Šílenec

Samuel L. opět zaválel, o tom žádná. Zpočátku jsem byl z jeho postavy, z filmového příběhu i z jeho originálního způsobu vyprávění hodně nadšený, ale bohužel kvalita i hloubka filmu měla klesající tendenci a celkově cítím spíš zklamání ze zabřednutí do banality a všelijakých klišé. Každopádně ale film vymykající se běžnému dramatickému (thrillerovému) průměru a rozhodně se vryje do paměti. (01.02.2014)

Na celkovou stopáž to, nejspíš i díky povíceru dějových linek, slušně odsejpá. Samuelovi bych uvěřil asi i ty paprsky, šílence hraje perfektně, rovněž hudba je skvělá, za tu má u mě film tu finální pátou hvězdu. Rozuzlení, které jsem rozhodně nečekal, celkově velice fajn dojem, který si zaslouží ty zbylé 4 hvězdy. (23.10.2009)

Nečum na mě! Vyšel užít jarních dárků, prochází se v Central Parku... Tady jaro není. Jen zima. A mráz. Moje důležité setkání se Samuelem Jacksonem, v roce, kdy New York napadla banda psychopatů. Proti nim je Romulus doslova ztělesněním vyrovnanosti a já si jeho zablešeného ŠÍLENCE, jednou za deset let, rád pustím. I tihle jsou mezi námi. (05.07.2023)

Vcelku slušná detektivka na sobotní večer, kterou zbytečně ruší snahy o psychologický přesah v podobě paranoidních stavů hlavního hrdiny. Což o to, Samuel hraje o 106, ale přínos jeho stavů k hlavní (?) dějové lince je trochu rozpačitý. Myslím, že by stačilo jeho podivínské chování v rámci života jednoho "homeless" jeskyňáře z Central Parku a nebylo třeba zbytečně tlačit na pilu v podobě snových fóbií. Jinak zápletka není tak špatná a i její rozseknutí je vcelku zajímavé. Ale jak říkám, žánrová rozpolcenost - která v konečném důsledku znamená, že to není ani pořádné krimi ani pořádné psycho - je filmu na škodu. (16.08.2008)

Největší potíží pro mne byla určitá dějová roztříštěnost. Na jedné straně inteligentní detektivka s prvky mystična, na té druhé drama mentálně nestabilního člověka. Samuel L. Jackson podal obdivuhodný výkon, ale právě proto jsem se po celou dobu nedokázal vcítit do hlavní postavy. Jedna věc je akceptovat jeho postup při vyšetřování a druhá smířit se se skutečností, že to skutečně nemá v hlavě v pořádku. A to v detektivce obojí nejde. Výsledkem je nadprůměr hodný zájmu, který nutí k zamyšlení... (17.04.2004)