55 dní v Pekingu

Zabudnuty klenot, prva polka sa neskutocne tiahne az som myslel, ze to vypnem. Potom uz ale druha polka bol brutal se vsim vsudy. Rezisersky genialne natocene, nechybaju vojnove sceny, krasne baby - Flora Robson, Ava Gardner a Elizabeth Sellar - posledna herecka Sellars mala fakt nadherny vek /96 rokov/ : 76 % (08.05.2021)

Pastva pro oči, občas trápení pro uši. Působivou výpravu nelze ignorovat ani ve špatném filmu. 55 dní v Pekingu ovšem žádný "průser" není. Jen vás občas zatahají za uši prapodivné dialogy. V příběhu je spousta zbytečností, kdyby se film věnoval jen (a pečlivěji) ústřednímu problému, pak by měl kratší stopáž a byl by záživnější. Ale i tak jde o kousek historie, byť podané z druhé strany. Hrdiny 55 dni v Pekingu by podle mého měli být Číňané. Raději bych se podíval na film z jejich pohledu, jejich způsobem vyprávění. (07.01.2008)

Dosť veľké sklamanie. Od takého veľkofilmu som očakával oveľa viac. Odohráva sa to akože v Pekingu, ale mimo štatistov, ktorí sa tam raz za čas mihnú v pozadí, tam na aziata nenarazíte. Vysoko postavených Číňanov hrajú belosi a s oholeným obočím vyzerajú jak Vulkánci zo Star Treku. Ok, dajme bokom tento trapas na úrovni toho, že by dajme tomu Annu Boleynovú hrala černoška. Aj tak je to neskutočne rozvláčny a nudný film. Postavy sú absolútne nevýrazné. Film sa viac venuje komickým karikatúram rôznych ambasád ako Mandžuom, takže o pozadí konfliktu som sa dozvedel snáď ešte menej ako to, čo je napísané na wikipédii. Je škoda, že tak hviezdne herecké obsadenie je absolútne nevyužité a všetci sa tvárili jak Willis vo svojich súčasných blockbusteroch. Film zaujme jedine megalomanskými kulisami, ktoré na konci pekne zlikvidujú. Z filmárskej stránky sú bojové scény takým nudným štandardom. Proste chlapík sa zakaždým po zásahu chytí za brucho a opatrne spadne na zem. Niečo ako bezzubá bojová vrava v starom Vinnetuovi. Bavilo ma sledovať len tú číru deštrukciu skutočných budov. Toho sa nikdy nenabažím. Celkovo to je, s prihliadnutím na vek filmu, absolútny priemer s vražedne dlhou stopážou. 5/10. (30.07.2021)

Absolutně nevyužitý potenciál. Tohle mohla být taková malá spojenecká (Američani, Angličané, Rusové, Japonci, Italové, Francouzi, Němci, Rakušané) bitva u Thermopyl odehrávající se v roce 1900. Hrstka nepříliš dobře vyzbrojených vojáků (tedy přesně 400) chrání diplomatickou čtvrť v Pekingu proti mnohonásobné přesile čínských boxerů a posléze i čínské císařské armády (teda rubrika Obsah / Info je úplně mimo a je opsána z textu autora (distributora), který tenhle film očividně neviděl). Takže docela slibný námět, jehož zpracování mohlo dopadnout mnohem lépe. Scéna, o které se dá říct, že je bojová je ve filmu vlastně jenom jedna, dále se hraje spíše na diplomatickou notu, ve stylu vyjednáváme, nějak rozhodíme nepřítele. Vůdce Číňanů a čínská císařovna jsou vyobrazeni jako nepříliš inteligentní, namyšlení mocipáni. A zůstává pro mě záhadou, proč některé Číňany hrají neorientálci (rozumějte, špatně namaskovaní běloši). (04.01.2007)

Príbeh odohrávajúci sa na prelome starej a novej Číny je filmovaný Američanmi, hraný Američanmi a je určený pre Američanov. Číňania sa v boji o moc a samostatnosť správajú čisto ako Američania, čo uberá z celkovej dôveryhodnosti. Sú na svojom území, bojujú o svoje práva a ešte oni sú tí zlí a my "musíme" nadržiavať 'kolonizátorom'. Film však možno radiť k historickým veľkofilmom, plným kvalitných bojových scén a hercov, na ktorých sa dá spoľahnúť - okrem môjho obľúbeného Hestona musím vyzvihnúť aj vždy elegantného a dôvtipného Nivena. K tomu ešte treba pridať bohato zdobené čínske kulisy a kostýmy, niekoĺko vybuchovacích scén - taká všehochuť, akurát tej romantickej vaty mohlo byť menej. (17.07.2017)