Feliciina cesta

Zlatá Palma - výběr (14.02.2006)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $824,295║Tržby Celosvetovo $963,023║ (11.04.2009)

Hodně neotřele pojatá studie psychopata s opravdu unikátním hereckým výkonem Boba Hoskinse a ač jde v kontextu Egoyanovy tvorby o jednodušší a méně vrstevnatý film (Egoyanovým uměleckým vrcholem je rozhodně zatím aktuálně poslední snímek Vzpomeň si), kanadský režisér v případě Feliciiny cesty dokázal velmi originálně naplnit psychologický thriller humorem a ironií, což je v daném žánru dosti nezvyklé, ale pro Egoyanovu tvorbu v podstatě charakteristické. Osudové setkání truchlivé anglického kuchaře a naivní irské dívky v kýčovitém magnetismu televizního kurzu vaření, z kterého nejednomu zaskočí sousto v hrdle... (15.07.2016)

Skvělý filmek. Drama hodné toho slova. (21.10.2005)

Moje tretie stretnutie s A. Egoyanom a rozhodne zatiaľ to najlepšie. Táto netradične vykreslená anatómia jedného psychopata sa mi dostala riadne pod kožu. Niečo tu síce na mňa pôsobilo neprirodzene alebo smiešne, ale našťastie toho nebolo veľa - napr. myslím, že časť s Jehovistami sa kľudne mohla vypustiť. Ale zas bola sranda sledovať, ako na nich Joe vyvaľuje oči. To je ale k negatívam asi tak všetko. To ďalšie si už zaslúži len samú chválu. Od zaujímavo nelineárne vyrozprávaného príbehu a spájania mozaiky životov hlavných postáv, cez hercov až po nádhernú írsku hudbu, ktorá celú tú podmanivú atmosféru plynúcu z prazvláštneho vzťahu tých dvoch a ich vzájomných dialógov, ešte umocnila. A to treba ďalej vyzdvinúť aj to, ako sa tu krásne postavy vyvíjali a ako postupne, po malých dávkach a na základe rôznych detailov, servírovali divákovi svoj charakter. Pozoruhodné, výborná záležitosť. 85/100 (10.04.2017)

Feliciina cesta. Třetí Atomův film, co jsem viděl. Třetí a přesto úplně jiný, než předchozí dva. Dívka, hledajícího svého přítele a vedoucí kantýny. Dvě, na první pohled úplně jiné postavy. Jedna, v podání skvělé Elanie Cassidy, ta druhá v podání mnohem lepšího Boba Hoskinse. Naivní a důvěřivá dívka a na první pohled postarší, milý pán, který se jí jen snaží pomoct. Jenomže nic není tak snadné, jak se na první pohled zdá a tak začíná pomalu, ale jistě odhalování nejen jeho, ale i dívčiné minulosti, které vyústí ve velmi povedeném finále. (12.06.2014)

Starší pán s tak vybranými spôsobmi, že z neho mohol byť dobrý Hannibal Lecter. A dievča s rozkročenou náručou, napriek ktorej nemá ani základný inštinkt. (11.01.2018)

