poster

Planeta bouří

  • Sovětský svaz

    Planeta bur

  • Sovětský svaz

    Планета бурь

  • anglický

    Planet of Storms

    (neoficiální název)
  • anglický

    Storm Planet

    (neoficiální název)
  • anglický

    Cosmonauts on Venus

    (neoficiální název)
  • Československo

    Planéta búrok

Sci-Fi

Sovětský svaz, 1962, 79 min

  • Flipnic
    ***

    Po výtvarné stránce se jedná o absolutní skvost! Neuvěřitelně nádherné "retro", prostředí Venuše, pravěké potvory a vše kolem je úžasně provedené, opravdu nádhera. To se mi strašně líbilo. Navíc nechybí klasicky robot v týmu výpravy, který se nakonec pomátne a obrátí se proti týmu kosmonautů ... Ale ty kecy a dialogy, to se prostě nedalo ... A do toho ještě sovětské písničky. Fakt ne, chtěl jsem dát čtyři hvězdy, ale ty rozhovory a neustálé narážky na tehdejší východní politiku mne pak už nadzvedávaly každou druhou minutu ... Nejlepší je část přistání na Venuši a střet s místní faunou a flórou. To je paráda a zabírá naštěstí podstatnou část filmu. Ale začátek a konec je fakt něco příšerného a kdyby byl ten film němý, bylo by to mnohem lepší ...(6.5.2009)

  • zelvopyr
    ****

    Každý za socíku věděl, jak nakrmit vlka a nějak si zachovat i ty kozy. Povrchně se žvaní, nejlépe v předmluvě, o milované komunistické straně a hrdinném sovětském lidu, nejlépe odcituje nějaké úplně nesouvisející Leninovo dílo, což uspokojí cenzory... a přitom předkládané ideje jsou často velmi podvratné. Zde kromě přímočarých fantasmagorií dílko zavánělo nikoli marxistickou verzí dialektiky, ale fenomenalismem jak podle výcucu z Heideggera. Trklo mě to ale zhruba v prostředku (pokusím se moc nespoilerovat), kdy se chlapi vydají všichni na planetu, zatímco jediná žena zůstane na oběžné dráze a má za povinnost čekat. Když ztrácí nervy, a chce se vydat dolů, je to celé po lopatě hlasem shůry opakované dokola a dokola. Jde o úplně učebnicový příklad transcendence a imanence (je obvykle rozebírán na příkladě Odyssea létajícího po všech čertech a Penelope, která na něj 20 let neměnně tupě čeká a čeká). Krom toho je tu hezky rozmázlá teorie panspermie, a dokonce má kladnou roli i buržozní pavěda, kybernetika. No, nechci být jako Shadwell, tak to raději utnu :) Jen dodám, že výtvarná stránka a výprava jsou obé bombastické...(4.2.2012)

  • Bluntman
    **

    (SSSR) PLANETA BOUŘÍ je sci-fi, které mělo svůj nepopíratelný historický význam, protože dokázalo oslovit i "západní" diváky natolik, že pro ně vznikly hned dvě předabované a přestříhané verze s nově dotočenými scénami, jak uvádí "Alternate versions" na IMDb. V první, JURSKÁ PLANETA, je nahrazena ruská herečka Kyunna Ignatova americkou herečkou Faith Domergueovou a v druhé, vzniklé pod dohledem Rogera Cormana a v "režii" Petera Bogdanoviche, VOYAGE TO THE PLANET OF PREHISTORIC WOMEN, se celé vyprávění odehrává v retrospektvě a jsou přidány lepé mimozemšťanky s telepatickými schopnostmi. Nebudu se věnovat srovnání jednotlivých verzí a jejich odlišnostmi, protože jsem ty americké neviděl, ale chtěl jsem tím prokázat, že krom genderové nekorektnosti (opravené první, naopak umocněné druhou "předělávkou") nejde o zase tolik ideologicky nepřijatelný film - Rusové jsou sice první, kdo se dostanou na Venuši a objeví mimozemský život, ale Američané nejsou ti nejhorší (na lodi je dokonce americký robot i člen posádky, kteří mají své vady, ovšem nejsou vylíčeni primárně a prvoplánově negativně). PLANETA BOUŘÍ ovšem není něco, u čeho by měly být rozebirány významové roviny a analyzována formální stránka; naopak jde o provinilé potěšení, které poté, co se děj přemístí na Venuši a film přestane být statický a upovídaný, baví svou nepovedeností, kdy zvlášť pro Čechy mají triky - inspirované poetikou Zemana - své kouzlo.(22.1.2011)

  • fragre
    *

    Ten film se neřadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana, jak píše oficiální text distributora, ale kulhá aspoň 1000 verst za ním. První třetina v raketě je zdlouhavá a nudná. Po doletu na Venuši je veselo, ale takové, které tvůrci tohoto dílka neplánovali. Ten film baví především svým neumětelstvím. Vím, že jde o film z r. 1962 a vím, že úroveň triků byla nízká, ale takový nedostatek fantazie je u sci-fi urážející. To se ani nezmohli na nějaký paprskomet a museli ty směšné ještěry střílet běžným revolverem. I ta jejich raketa vypadá, jako by ji zbastlili z Moskviče 407, a ne jako hrdé dílo techniků zářné komunistické budoucnosti. Vrcholem je, že se do ní leze po žebříku jak do kurníku. Dostalo mne do kolen, když při urychleném odletu poslední z kosmonautů odkopl ten ubohý zebř a přibouchl dvířka toho vesmírného vehiklu jak dvířka od záchodku. Tohle si mohl dovolil ještě tak Jules Verne při své cestě na Měsíc v r. 1865, ale téměř sto let po něm je to ubohost. Úroveň animace venušanských prapotvor je bídná. Zhnuseného diváka pak dorazí přemoudřelé řeči a úděsně optimistická píseň. Srovnáme-li to s naší Ikarií XB 1, která je jen o rok mladší, a s Cestou do Pravěku, která je o sedm let starší, vypadá tohleto dílko jako výtvor amatérů. Za nechtěný humor mnoha scén aspoň 1*.(28.9.2011)

  • DaViD´82
    ***

    советский красный карлик. A sic smrtelně vážný, tak ve výsledku o nic méně zábavný (v tomhle případě tedy spíše směšný). Navíc je tu i špetka Cesty do pravěku (prehistorická havěť) a politika je zde vedena ve stylu Republican Space Rangers. Také se tu střílí po všem co se hýbe. A ostatně raději i po tom co se ani nehýbe. Holt sovětští vědci jsou gerojové jakým není rovno a nečiní jim sebemenší problém ani takový odběr krve z brontosauřího ocasu. A když jim k tomu na konci ještě mužný hlas zapěje oslavnou budovatelskou píseň, tak je zasloužený status filmového kultu dokonán.(21.4.2009)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace