My Architect
Obsahy(1)
Můj architekt je příběh umění a lásky, zrady a odpuštění, v kterém nemanželský syn legendárního architekta podnikne pětiletou cestu kolem celého světa, aby pochopil svého již léta mrtvého otce. Louis I. Kahn, který zemřel roku 1974, je mnohými historiky architektury považován za nejvýznamnějšího architekta druhé poloviny dvacátého století. Kahn, židovský imigrant, který překonal chudobu i dopady ničivé nehody z dětství, vytvořil mnoho velmi efektních a duchovních budov - geometrických kompozic z cihel, betonu a světla, které slovy jednoho kritika změní váš život.
Zatímco Kahnův architektonický odkaz je nekompromisním hledáním pravdivého a jasného, jeho osobní život byl plný tajemství a zmatku. Když zemřel na pánském záchodku v Penn Station v New Yorku, byl na mizině a rozpolcený. Zanechal po sobě tři rodiny: jednu co měl se svou dlouholetou manželkou a dvě se ženami, s kterými měl dlouhodobé poměry. Ve filmu Můj architekt se jedno z dětí z těchto mimo-manželských svazků, jediný Kahnův syn Nathaniel, vydává na epickou pouť, aby uspořádal život tohoto tajemného a rozporuplného muže.
Strhující příběh nás vyvede z podzemních chodeb na Penn Station až k rušným ulicím Bangladéše (kde Kahn vystavěl ohromující Kapitol), od břehů Nové Anglie až do vnitřních tajů jeruzalémské politiky. Během naší cesty se střetáváme s postavami, které jsou buď fascinující, úžasné, nekritické i kritické: od taxikářů, kteří vozili Kahna po jeho rodné Filadelfii se dostáváme až do výšin světově nejuznávanějších architektů, mezi nimi Franka Gehryho, I. M. Peie a Philipa Johnsona.
Tvůrce snímku Můj architekt odhaluje děsivou krásu monumentálních staveb svého otce a vtahuje nás hluboko do své rozvrácené rodiny, v níž nám odhaluje svět předsudků, intrik a pověr, které pronásledují rodiče a jejich děti. V tomto dokumentu s nábojem celovečerního dramatu (originální orchestrální partituru nevyjímaje) se Nathanielova osobní pouť stává univerzálním hledáním identity a oslavou umění a nakonec celého života. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Oscar 1 nominace: Dokument ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,750,707║Tržby Celosvetovo $2,920,000║ ()
Chvílemi silně zdlouhavé a osobní možná pro Nathaniela Kahna, ale ne pro mě, který Louise vůbec neznal a s potupou se přiznávám, že ani jeho práci. Avšak samotná architektura je na dokumentu nejkrásnější a některé výtvory hraničí s tvorbou Boha a ne člověka. Jeho výtvory jsou také velmi příjemně nasnímány ze všech úhlů a jejich krásu tak prochází skrz objektiv až k divákovi ... už se jimi jen projít a pocítit tu sílu lidského génia. ()
Svět ho zná a obdivuje, ale jeho vlastnímu synovi je kýmsi neznámým. Americký architekt Louis Kahn je považován za jednoho z největších vizionářů moderní architektury. Když roku 1974 zemřel, byl jeho nemanželský syn Nathaniel stár teprve 11 let. O třicet let později se Nathaniel vydává na cestu za poznáním původu, díla i komplikovaného rodinného života svého slavného otce. Cestuje po uznávaných stavbách Louise Kahna v USA, Izraeli a Bangladéši a setkává se s lidmi - architekty, spolupracovníky a přáteli - kteří jeho otce znali z nejrůznějších perspektiv... ()
How accidental our existences are and how full of influence by circumstance....Co začíná jako mezikontinentální pouť po architektonických otiscích a osobních stopách slavného otce, kterého Nathaniel Kahn jako člověka nikdy do hloubky nepoznal, mění se postupně v intenzivní dialogy o vnímání architektury, rodiny, židovství i rozporuplnosti lidství očima filozofa mezi architekty. Strhující nejen pro obdivovatele jeho díla. ()
Kdybych se jmenoval Nathaniel Kahn, tek se mi většinu filmu ježí vlasy chlupy na zádech. I tak solidní exkurze do duše jednoho z nejzajímavějších architektů 20. století. ()
Bravurni a poctivi dokument. Emocionalne rozhodne rozkolisany, ale opravdu ne jen tak obycejny snimek o jednom genialnim architektovi jehoz dilo se mi mimochodem fakt libi. ()
Musím se přiznat, že tohoto "světoznámého" architekta neznám. Přesto jsem byl zvědav, jak tento dokument dopadl. První polovina filmu se zajímá o dílo Louise Kahna a o jeho spolupracovníky, dnes již postarší lidi. Je výborná, dynamické, jeho stavby jsou zajímavé a tak trochu rebelující. Jenže poté nastupuje druhá polovina filmu, která je stále více sentimentální, zabředává do rodinných, ehm problémů a začíná nudit. Závěr filmu patří Bangladéši, kde Kahn rozestavěl svou životní stavbu, Kapitol. ()
Tenhle dokument nebyl ani zdaleka tak zajímavý, jak jsem čekal. Dílo předního architekta je opravdu v mnoha ohledech pozoruhodné, ale jeho syn zjišťoval, kdo byl jeho otec a jeho úhel pohledu tudíž byl natolik osobní, že mě spousta dojemných rodinných pasáží spíše otravovala. Nakonec jen trochu lepší průměr. ()
Váhám mezi 4 a 5 ovšem na pět to přece jenom není.... Velmi silné jako film i jako dokument. Pro historika umění velmi poučné, protože mluví víc o architektovi než o architektuře. Někdy máme tendenci vnímat dílo a nevšímat si tolik tvůrce. To je v pořádku, protože tak má být architektura a umění vůbec vnímáno, ovšem pokud chceme o té architektuře také učinit nějaké závěry, musíme chtě nechtě mnohé vědět o tvůrci. O jeho snech a představách, o tom co nosil v hlavě, o tom co ho štvalo, o tom kde a jak prožil dětství... Zajímavé komentáře: Nathalie, anais, mustafa, mandlova, iNKa 1104 ()
Tento film není o architektuře. To jsem si ověřil na své přítelkyni, která se o architekturu vůbec nezajímá a film se jí líbil, ale i na lidech z architektury, kterým "dokument o Kahnovi" nepřišel příliš architektonický. Tedy, je to tak. Tento film je o cestě Kahnova syna za dávno zemřelým otcem. Syn se ho nesnaží poznat skrz budovy, ale spíš pomocí pamětníků, kteří k němu měli blízko. Shodou okolností jsou to často dost zajímavé postavičky. Dochazí tak k poměrně vypjatým scénám, emocím...a ty se některým divákům k filmu, který se týká slavného architekta, asi moc nehodí... Co bychom čekali od lidí, kteří se neustálé vracejí k funkcionalistické tradici, že? :-) Já si myslím, že film Nathaniela Kahna je o obecných hodnotách, klade si otázky týkající se soudržnosti rodiny a odpovědnosti jednoho člověka za své činy. Nepoznáme skrz nějdetailně Kahnovy budovy, ale jeho samého...což v závěru odpoví na konkrétní otázky lépe, než ty nejvýstižnejší výkresy. ()
Velmi poutavý a zajímavý dokument. Na jedné straně dokáže i naprostému laikovi přiblížit a prezentovat celoživotní dílo tohoto architektera, přiblížit autorský rukopis a především osobu Louise Kahna. Nejvýznamnější stavby dostávájí díky putování nemanželského syna Nathaniela Kahna až duchovní rozměr. Na druhé straně se jedná o osobní dokument, který pojednává o problematických vztazích v rodině. Snímek se tak stává osobní výpovědí svědků, kteří jsou až neobvykle přístupní vůči kameře. Nathaniel Kahn nechává divákovi možnost podniknout vzrušující cestu ve stopách svého společně s ním. Nebojí se konfrontace či negativních zpráv, které jsou mu díky svědectví prezentovány. V pozadí vždy zůstane jen touha po poznání otce, jehož Nathaniel nikdy neměl. Bohužel některé emočně vypjaté scény působí samoúčelně (zpověď vlastní matky) a snímek tím ztrácí na objektivnosti. Přesto snímek dokáže divákovi podávat ucelené informace o architektuře, které jsou zabalené pod vrstvou zajímavého rodinného dramatu. ()
Je pochopitelné, že se dokument odehrává více v osobní rovině než v té architektonické, zejména když je dílem jeho syna, který si chce tímto filmem zodpovědět své vlastní otázky o otci, kterého téměř nepoznal. Ale stejně říkám: Víc architektury a míň sentimentu doprovázeného rovněž sentimentální hudbou. ()