S Feliciionou cestou, vycházející z novely Williama Trevora, mám mírný problém: můj obdiv (nezaměnit s adorací) k Egoyanovi tkvěl především ve skutečnosti, že jsem neměl nikdy problém nastoupit na nastolenou dramatickou linku a ztotožnit se s filmovou formou, jež v mnohých aspektech (ne zcela běžná narace, obrazové detaily a mysteriózní podklad věcí zdánlivě obyčejných) nezadala si např. s formou Davida Lynche (nejenom). Egoyanův Odhadce budiž zcela nejlepším možným příkladem (částečně např. i Speaking Parts). Feliciina cesta je stejně jako Sladké zítřky na pomezí toho, co přijímám tak nějak nenuceně, s jistým obdivem a tím, co rezonuje ne zcela v kladném smyslu slova. Ta dramatičnost v irské linii kolem hl. postavy v podání průměrné Elaine Cassidy a jejího milého se někdy bere až příliš vážně a tklivě (bez velkých opodstatnění), naopak nejednoznačnost druhé příběhové roviny s Bobem Hoskinsem, "analogovou" Arsinée Khanjian (váhám, zda bych raději ženu Polanského nebo Egoyanovu...) a četnými kuchařskými reminiscencemi drží rovnováhu. V momentě, kdy Egoyan oba příběhy pájí k sobě, kladný dojem ze sledování převažuje. Nehledě na režisérův rukopis, který je zde stále poměrně dobře čitelný, je to právě výše zmíněná struktura vyprávění a otazník po většinu času sledování co dává filmu jisté kouzlo. Díky tomu všemu, půvabu zakonzervované minulosti, milém hudebním aranžmá v podobě Malcolma Vaughana (úvodní sekvence připomněla mi rovněž pokojný a rodinný svět Modrého sametu) a časem poznamenaným chladícím věžím několika záběrů, je Feliciina cesta stále poměrně slušnou volbou v Egoyanově rejstříku (i navzdory závěru, jež se nezavděčí každému). │70% (15.11.2009)

Na první pohled velmi milý pán, který každému pomůže..na ten druhý už ale pomáhá jen a jen sobě.. (06.04.2010)

Zatímco se díváme na film, Felicie sází s taťku tulipány a má přitom různé depresivní vize a s nimi spojené pocity, jak mladé holky někdy mívají. Zvláště po prvních milostných dobrodružstvích. Co kdyby její milenec zmizel? Co kdyby jí táta proklel za to, že to není skalní Ir. A jeho matka by nejen o to nechtěla nic vědět, navíc by se postavila proti ní. A ještě tak, kdyby se jí do cesty dostal nějaký krypto-psychopat. A tak se stále více raduje ze sázení tuplipánů, spolu s tím jak depresivní vize a s nimi spojené pocity postupně vadnou a odcházejí. (18.10.2020)

ocenenia : MFF Cannes 1999 - nominácia na 1. cenu (02.06.2013)

Už od začátku si říkáte, ten pán je až nějak moc milý ! Elaine Cassidy se dostane do spárů Boba Hoskinse a považuje ho za hodného pána jako většina okolo. Jenže on má takové malé tajemství ... ano odtud to začíná být zajímavé jenže film se dále nevyvýjí a to je velká škoda, sice charakter vraha je podán Hoskinsem k dokonalosti, ale film skončí v tu chvíli, kdy by to právě mělo začít. Elaine Cassidy hrála velmi dobře nepolíbenou. (16.10.2009)

Egoyan. Dokud vám nechce něco prozradit, nemluví. Každý detail vám naservíruje ve správný čas, ve správném záběru, s mistrovskou přesností, s brutální pozorností k detailu. Řemeslník jak cyp. Irské děvčátko přijíždí na trajektu do británie, aby našlo továrnu na sekačky a někoho, kdo v ní pracuje. Ochotný stařec se nabídne, že jí vypomůže... (06.03.2011)

Vyvaluju oči ... a nic (26.11.2023)

Jemne tragikomické dielko v hereckom koncerte Boba Hoskinsa, ktoré je takou melancholickou spoveďou dvoch osamelých duší, kričiacich ale dve rozdielne túžby. Typická atmosféra Made in UK, krásny írsky hudobný podmaz a hlavne pôsobivý Hoskins tomu dávajú netradičný pochmúrny fíling, len škoda, že viac už nič. (23.02.2023)

Bob Hoskins hraje takového toho milého strejdu, který rád pomáhá dívkám, jež se ocitají v bezvýchodné situaci. Nutno říct, že ho hraje naprosto dokonale. Se svým klidným příjemně znějícím hlasem by mohl manipulovat i sekačkou na trávu. U Elaine Cassidy se mi nechce věřit, že žena s tak nádhernou tváří se narodila v Irsku:-) Výborné drama. Pošmáknul jsem si. (29.04.2009)

