poster

Muž s oholenou lebkou (festivalový název)

  • Belgie

    Man die zijn haar kort liet knippen, De

  • anglický

    Man Who Had His Hair Cut Short, The

Drama

Belgie, 1965, 94 min

Režie:

André Delvaux

Předloha:

Johan Daisne (kniha)
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (8)

  • vypravěč
    ***

    Pokušení ironie zde bylo silnější než ochota vyprávět, a tak z celé biografie muže, který si tak dlouho zkracoval vlasy, až přestal vnímat svět, zbyl jen nečitelný, počmáraný slabikář gest, úkonů a kynů, který astenického hadrového maňáska vycpal dřevitými konvencemi a pohodil ho – na déšť. Netrvalo to dlouho a měl jsem dojem, že jsem konečně objevil ten první tón, jehož echem se rozezněl po řadě let Studený bufet. Fráze se preparovaly jak o život a když se začaly pranýřovat i iluze, kapituloval jsem. Vše se najednou zdálo zbytečným a povrch zvítězil - a snímek prohrál...(2.12.2017)

  • Bubble74
    ****

    Pronikavá studie nutkavé posedlosti zbožňovanou osobou. Delvaux minimalisticky prozkoumává pohnutky a spojitosti vedoucí k sebezničující obsesi, k uvěznění ve vlastním vnitřním světě a nevyhnutelnému vstupu za bránu šílenství. Imaginace a skutečnost nepozorovaně splývají v labilní mysli hlavního charakteru i v racionálním vnímání diváka, který má jedinečnou příležitost nahlédnout do intimity narušené psychiky a tím jí i částečně porozumět.(30.3.2012)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(26.1.2009)

  • kaylin
    ***

    Zajímavý, belgický film, pro mě jeden z mála, které jsem z téhle země viděl, možná první, který není koprodukční. Forma je zajímavá, hlavně to, jak je využíván hlas vypravěče. Celé to má pak takový zvláštní, mimotělesný nádech. Forma a styl jsou bohužel tak nějak to hlavní, co mě zaujalo. Příběh sám nikoli.(1.6.2015)

  • corpsy
    *

    Ďalšie memento toho, že veľké diela 60. rokov podľa jednej knižnej publikácie, sú z valnej väčšiny bezduché, akousi návykovou látkou nasiaknuté exponáty hodné zabudnutia.(3.3.2018)

  • garmon
    ****

    Govert Miereveld, který se nechal oholit a už to pro něj bylo děsivé, je podobně (kafkovsky) vláčený situacemi, (sur)realitou, životem/neživotem a vlastní slabostí jako třeba Leopold Kessler z Trierovy Evropy. Nejsilněji do mě krom pitvy, která aspiruje na to být nazvána kultovní, zůstaly vepsány scény z maturitní besídky - nese je vynikající, lehce dekadentní hudba Frédérica Devreeseho.(2.12.2015)

  • radektejkal
    ****

    Maturantka Fran (třetí nejlepší ze třídy) má jiné představy o lásce než Govert (muž ostříhaný na krátko). Na rozdíl od její bezbřehosti, mu jeho maniakální fetišizující vášeň zamlžuje okolní svět i jeho mysl. Hrůza (ničení krásy) a krása (hrůza ze zániku) se v něm nutně spojuje do patologického tvaru, v němž představy začínají převládat nad skutečností. Co se skutečně stalo na "pitevním" výletě? A konal se vůbec? A jaké je řešení? Je vůbec nějaké kromě sebezničení? Ano! Film ho nabízí celkem explicitně. Práce na zahradě. Asi také začnu víc nosit holínky (manžestrové kalhoty a sako už mám).(7.12.2014)

  • Pevek2
    *****

    Pocit naproste nostalgie po necem, co hrdinovi neni a vlastne nikdy nebylo souzeno. Sceny ucitele na vecirku jsou za hranici geniality. Andre Delvaux je od zhlednuti tohoto mistrovskeho dila pro me jednim z nejlepsich filmaru.(1.5.2013)