Viděno dvakrát, poprvé bez nadšení a podruhé s pochopením. Poprvé převládl pochmurný pocit z osobnosti Louise Kahna a jeho strohých betonových monster a podruhé, vybavena lepšími znalostmi o architektuře a trpělivostí, jsem najednou byla vtažena do příběhu o hledání ztraceného otce. Otce, který již nežije a zanechal velkou mezeru v životech svých blízkých, ale na druhou stranu naplnil sny prostřednictvím své práce. Ve výsledku mi dokument přišel dojemný a oceňuji nepřipravené scény, které zvyšují jeho hodnotu. Stavby ve mně vyvolávají stále rozporuplné pocity, ale z některých záběrů jsem byla schopna vnímat jejich krásu. Je zajímavé, že budovy zvenku působí chmurně, nedokončeně, monstrózně, ale zároveň je z nich cítit jasný umělecký záměr a jsou svým způsobem velkolepě dokonalé. Mnohem lepší pocit jsem měla ze záběrů interiérů, i když z nich čiší jakýsi vznešený, ale odtažitý chlad. Dokument je poměrně dlouhý a vyžaduje aspoň trochu zaujetí pro dané téma. ()
Tak tenhle komentář píšu už potřetí....čím to? Jeden z nejlepších biografických dokumentárních filmů, co jsem kdy viděla...poprvé v rámci týdne architektury - výhra v soutěži o o lístky na vyprodané promítání (moje hodnocení bude asi trochu ovlivněno zaujetým pohledem, který se v tuto chvíli spíše kloní k celoživotní fascinaci architekturou než filmem a jeho finesami) :) a teď znova v TV, kde jsem si mohla vychutnávat jednotlivé pasáže a záběry staveb, které bych snad...jednou...na vlastní oči? Ano, občas to má slabá místa, občas tam až moc syn řeší nepoznaného otce (že by další důvod sympatií?), ale mít v jednom dokumentu takové mistry oboru jako Gehryho, Peie, Johnsona...moci nahlédnout pod pokličku tvorby tohoto inovátorského génia, "brutalistního" architekta, který má prostřední jméno ženské (Louis I. Kahn = L. Isadore K.) a nad jehož Salk Institute v La Jolla nebo vládním komplexem v Dháce se mi zastavuje dech...stojí za to se dodívat až do konce (a dát repeat). ()
leitmotívom Kahnovej práce bola autenticita materiálu, "živá" funkčnosť a symbolická hodnota jednoduchého geometrického tvaru. preto je dokument na môj vkus trošičku príliš aranžovaný a rodinno-dramaticky "prefňukaný", čo by starý pán pravdepodobne ani nechcel. avšak prekrásne zábery na architektúru a dojímavo-úsmevné debaty s bývalými spolupracovníkmi našťastie prebili veľké gýčové americké srdce... ()
zrovna zaber , co je na plakate je naprosto uzasnej, ale s filmem toho moc spolecnyho nema. nektery kahnovy dialogy pri patrani po zivote jeho otce byly zivy, zajimavy, ale nektery az prilis dojemny, a celkove byl dokument trochu dlouha nuda. chapu, proc to tocil, ale chtelo to vic zkusenosti a asi i pohled nekoho jinyho. ve vysledku je to prilis osobni. ()
Ty jeho stavby mi připomněly dětství, kdy jsem se proháněl v rozestavěných panelácích mezi panely. Syn asi zdědil jeho talent dělat věci co se mi nelíbí. Nelíbili se mi ani tátovi betony a ni synův dokumentu (když ukazuji stavbu a neukážu nic z interiéru, tak to je jen buzerace diváka) ...jinak souhlas s alenkou...40% ()
Kino plné architektů v kině Art v Brně... pohrouženě hltalo prostorové pábení tohohle židovského skrčka, skryté do strohých a neprostupných zdí... dýchalo s rytmy tahů jeho tužky a přálo si prožít stejný pracovní zápal vtisknutý do mysteriózních budov, po zásluze povšimnutý novodobými architektonickými dějinami... Nic však na tomhle světě není zadarmo.. Čím tedy - zřejmě vědomě - zaplatil za svou architekturu tento mimořádný tvůrce?... co chybělo jeho rodině ...a chyběla jeho rodina jemu?... To jsou otázky, které se snaží zodpovědět Kahnův vlastní syn, který tímto filmem svého otce hledal a částečně jistě i nalezl... a my s ním... ()
Subjektivní a pozoruhodný portrét jednoho z nejvýraznějších amerických architektů dvacátého století, který zaujme nejen architekty... ()