Džóen

Yoshidův nenapodobitelný styl spočívá mj. ve velmi "zdravém" pohledu na ženy - mnoho jeho souputníků mělo sklony k feminismu apod., snímků o ženách a ženské roli se točilo mnoho, Yoshida však reflektuje ženskou povahu velmi přirozeně a na muže až neuvěřitelně vnímavě, čímž vybočuje i z vysokých standardů, nastavených silnou filmařskou generací, kterou, co do hloubky ponoru do ženského nitra, překonává. Trpce půvabná studie o osudových cyklech života, nemilosrdně pravdivá, zároveň však snově poetická. (01.08.2009)

Spočiatku nevinný príbeh ženy, ktorá sa stretne s partnerom svojej matky pri dvoch príležitostiach. Keď mu chce vyhovoriť ich vzťah a následne po matkinej smrti. O tom, že problém s medziľudským kontaktom má najmä ona sama, svedčí moment, v ktorom sa snaží prostredníctvom tohto cudzieho muža lepšie spoznať vlastnú nebohú matku. Postupom času pribudne ešte pár postáv a môže sa rozbehnúť vzťahový labyrint, v ktorom nič nie je jednoznačné. Atmosféra je temná a záhadná. Žáner celkom unikátny a preto by som ho nazval takým Freudovským Filmom-Noir. (19.02.2014)