poster

Planeta bouří

  • Sovětský svaz

    Planeta bur

  • Sovětský svaz

    Планета бурь

  • anglický

    Planet of Storms

    (neoficiální název)
  • anglický

    Storm Planet

    (neoficiální název)
  • anglický

    Cosmonauts on Venus

    (neoficiální název)
  • Československo

    Planéta búrok

Sci-Fi

Sovětský svaz, 1962, 79 min

  • noriaki
    **

    Naivní, téměř pulpové dobrodružství. Respektive, kdyby se z neznámých příčin vývoj kinematografie urychlil o čtyřicet let, tak by se v meziválečném období točily přesně takové filmy. V Sovětském svazu pochopitelně ne, tam vyznávali svou Teorii krajní meze, která zakazovala jiná než uvěřitelná sci-fi témata, jejichž realizace se zdála být bezprostředně dosažitelná. Než byla v důsledku kosmických letů, které taky považovala za fantasmagorie, koncem padesátých let opuštěna, tak díky ní vývoj fantastické literatury v SSSR prakticky ustrnul. Vnikla tak paradoxní situace, kdy se v Planetě bouří zkombinoval "moderní" vzhled a před-Weinbaumovské pojetí sci-fi (mimozemské formy života se principiálně neliší od pozemských - včetně těch inteligentních, žádná snaha o autenticitu prostředí). Lze namítnout že podobné filmy se točily i později, ovšem tuším že žádný z nich se nebere tak vážně.(1.5.2014)

  • fragre
    *

    Ten film se neřadí po bok nepřekonatelných fantasy děl Karla Zemana, jak píše oficiální text distributora, ale kulhá aspoň 1000 verst za ním. První třetina v raketě je zdlouhavá a nudná. Po doletu na Venuši je veselo, ale takové, které tvůrci tohoto dílka neplánovali. Ten film baví především svým neumětelstvím. Vím, že jde o film z r. 1962 a vím, že úroveň triků byla nízká, ale takový nedostatek fantazie je u sci-fi urážející. To se ani nezmohli na nějaký paprskomet a museli ty směšné ještěry střílet běžným revolverem. I ta jejich raketa vypadá, jako by ji zbastlili z Moskviče 407, a ne jako hrdé dílo techniků zářné komunistické budoucnosti. Vrcholem je, že se do ní leze po žebříku jak do kurníku. Dostalo mne do kolen, když při urychleném odletu poslední z kosmonautů odkopl ten ubohý zebř a přibouchl dvířka toho vesmírného vehiklu jak dvířka od záchodku. Tohle si mohl dovolil ještě tak Jules Verne při své cestě na Měsíc v r. 1865, ale téměř sto let po něm je to ubohost. Úroveň animace venušanských prapotvor je bídná. Zhnuseného diváka pak dorazí přemoudřelé řeči a úděsně optimistická píseň. Srovnáme-li to s naší Ikarií XB 1, která je jen o rok mladší, a s Cestou do Pravěku, která je o sedm let starší, vypadá tohleto dílko jako výtvor amatérů. Za nechtěný humor mnoha scén aspoň 1*.(28.9.2011)

  • Tom_Lachtan
    ***

    Trochu naivní sci-fi o přežívání na planetě s nepřátelským prostředím (mimochodem, tenhle subžánr by si docela zasloužil nějaký nový kvalitní přírůstek), který je komančiální ideologií protknut jen lehce a hle, v posádce je i zavilý amerikánec a není strůjcem všeho špatného! Triky jsou fajn (inspirace Zemanem a jeho saury je jasně patrná) a třeba takové kostýmy by se bez problémů mohli použít i v nějakém aktuálním filmu, vizuální podoba není to, co brání Planetě bouří stát se něčím víc, než jen jedním z řady zástupců "starejch scifi", jsou to neskutečně bizarní a dokonale hrůzné dialogy snažící se vypadat vědecky, ovšem s výsledkem působícím asi jako mongolský nájezdník s koněm nakaženým kulhavkou, který se snaží zvítězit v souboji s brigádou Té sedmdesát dvojek. A co teprv, když se zjeví záběry na hrdinného geroje sovětu, doprovázené zahloubaným monologem z vědcovi mysli o smyslu všehomíra, případně o architektonice ulic. " Může to pochopit robot... Ale ne žena.. "(19.4.2015)

  • Testament
    *

    Někdo namítne, že na dobu vzniku to ujde. Ne a nezapomenu na hlášku na DVD obale, že se film může triky rovnat GENIÁLNÍM filmům Karla Zemana. To je vtip? Triky jsou inspirované "Cestou do pravěku", ale jsou tak mizerné a nechtěně komické, že nestojí za řeč. Stejně jako celý film, je to jen ztráta času.(11.6.2009)

  • zelvopyr
    ****

    Každý za socíku věděl, jak nakrmit vlka a nějak si zachovat i ty kozy. Povrchně se žvaní, nejlépe v předmluvě, o milované komunistické straně a hrdinném sovětském lidu, nejlépe odcituje nějaké úplně nesouvisející Leninovo dílo, což uspokojí cenzory... a přitom předkládané ideje jsou často velmi podvratné. Zde kromě přímočarých fantasmagorií dílko zavánělo nikoli marxistickou verzí dialektiky, ale fenomenalismem jak podle výcucu z Heideggera. Trklo mě to ale zhruba v prostředku (pokusím se moc nespoilerovat), kdy se chlapi vydají všichni na planetu, zatímco jediná žena zůstane na oběžné dráze a má za povinnost čekat. Když ztrácí nervy, a chce se vydat dolů, je to celé po lopatě hlasem shůry opakované dokola a dokola. Jde o úplně učebnicový příklad transcendence a imanence (je obvykle rozebírán na příkladě Odyssea létajícího po všech čertech a Penelope, která na něj 20 let neměnně tupě čeká a čeká). Krom toho je tu hezky rozmázlá teorie panspermie, a dokonce má kladnou roli i buržozní pavěda, kybernetika. No, nechci být jako Shadwell, tak to raději utnu :) Jen dodám, že výtvarná stránka a výprava jsou obé bombastické...(4.2.2012)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace