Belle
Režie:
André DelvauxScénář:
André DelvauxHudba:
Frédéric DevreeseHrají:
Jean-Luc Bideau, Danièle Delorme, Adriana Bogdan, Valeriu Popescu, Stephane Excoffier, John Dobrynine, Roger Coggio, Arlette Emmery, François BeukelaersObsahy(1)
Archivář z malého města a znalec poesie Mathieu Grégoire (Jean-Luc Bideau) vede podivný dvojí život. Má krásnou manželku (Danièle Delorme) a půvabnou dceru (Stéphane Excoffier), navíc zaměstnání, které jej naplňuje a získává mu i uznání okolí jako odborníkovi na literaturu, o které umí zaníceně přednášet. Prostřednictvím řetězce náhod se však Mathieu setká s neznámou krásnou ženou uprostřed temných lesů a začne jí být posedlý. Ačkoliv Delvaux naznačuje, že místa, kde Mathieu potkává krásnou neznámou, bude asi místy vysněnými, neužívá k jejímu zobrazení jiných prostředků, než reality samotné. Za vizuální stránkou filmu stál významný kameraman Ghislai Cloquet (rodák z Antwerp), který spolupracoval s režijní špičkou francouzské kinematografie (Bresson, Demy, Durasová, Becker) či spolupracoval s Polanskim na snímku Tess (1979). Švýcarský herec Jean-Luc Bideau se ve své době proslavil např. ve filmech švýcarského režiséra Alaina Tannera a evokativní hudbu složil Delvauxův stálý spolupracovník skladatel Frédéric Devreese. Ačkoliv byl film Kráska zařazen do hlavní canneské soutěže a je reprezentativní ukázkou kvalitní frankofonní autorské kinematografie 70. let, zapadl neprávem do propadliště dějin. (Filmová přehlídka CineBENELUX)
(více)Recenze (3)
Zlatá Palma - výběr ()
Kráska zůstává plně v delvauxovském světě – surreálně zvrácená a přesto jemná sexualita, adorace „Krásné Dámy“, hnědavá barevnost kamery a rozostřený obraz (je to materiálem?), volně plynoucí děj bez výrazných vrcholů (možná příliš málo výrazných pro dnešní dobu – Delvaux je v tomhle hodně introvert). Překrásná Moira z Jeden večer jeden vlak tu hraje taky podobnou úlohu. Vykreslení saturovaného středostavovského světa Belgie je taky přesné. Zaváhání spatřuji v důslednosti práce s motivy (pes/muž, básník/manžel, důsledky činů postav) – tyhle dramaturgické nepřesnosti to celé posunují do roviny pouhého snu: o ideálu ženy uprostřed vrchovišť jak kdyby natáčených na pláních Jizerských hor, o touze po lepším a žitějším životě, možná do snu odněkud z bezčasí. A kdo to nakonec skočil do temného jezírka? Z dnešního pohledu bezostyšný je product placement Volvo. Ale viděl jsem v dokumentu o Muži s oholenou lebkou, jak Delvaux bojoval o finance – proto toho asi taky nenatočil víc... ()
ocenenia : MFF Cannes 1973 - Nominácia na 1. cenu ()