Planeta opic

Nadčasové/nestárnoucí dílo. Film ve svém zdánlivě nevýrazném komorním podání s nadhledem reflektuje různá zvěrstva lidstva, od inkvizice až po genocidu, přičemž oněm reflexním plochám všechna fakta přizpůsobuje. Neboli není důležité, jak mohly být věci takto nakonfigurované, ale proč - proč jsou takto nakonfigurované? Opice žijí ve městě, chovají se jako lidé, budují jako lidé, chybují jako lidé, chodí do škol a věnují se neurochirurgii, zatímco skuteční lidé jsou jen zdivočelá zvířata, neschopná myšlení nebo přizpůsobení se. Pak přilétá v raketoplánu inteligentní člověk Taylor, což je v rozporu se všemi opičími pravidly, zákony, svatými svitky a podobnými antimozkovými elementy. Zatímco jedni se ho snaží pochopit a vysvětlit si jeho existenci, pro druhé znamená hrozbu páchnoucí kacířstvím a hodnou likvidace. Počáteční úvahy kosmonautů tak ostře kontrastují s pozdější snahou co nejjednodušeji opicím vysvětlit svůj původ; dialogy tvoří stěžejní prvek a jsou napsány bravurně. V symbolických podmínkách, které si film pro svou existenci vybral, by přílišná vážnost byla na škodu, čehož si byli tvůrci vědomi, a tak dostalo nemalé množství scén lehce humorný, ironický podtón (ačkoliv chladná bezútěšnost dané situace je stále jasně patrná), vezoucí se právě na záměně člověka za zvíře. A když už toho všeho PROČ začne být v závěru příliš, a divák začne toužit alespoň po jediném JAK, dočká se šokujícího konce, který nekompromisně dosazuje předchozímu dění tvrdou a krutou tečku. Technická stránka odolala čelistím času rovněž výborně - masky vypadají pořád dobře, lokace jsou krásné a odpovídající, vyzdvihl bych také skvělou práci s kamerou a Jerry Goldsmith nahrál další z charakteristických soundtracků. Dokonce ani ty akční sekvence nejsou zlé. Podtrženo a sečteno - Planeta opic stále je inteligentní úvahovou sci-fi, jíž nechybí humorný podtext či povedená pointa. (26.12.2006)

Heston se vydal do Vesmíru, aby zde nalezl bytosti rozumnější člověka. Nalezl - i nenalezl. Především se však dopátral svého osudu. Neuvěřitelně působivý film, který funguje stále znovu. Viděl jsem ho po dlouhé době a nechápu, jak jsem ho poprvé mohl ohodnotit jinak než plným počtem. Tvrdá satira "vědecké víry" i fanatismu - a to vše v rámci postmoderního uvažování obecně. Opice, které mě děsily ze sna celé dětství, a Charlton, který se své role "jediného herce" zhostil na výbornou. Po Ben Hurovi, Mojžíšovi a Michelangelovi jeho nejsilnější výkon. (02.10.2005)

Byť jsem předtím už četl legendární knihu Pierra Boullea, byl jsem filmem nadšen. Zcela zaslouženě se stal klasikou žánru sci-fi, ale vlastně i klasikou vůbec. Za samostatnou zmínku stojí už třeba jen na tehdejší dobu dokonalé masky opic. Závěrečné Hestonovo zjištění, kde že se to vlastně nachází, je jedna z nejpůsobivějších scén v historii filmu. Myslím, že žádný remake tuto legendu nemůže nikdy kvalitativně překonat. (22.12.2002)

"You Blew it up! Damn you! Damn you all to hell!" Klasické sci-fi, zaručující i po letech kvalitní zábavu „s přesahem“ (zkuste si místo opic představit lidi). Obzvlášť sugestivní jsou díky kameře a hudbě (Goldsmith) úvodní minuty – procházení zakázanou zónou. Zjev inteligentních primátů sice již nezvedá chlupy na zátylku, bránici na druhou stranu také ne. Ale stejně, nehledě na to, co si o mně pomyslíte, za jak velkého magora mě označíte, Burtonův remake mám radši (pro jistotu: kvůli Heleně Bonham Carterové pod opičí maskou vážně ne!). 75% Zajímavé komentáře: tron, Ony, gudaulin, sportovec (17.04.2010)

Film, který v sobě má velké ponaučení, děsivou pointu a obrovské varování. A tak to možná jednou dopadne. Celý snímek je od samého začátku takřka geniální ve všech směrech a posledních několik minut je nepopsatelně mrazivých a sugestivních. Jeden z těch filmů, které v divákovi musí zanechat stopu. (04.12.2006)