Tvorba Tiana Zhuangzhuanga, to jest tři jeho filmy, s nimiž jsem se potkal, na mě neudělala takový dojem jako dílo některých jeho známějších krajanů, především pro svoji nevyrovnanost. "Modrý drak", společenskokritický obraz života v komunistické Číně, jako by klímal ve svém tichém, nenápadném realismu, jen malinko narušovaném režisérovým úsilím předvádět maoismus v praxi v tom nejhorším světle. Teprve v poslední ze tří částí film vplyne do polohy dojemného příběhu. V "Jaru v městečku" se několik postav buď náměsíčně plouží podél ornamentální výzdoby chátrajícího sídla, nebo postává na přilehlé zahrádce, případně se prochází po zříceninách starobylého městského opevnění ; neviděl jsem o mnoho víc než formálně čistou, ale nevzrušivou a vleklou etudu na počest Čechova. Nejstarší z mnou zhlédnuté trojice, "Zloděj koní", ukazuje docela jinou Čínu docela jinak. Jakýsi minimalistický etnografický dokument křížený lidovou baladou, lyrické kino v blízkosti Arména Paradžanova, ovšem postrádající jeho citovou naléhavost. Slupkou této podívané je pro našince lákavá tibetská příroda, jádrem místní náboženství, folklór a magie ; to první dokážu ocenit, podstata toho druhého mi i po zhlédnutí filmu zůstává skryta.(17.11.2014)
Nuda, nuda a ještě jednou neskutečná nuda. Poctivě dodíváno do konce jen s vypetím všech sil a nasazením vinné meducíny... Neglorifikovaný pohled do života v drsné tibetské krajině přináší sice vizuální krásu, ale opravdu je k ukousání rozvláčný, zdlouhavě zachycující náboženské rituály apod. Zkrátka, doporučit určitě nemohu...(19.11.2015)
Film na jednu stranu hodně vázaný na tibetskou kulturu a rituály, ovšem na druhou stranu díky své syrové poetice a díky prostotě a síle příběhu, jejž vypráví, dost dobře srozumitelný i člověku na opačném konci světa... Pomalé tempo vyprávění, kdy jeden dlouhý, statický záběr následuje další, výrazná absence dialogů a atmosférický soundtrack dělají z tohohle filmu záležitost poměrně divácky náročnou, ale maximálně působivou - a místy až hypnotickou. Hodinu a půl jsem nebyla s to odtrhnout oči od obrazovky. Jednou za čas člověk natrefí na čirou audiovizuální magii - a "Dao ma zei", byť je to dost neveselé a truchlivé pokoukání, je rozhodně jedním z těch nejmagičtějších filmů, jaké jsem zatím viděla.(10.3.2008)
Tibetské reálie jsou samy o sobě působivé a neuvěřitelně fotogenické a Zloděj koní nám přináší i jiný pohled na Tibet, než jakého se nám dostává hojně v nejrůznějších dokumentech. Ale k dokonalosti mi tu něco chybí. Navíc aspoň doufám, že buddhismus je dost o něčem jiném, než o modlení se, aby nám Buddha dal to nebo ono.(12.11.2009)
Imponující skládanka pohlednic tibetské krajiny. Režisér si k vyjádření svého politického postoje vybral jen prostý příběh, doplněný esenciálně působivými, dlouhými statickými záběry, které zanechaly dokumentární dojem. Filmu tak dominovaly právě ty úchvatné scenérie a syrovost zobrazení buddhistických rituálů. Jenže ta byla někdy na můj vkus až příliš autentická. Jakékoliv týrání zvířat nekompromisně odsuzuji. Ani rčení jiný kraj, jiný mrav to neomlouvá.(3.5.2011)
-Martin Scorsese v pořadu Roger Ebert and The Movies věnovanému nejlepším filmům devadesátých let označil za nejlepší právě tento film.
