Désiré Landru

Film zpracovává celkem zajímavý námět. Avšak to je asi tak vše, co lze na tomto snímku hodnotit vyloženě kladně. Charaktery mi přišly ploché a nedokázal jsem se s nimi sžít. Povolnost většiny dam mi přišla až směšná, nepochopil jsem, co na tom chlápkovi vidí. Mně přišel absolutně bez charismatu. Nechápal jsem motivace většiny postav, především však Désirého hlavní milenky. Respektive ne že bych nepochopil situaci, do níž je zahnala tehdejší doba, ale prostě jsem to těm hercům nevěřil. Celé to bylo takové prkenné. Na druhou stranu, alespoň něco málo na tom snímku přeci jen bude, když jsem to vydržel až do konce. Další plus za nevšedně pěknou tvář Julie Delarme. :-) 30/100 (31.01.2009)

Už to chystání nástrojů, pečlivé mytí rukou, klid, chlad, soustředění, éter. Tmavý hustý kouř z domu, zápach. „Toho nového nájemníka nám byl čert dlužen.“ Od Landrua dobrá rekognoskace terénu. Kavárna plná osamělých žen, vdov, snoubenek i svobodných. Mistrný dabing Viktora Preisse, jemné nuance hlasu, vemlouvavost, pochopení, vychytralost. Pečlivé třídění inzerátů – hned, příležitostně, nemajetné. Mimochodem, při jezení poháru hned několik chyb, více či méně plný, více či méně jahod, zbytečné nedotažené detaily. Landruova rodina, zvláště starší syn, kapitola sama pro sebe, výborný výkon. Landru měl nepředstavitelný fofr, nekonečně žen, adeptek ještě více a ještě více výmluv. Jen slabá podobnost s Čikatelem, ale děj a spád a napětí to nepostrádá. Snad mne jen iritoval ten příliš hustý filmový vous a knír a možná až příliš mohutné obočí. Naivita žen ovšem neznala a zřejmě nezná hranic a jen kombinace upovídané a všude nos strkající domovnice napomohly. Vzít brož mrtvé a dát jako dárek další živé je možné jen s notnou dávkou cynismu. Cukrářka Rollanda nikdy nepřestala Landrua milovat. (12.03.2009)

Ten chlapík neměl asi příliš vřelý vztah k ženám, jak jinak si totiž vysvětlit, že jich jedenáct zabil. Jediný, co mě na tomhle celkem zbytečném filmu zaujalo, jak snadno se ty ženský nechaly sbalit. Tak já při balení holek dřu jak mezek, doslova plivu krev a všichni ostatní jako zarecitujou básničku a je hotovo. Ne, ne milé dámy, chce to rovný podmínky pro nás všechny. Nejvíce mě dojalo jak ta jedna řekla na otázku "Vy jste s ním šla na pokoj ještě ten den co jste seznámily ? a ona "Ano, je válka a je nedostatek mužů". Tak jste to milí pánové slyšeli, začínate mě tu trošičku srát, koukejte vypadnout do nějaký války, ať mám v téhle zemi taky tak ulehčené podmínky na balení holek. (22.01.2008)

Příběh pařížského "Modrovouse" Désiré Landru byl jedním z největších kriminálních případů první poloviny 20. století a řadu let zaměstnával novináře nejen z Francie, ale i z celé Evropy, a byl předmětem rozhovorů v kavárnách a hospodách i v těch nejzapadlejších koutech. Maminky jím děsily své dospívající dcerušky a celou tuto historii uvedly v zapomění až události 2. světové války. Je to vynikající výchozí dramatická látka, ze které se dalo i v rámci televizního zpracování vytěžit opravdu hodně, a je svým způsobem umění, že Pierre Boutron dokázal stvořit tak dokonale tuctový zapoměníhodný snímek. Hercům prakticky bez výjimky schází charisma, režie je k uzoufání nenápaditá a scénář nezáživný. Pokud se k tomu připočte i zjevně omezený rozpočet, je neštěstí hotové. Celkový dojem: 35 %. (23.01.2008)

Hodnocení tohoto filmu je hodně podceněné. Vždyť je to slušnej film, atmosférou a úrovní ne nepodobnej Hercule Poirotovi nebo Sherlocku Holmesovi. Kecům tady těch pánů, co to hodnotili přede mnou, bych moc vážnosti nedával. Např. pan pshimi s 237 body má ve svém profilu fotku věci, do níž bych ho s radostí uvrhl, vzhledem k faktu, jakým způsobem tu komentuje filmy. (08.02.2009)