Planeta bouří

Každý za socíku věděl, jak nakrmit vlka a nějak si zachovat i ty kozy. Povrchně se žvaní, nejlépe v předmluvě, o milované komunistické straně a hrdinném sovětském lidu, nejlépe odcituje nějaké úplně nesouvisející Leninovo dílo, což uspokojí cenzory... a přitom předkládané ideje jsou často velmi podvratné. Zde kromě přímočarých fantasmagorií dílko zavánělo nikoli marxistickou verzí dialektiky, ale fenomenalismem jak podle výcucu z Heideggera. Trklo mě to ale zhruba v prostředku (pokusím se moc nespoilerovat), kdy se chlapi vydají všichni na planetu, zatímco jediná žena zůstane na oběžné dráze a má za povinnost čekat. Když ztrácí nervy, a chce se vydat dolů, je to celé po lopatě hlasem shůry opakované dokola a dokola. Jde o úplně učebnicový příklad transcendence a imanence (je obvykle rozebírán na příkladě Odyssea létajícího po všech čertech a Penelope, která na něj 20 let neměnně tupě čeká a čeká). Krom toho je tu hezky rozmázlá teorie panspermie, a dokonce má kladnou roli i buržozní pavěda, kybernetika. No, nechci být jako Shadwell, tak to raději utnu :) Jen dodám, že výtvarná stránka a výprava jsou obé bombastické... (04.02.2012)

Po výtvarné stránce se jedná o absolutní skvost! Neuvěřitelně nádherné "retro", prostředí Venuše, pravěké potvory a vše kolem je úžasně provedené, opravdu nádhera. To se mi strašně líbilo. Navíc nechybí klasicky robot v týmu výpravy, který se nakonec pomátne a obrátí se proti týmu kosmonautů ... Ale ty kecy a dialogy, to se prostě nedalo ... A do toho ještě sovětské písničky. Fakt ne, chtěl jsem dát čtyři hvězdy, ale ty rozhovory a neustálé narážky na tehdejší východní politiku mne pak už nadzvedávaly každou druhou minutu ... Nejlepší je část přistání na Venuši a střet s místní faunou a flórou. To je paráda a zabírá naštěstí podstatnou část filmu. Ale začátek a konec je fakt něco příšerného a kdyby byl ten film němý, bylo by to mnohem lepší ... (06.05.2009)

Z dnešního pohledu je to velmi směšné. Všechen ten patos, hrdinský patos, úvahy o nesmrtelnosti chrousta, triky na úrovni televizní papundeklové pohádky, Venuše s vodou (!) a v podstatě příjemnou gravitací (!), ciferníky místo digitálních čísel, tragédka Máša, která ve chvílích nejtěžších vzpomene na Gagarina, naprosto neschopný robot s touhou po svobodě, kotoučový magnetofon ve vesmíru (!), a vůbec celkové pojetí, jež je mixem příběhů o Perry Rhodanovi, od Karla Zemana, ze Ztracené země apod. Ale právě tím vším to dost baví, stopáž je příjemná, konec - s tím šutrem a pak odrazem ve vodě - je vlastně překvapivý, i když očekávaný. Jinak film vznikl tuším podle Kazancevovy knihy, a ten viděl ufouny za každým rohem. (27.03.2020)

Najprv som si myslel,že to nebude nič moc.Ale celkom zaujímavý film zo Sovietského zväzu.Teda zaujímavý a dobrý vzhľadom na rok výroby.Tento film je cenný už aj preto,že nie je v ňom žiadna komunistická ideológia.Existuje aj americká verzia tohoto filmu,tak aj podľa toho tiež vidno,že to nemôže byť žiadny odpad.Žiadna politika,celý film sa točí okolo kozmonautov ktorý reprezentujú nielen Sovietský zväz,ale celé ľudstvo.Nedávno Sinister Cinema v USA znova vydala tento film Na DVD.Ruskú verziu a nie americkú. (06.10.2009)

советский красный карлик. A sic smrtelně vážný, tak ve výsledku o nic méně zábavný (v tomhle případě tedy spíše směšný). Navíc je tu i špetka Cesty do pravěku (prehistorická havěť) a politika je zde vedena ve stylu Republican Space Rangers. Také se tu střílí po všem co se hýbe. A ostatně raději i po tom co se ani nehýbe. Holt sovětští vědci jsou gerojové jakým není rovno a nečiní jim sebemenší problém ani takový odběr krve z brontosauřího ocasu. A když jim k tomu na konci ještě mužný hlas zapěje oslavnou budovatelskou píseň, tak je zasloužený status filmového kultu dokonán. (21.04.2009)