Jak začít, aby to snad nevyznělo moc pateticky... V roce 2000 jsem se dostal k filmové tvorbě Atoma Egoyana, shlédl jsem snímky Exotica a Sladké zítřky, které osobně považuji za vynikající, nicméně od té doby jsem od tohoto kanadského režiséra arménského původu (narozeného pro jistotu v Egyptě) boužel nic neviděl. Vím, že v rámci filmového klubu na čt2 kdysi dávali film Feliciina cesta (jako součást portrétu Egoyana), ale byl to právě tento snímek, který mi bohužel z onoho tvůrcova portrétu unikl... Škoda. Naštěstí tu je ale server rapidshare a jeho netušené možnosti. Feliciina je mladá dívka z Irska, která se osudově zamiluje do chlapce, jenž však krátce poté město opouští a odjíždí do Birminghamu, prý pracovat v továrně na sekačky. Felicia je pochopitelně smutná a po několika měsících se z dost důležitých pohnutek rozhodne opustit svoji domovinu a vyrazit až do dalekého Birminghamu svého milého najít. V cizím prostředí je náležitě ztracena, naštěstí však potkává muže s věkem lehce přes padesát - Joea. Ačkoliv by se zprvu mohlo zdát, že se jedná o klasický kýčový romantický snímek se srdcervoucím shledáním, tak po několika minutách Egoyan takto očekávajícího diváka z onoho očekávání velmi rychle vyvede. Pozoruhodný je na filmu i místy nelineární způsob vyprávění, díky němuž divák může průběžně pochopit motivaci Felicie i Joea (ten má obzvláště vydařené retrospektivní scény). Velmi kladně bych hodnotil i herecké výkony obou hlavních představitelů, a to Elaine Cassidy (Felicia) a Boba Hoskinse (Joe). Fanoušky Irska určitě potěší tamní krajina podbarvená typickou irskou hudbou. (23.10.2011)

Choromyselna kravina o zakopavani zabitych dievcatiek.. (13.12.2014)

V úplnom úžase som sa nechal uniesť dejom. Od filmu som očakával oddychovku dychovku. V titulkoch vyskočilo scenár a réžia Atom Egoyan a ja som začal tušiť že toto nebude len tak lážo-plážo. V podstate veľmi simple príbeh o írskom dievčati ktoré sa vybralo na cestu do anglicka hľadať svojho milého ktorý jej sľúbil svoje srdce. Na ceste sa jej však ako to už chodí prihodia okolnosti ktoré akosi pozmenia jej plány. Musím sa priznať že už dávno som nevidel čosi tak nenápadne a pritom tak šokujúce. Po celý film som netušil kam film vlastne speje a čo sa udeje v ďalšom obraze. Film nádherne preskakoval v deji z prítomnosti do minulosti a tým mi objasnil o čo hrdinke ide i keď nič by sa nestalo keby tam írska časť ani nebola pretože i bez nej sa to dalo dovtípiť. Ale minulosť našeho anglickeho hrdinu tá nám veru prezradila v kontexte s jeho postavou naozaj dosť. Nie som velkým fanúšikom írskej tradičnej hudby ale v prestrihoch na írsku časť som sa cítil vskutku ukľudňujúco, dokonca počas celého filmu ma ani na chvíľku nenapadlo že by hlavnej hrdinke mohlo byť ublížené. A čo sa týka Boba Hoskinsa ten by si nezaslúžil 5* ale prinajmenšom 50. Nenápadné ale veľmi silné. (21.11.2009)

tri a pol*** alebo 6/10 by som dal...je to zaujimavy a dobre natočený film, i keď niektoré pasáže sú zbytočne natiahnuté a filmu to neprospieva-robí ho to akosi nudnejším. (17.10.2009)