srpnové okupace 1968 jsem sklouzl na chvíli k tomuto milému snímku a svým duchem a pojetím jako by z té doby, doznívajícího klidu a uvolněnosti pražského jara, vypadl. Scénář (originálně, lidsky a s pointou pojatá cesta po mostě Legií dvou zdánlivých přátel) i režie na úrovni a především kamera kouzlící pěkné záběry na plné obrátky. ()
Prijemne ako pohladenie a dotyk blizneho... . ()
Vůbec ne špatné a rozhodně ne amatérské v tom smyslu, že by bylo potřeba se tím ohánět jako nějakým zaklínadlem (aka omluvou). Vzbudilo to ve mě nostalgickou chuť se hned zítra po mostě Legií opět projít. Což vzhledem k tomu, že přes něj chodím i několikrát týdně, je už co říct. ()
Odehrávající se na mostě, po kterém jsem šla, s různými chlapci, více než tisíckrát, připadala mi tahle hravá poetika s kunderovskou atmosférou /hlavní hrdinka je femme fatale ze šedesátých let podobna hereckým projevem i zjevem/ naprosto nečeská, teskná, humorná, civilní a přitom bytostně univerzální, nevyhýbající se ani oněm trapným momentům. Rozverné využití památníku na Újezdu, sekvence na mostě jak z kostela v Lásce nebeské, batohová symbolika nerovného vztahu. Doporučuji především těm, kteří v českou tvorbu ztratili naději a spřízněným duším, jimž se líbí linklaterovské combo Before S/S. 12 minut, dvanáctistrunná emoční kytara.Nadějné. ()
Sympatický kraťas se sympatickou dvojkou točící se kolem jedné zábavné záměny. Příjemná černobílá kamera vypráví příběh, který se náhle vynořil z pražského cvrtkotu kdesi na Újezdě a noří se zpět u Národního divadla... ()
Rozsvítit citlivou duši je někdy strašně snadné. Ta černobílost sluší Praze až magicky. ()
Svěží, nápadité a citlivé. Chramosta je opravdu talent. ()
Zajímavý nápad, slušné výkony a především překrásná kamera. Jen to vyústění tak nějak kolísá a finální vtip je roztažen na větší ploše, než by mu slušelo. Přesto mezi studentskými filmy rozhodně jeden z těch, které si zaslouží pozornost. ()
Veľmi útulné, malebné a príjemné prežitie pár minútiek. 75%. ()
Docela hezky jsem se pobavil. Výborný nápad. Jen tak dál. ()
Příjemný kraťas, dobrá kamera a sympatická ústřední dvojice. Dost dobrý začátek nadějného režiséra, který mě během 12 minut rozesmál několika vtipnými momenty a vtáhnul okamžitě do dění. Pro mě silné 4 hvězdičkové hodnocení... ()
Na natažené dlani, hřejivá žluť okvětí růže mění se v chladně bílé lilium zimní noci. A v sevřené pěsti, ve vší moci, karmínově rudá uvadá v černo-černý tyl sešlé oblohy. Černobílá stylistika nadmíru sedí, především krátkometrážním filmům a dává neotřelý ráz jejich výpovědi, žánrově jakékoliv. První minuty Kouzelného mostu mi svým rázem připomněly některé úvody bývalo-režimních televizních adaptací (v tom dobrém) a po celých těch cca 12 minut mě mile překvapovala neformální, však velmi profesionální kamera, plynulý střih jenž neotupuje dějový spád a dobré nazvučení. Zvlášť záběr na poletující racky vykouzlil spokojeného úsměvu a celý scénář, který se ku potěše vyhnul romantickým klišé (neřkuli kýčům) navíc vyprodukoval i docela příjemnou pointu. Nevim, jestli je to jen můj dojem, nebo sem se možná předávkoval šunkoflekama k obědu, ale Hana Baroňová mi v některých záběrech (especialy do očí) neustále připomínala tu křehkou Francouzku Andrey Tautou. Jisté rezervy (čistě sám za sebe) vidím v dialozích a volil bych možná i jiný hudební doprovod na úvod i závěr, ale dosti rejpinkgu. Každopádně výměny neuchopitelných citů a pocitů prostřednictvím neverbální komunikace (odkaz "prosté" niterné lidskosti) a již zmíněná nenucenost dělají z tohohle kraťasu celkově příjemnou, pohodovou podívanou. [7/10] ()
Lúzrovstvo podržtašku ako poetizujúca romantika? No neviem. Tak v skratke: Veľa dievčat si udržuje tzv. skutočné priateľstvá s chlapcami, ktorých berú ako akýchsi intelektuálnych debatných súputníkov. Dobrí sú aj ako spoločníci do kina, divadla, na koncerty a prechádzky. Nikdy s nimi nechcú mať nič telesné. Žiaden sex. Priateľstvo trvá tzv. večne. Intenzívne je ale väčšinou len do doby, kým devy stretnú skutočného nabijáka. Jedným z takýchto podržtašiek je aj hrdina príbehu. Náhoda mu dopomôže k zdaniu prelomenia svojho podradného postavenia. Nakoniec však prichádza o všetko: o dievča, prsteň, klobúk a nakoniec aj tú tašku (teda vlastne ruksak). Spôsob akým to bolo nakrútené a deklamácie dialógov sú iritujúce. ()
Vtipná, herecky, scénáristicky i režijně jímavá povídka o zdánlivě obyčejné cestě přes zdánlivě obyčejný most. Černobílá tomu sluší, poetika se line celou stopáží, výpovědní hodnotu to má taktéž a civilní zamilovanosti mladého Honzy nechybí rozvernost a nejistota!! Btw. líbí se mi příměr s Paris, je t'aime!! Tohle mělo nápad.. a i JINÁ látka v rukou STEJNÝCH filmových nadšenců má budoucnost!! ()
Takový malý, zromantizovaný cotokurník (to jest prosím ekvivalent nelibozvučného anglického WTF), kterému sluší jeho černobílý háv, navíc s příjemně lehce melancholicky poetickým nádechem závěru a bonusem v ne moc často vídané sympatičnosti hlavních protagonistů a použitého ohudebění. Film zde. ()
roztomilá myšlenka natočená zajímavou čb kamerou, jen mi nějak nesedla ta ústřední dvojka... 60% ()