(KlonyIlony)
-
Film utrpěl před uvedením dvěma drobnými cenzurními zásahy vládních úřadů. Změnily začátek filmu, druhým zásahem bylo odstranění mrtvol v prvním ze třech filmových nebeských pohřbů.
(Hans.)
StaryMech
Tvorba Tiana Zhuangzhuanga, to jest tři jeho filmy, s nimiž jsem se potkal, na mě neudělala takový dojem jako dílo některých jeho známějších krajanů, především pro svoji nevyrovnanost. "Modrý drak", společenskokritický obraz života v komunistické Číně, jako by klímal ve svém tichém, nenápadném realismu, jen malinko narušovaném režisérovým úsilím předvádět maoismus v praxi v tom nejhorším světle. Teprve v poslední ze tří částí film vplyne do polohy dojemného příběhu. V "Jaru v městečku" se několik postav buď náměsíčně plouží podél ornamentální výzdoby chátrajícího sídla, nebo postává na přilehlé zahrádce, případně se prochází po zříceninách starobylého městského opevnění ; neviděl jsem o mnoho víc než formálně čistou, ale nevzrušivou a vleklou etudu na počest Čechova. Nejstarší z mnou zhlédnuté trojice, "Zloděj koní", ukazuje docela jinou Čínu docela jinak. Jakýsi minimalistický etnografický dokument křížený lidovou baladou, lyrické kino v blízkosti Arména Paradžanova, ovšem postrádající jeho citovou naléhavost. Slupkou této podívané je pro našince lákavá tibetská příroda, jádrem místní náboženství, folklór a magie ; to první dokážu ocenit, podstata toho druhého mi i po zhlédnutí filmu zůstává skryta.(17.11.2014)
Bigrambo
Nuda, nuda a ještě jednou neskutečná nuda. Poctivě dodíváno do konce jen s vypetím všech sil a nasazením vinné meducíny... Neglorifikovaný pohled do života v drsné tibetské krajině přináší sice vizuální krásu, ale opravdu je k ukousání rozvláčný, zdlouhavě zachycující náboženské rituály apod. Zkrátka, doporučit určitě nemohu...(19.11.2015)
MaedhRos
Film na jednu stranu hodně vázaný na tibetskou kulturu a rituály, ovšem na druhou stranu díky své syrové poetice a díky prostotě a síle příběhu, jejž vypráví, dost dobře srozumitelný i člověku na opačném konci světa... Pomalé tempo vyprávění, kdy jeden dlouhý, statický záběr následuje další, výrazná absence dialogů a atmosférický soundtrack dělají z tohohle filmu záležitost poměrně divácky náročnou, ale maximálně působivou - a místy až hypnotickou. Hodinu a půl jsem nebyla s to odtrhnout oči od obrazovky. Jednou za čas člověk natrefí na čirou audiovizuální magii - a "Dao ma zei", byť je to dost neveselé a truchlivé pokoukání, je rozhodně jedním z těch nejmagičtějších filmů, jaké jsem zatím viděla.(10.3.2008)
Iggy
Tibetské reálie jsou samy o sobě působivé a neuvěřitelně fotogenické a Zloděj koní nám přináší i jiný pohled na Tibet, než jakého se nám dostává hojně v nejrůznějších dokumentech. Ale k dokonalosti mi tu něco chybí. Navíc aspoň doufám, že buddhismus je dost o něčem jiném, než o modlení se, aby nám Buddha dal to nebo ono.(12.11.2009)
Bubble74
Imponující skládanka pohlednic tibetské krajiny. Režisér si k vyjádření svého politického postoje vybral jen prostý příběh, doplněný esenciálně působivými, dlouhými statickými záběry, které zanechaly dokumentární dojem. Filmu tak dominovaly právě ty úchvatné scenérie a syrovost zobrazení buddhistických rituálů. Jenže ta byla někdy na můj vkus až příliš autentická. Jakékoliv týrání zvířat nekompromisně odsuzuji. Ani rčení jiný kraj, jiný mrav to neomlouvá.(3.5.2011)