Ztracený svět

Plakátové info: NÁHLE, V ZÁHADNÉM SRDCI AMAZONIE, UVIDÍTE BITVU DINOSAURů NA ŽIVOT A NA SMRT, ČERSTVÉ VYLÍHNUTÉHO TYRANOSAURA, MOŘSKÉHO HADA, VYNOŘIVŠÍHO SE Z HLUBIN LÁVOVÉHO JEZERA, PASTI MASOŽRAVÝCH ROSTLIN A PAVOUKY, PRONÁSLEDUJÍCÍ LIDSKÉ OBĚTI!!! ___ Skoro by se chtělo říci, že dobová plakátová vábnička to všechno hezky shrnula, ale samozřejmě realita je trošku jiná. Předně, tohle není plnohodnotná adaptace Doyleova románu, spíše jen taková jednohubka s jednoduchými triky, které nabízel zlatý hollywoodský věk. První třetina, kdy se dění prolíná s reálnými záběry Amazonie, lehce navozuje dojem, že tam prostě „jsme“, v srdci mohutné džungle, zbytek je čistě studiová práce. Takže modely skal, stromů, flóry a do toho se mrcasí leguáni (a jeden malý aligátorek), kteří mají na těle nalepeny kostěné ozdoby, aby vypadaly jako pravěcí ješteři. Když je kamera zabírá, lezou mezi modýlky stromů, které se klepají a padají na zem, ale jinak proti trikům – hlavně zadní/přední projekci – nemohu říct křivého slova, na svojí dobu vypadají docela pěkně a uvěřitelně, zkrátka vyšší rozpočet se musel nějak projevit. Dojde i na „bitvu dinosaurů“, tj. aligátorek a leguán se freneticky hryžou, nechybí ani pravěká divoška s tuny make-upu a její divošští souputníci z kmene, milostné tokání a nenávist mezi dvěma členy výpravy (jeden v podání tehdejší herecké hvězdy, charismatického Michaela Rennie), excentrický vědec, obří pavouk v přední projekci a to by asi bylo všechno. Je fakt, že i pouhé čtení komiksu ´Druhá výprava´ v časopisu ABC mi dalo více zážitků a náhledu do Doyleova stěžejního díla, ale kvůli tomu se na tenhle film zlobit nebudu, bylo to docela příjemné pokoukání. (25.04.2016)

Niečo v štýle Journey to the center of the world, alebo 20000 leagues under the sea. Čiže číre rozprávkové dobrodružstvo s patričným kúzelným efektom. Špeciálne efekty sú myslím v pohode, hlavne je ale v pohode výprava. Logika sa už bohužiaľ utopila v tonách lávy a zmizla v tyranosaurovej tlame a to na úplne všetkých úrovniach. Príbeh postupne graduje až do veľkého finále, akonáhle ale skončí, nasleduje ihneď stopka, i keď by sa patrilo ukázať dovetok v Londýne. Nepochybujem, že mnohým by sa tento film, ak by naňho náhodou natrafili, páčil viac, ako rovnomenný Spielbergov film. Komentár č. 5555 (03.12.2016)

,,BUDE ŽIŤ DOSŤ DLHO, ABY BOL VEĽKÝ AKO DOM A DESIL CELÝ LONDÝN.“ ,,A ČO UROBÍME POTOM?“ ,,NO, VYSŤAHUJEME SA Z LONDÝNA AKO NAJRÝCHLEJŠIE BUDEME MÔCŤ.“ __ Jedna z najznámejších filmových verzií slávneho Doyleovho príbehu, ktorému je verná sotva z polovice. Na prelome tisícročí išlo o film často uvádzaný vo víkendovom poobednom vysielaní a dnes je divácky dostupný iba sprostredkovane zo súkromných zdrojov. Zasadenie príbehu do súčasnosti – teda do obdobia prelomu 50.- 60. rokov minulého storočia – príbehu vo výsledku vôbec neuberá na hodnote, keďže v civilizovanom svete sa jeho dej odohráva iba zo začiatku a v priebehu pol hodiny je túto skutočnosť poznať iba na niektorých odevoch alebo predmetoch ústredných protagonistov. Omnoho svojráznejšia je triková stránka. Vtedy ,,áčkovejšiu“ pracnú stop-motion animáciu dinosaurov tu nahradilo ,,béčkovejšie“ maskovanie súčasných leguánov alebo menších krokodílov do chybnej pravekej podoby napr. tyranosaura rexa, čo zrejme vyšlo produkciu lacnejšie. Táto skutočnosť mi ako mladšiemu čiastočne prekážala, dnes môžem usúdiť, že usmerňovanie pohybov plazov alebo ich súboje sú v ateliérovom prostredí zvládnuté na pomerne slušnej úrovni. Z celkového hľadiska ide skôr o rutinérsku záležitosť. Film disponuje zvládnutými dramatickými sekvenciami, scenáristickým klišé s divácky nutným ženským elementom aj uponáhľaným finále, ktoré pre mňa vždy vyznelo skôr do prázdna, pretože by si zaslúžilo pamätnejšiu bodku. Vo výsledku ide o pohodovú starosvetskú záležitosť stále sa tešiacej priazni fanúšikov obdobnej staršej kinematografie. (211. hodnotenie, 18. komentár k filmu) (25.11.2017)

Až v samotném závěru jsem si uvědomil, že jsem film musel vidět někdy jako kluk - když hrdinové prchají před divokými domorodci, bylo mi to stále povědomější, až přišel otvor ve skále, v němž se po lidech vztahovala popínala žahavá chapadla, která vždy zahnali pochodní, aby mohli proběhnout, došlo mi to: Jo, to jsem viděl stoprocentně, vzpomínám si i kdy (TV Nova, která tehdy teprve začínala vysílat, neděle odpoledne... jo, až takový detaily :-). Ale to byla jen vzpomínka. I proto film hodnotím shovívavěji než jiné, je to čistě dobrodružná zábava s lookem zlatého hollywoodského věku. Dinosauři jsou normální dnešní plazi, jen mají na sobě přivázané různé rohy a štíty a vůbec jako dinosauři nevypadají, zadní projekce je taky hodně vidět, motiv s nenávistí Gomeze k lordu Roxtonovi je úplně zbytečný a dost překáží v ději, ale to všechno je úplně jedno. Je to okouzlující, krásně naivní, má to atmosféru, potěší Claude Rains coby prof. Challenger v jedné z posledních rolí, podobně i Jill St. Johnová (ani se mi nechce věřit, že pozdější Bond girl tu bylo teprve dvacet) či Vitina Marcusová jako domorodá kráska v sexy oblečku. Jo, normálně bych dal tři hvězdičky, ale prostě z té nostalgie dám víc. Nejlepší Ztracený svět pro mě navždy bude ten z roku 1925, ale jako klukovsky dobrodružný příběh se tento film nemá za co stydět. (07.03.2015)

Před padesáti lety zřejmě odvaz a vrchol dobrodružství, dnes divný a trochu kulhající sled scének s neskutečně klišovitě pojatými postavami. Jinak jde o sympaticky aktualizovaného Doyla, až na tu naivitu... že dorazí jakýsi profesor zoologické společnosti a na letišti se o něj rvou reportéři, jako by byl sportovní hvězda. Inu, staré časy. (23.12.2013)