Sodoma a Gomora

LFŠ 2009 Velikášské ve všech ohledech. Zatímco americké filmy Michaela Curtize byly "klasicky hollywoodské" ve svém neviditelném stylu, který se podřizoval vyprávění, tak v těch evropských vítězil styl nad vyprávěním. SODOMA A GOMORA, kterou natočil ještě jako Michael Kertész, je toho ukázkovým příkladem: jednoduchý a nesmírně tezovitý, moralizující příběh zde slouží pouze k tomu, aby byly předváděny velkolepé dekorace a davové scény, přestože vše vidíme značně zveličenou optikou jedné z postav. Patrný vliv německého expresionismu se mísí s hollywoodským perfekcionismem ala Cecil B. DeMille, ale v porovnání se soudobou rakousko-německou produkcí je obraz ženy jakožto kajícnice (za něco, na co jen pomyslela!) značně zpátečnický (oproti takovému Stroheimovi a jeho SLEPÝCH MANŽELÍCH). Zážitek ovšem umocnila (a výsledné hodnocení ovlivnila) "filmovková" projekce v Redutě, kde je jednak slyšet promítačka (prosím, promítejte tam jen nemluvné filmy, ke kterým se to hodí) a jednak se o hudební doprovod postaral Gerhard Gruber, jenž zbytečně neexhiboval a sloužil dílu. 8/10 (25.07.2009)

(95 minut restaurované verze FAA vydané na DVD v Edition der Standard) Film Sodom und Gomorrha lze číst mnoha hledisky. Jako velký inflační film, jako evropský film budoucího Michaela Curtize, jako paralelu ke všem dalším evropským inflačním filmům, jako moralitu, jako biblické zrcadlo... Jako nenaplněný vrchol vídeňské kariéry Anny Ondrákové a Karla Lamače. Ale také je tu hledisko trojice přátel, kteří přišli z maďarského filmu - Manó Kertésze Kaminera, Svetislava Petrovice a Ilonky Kovács. Ti se za pomoci přesunu do německé jazykové oblasti stali Mihály Kertészem, Ivanem Petrovichem a Lucy Doraine. Ivan šel brzy svou vlastní cestou a my ho můžeme znát jako partnera Ondrákové, Novotné nebo Ity Riny. Ale Doraine a Kertész byli do roku 1923 manželi a její kariéra byla do té doby spjata výhradně s jeho prací. Po rozvodu odešla k Emelkovi do Mnichova a i když se pak oba dostali do Hollywoodu, už spolu nikdy nepracovali. I proto je možné vnímat tento spektákl jako labutí píseň jedné společné kariéry. Je cosi symbolického v neúspěchu Doraine ve zvukovém filmu a její zdejší proměnou v Lotovu ženu - byť jen z pouhého strachu při pomyšlení na selhání. Ale určitě není Sodoma tak pasivním filmem jako Intolerance und vielen andere, naopak hýří všemi aktrakcemi, které byli vlastní generaci Dra Mabuseho a to je něco skvostného. Ty kostýmy, ta dekadence a samozřejmě sex vetkaný do každého jednotlivého frameu. Ostatně ikonický kostým Doraine s bohatou prostorovou mozaikou s korálky zabíhá až do čehosi ze života hmyzu, ale o to je báječnější. Tím spíše, že před zkázou Sodomy a Gomory oblékla velmi podobný kostým složité konstrukce ve variantě s peřím - a tím se propojily obě postavy. A ten koncert! (27.03.2013)

NEPRAVDEPODOBNÁ CITÁCIA (20.1.2011) (20.01.2011)

Myslel som, že DeMille so svojím THE TEN COMMANDMENTS (1923) bol prvým ktorý vytvoril štýl takto biblicky podaných príbehov ( ďalší napr. NOAH´S ARK (1928 ). Jedna rovina sa odohráva v minulosti a tá druhá, zrkadlovo v dobe modernej. Ešte pre ním tu bol ale tento spektákel, ktorý síce svojím monumentálnym prevedením vyššie spomenutým snímkam môže konkurovať, príbeh však nieje nič čo by strhlo a nič na čom by si tvorcovia dali záležať. Videná 124 min verzia od Rakúskeho filmového inštitútu. (21.07.2017)

Pompézní magdílo, díky ekonomické krizi 20. let davy komparzistů a monstózní kulisy dokázaly vytvořit něco, co by se dnes muselo kvůli financím klonovat v PC a stavět v modelech :) (03.08.2009)

35. LFŠ Monumentální němé dílo, které rozhodně nezapadne. (03.08.2009)

Hvězdičky jsou za hudební doprovod Gerharda Grubera na LFŠ a zejména pak za výpravu, která je na tu dobu zcela nepochopitelná. (06.08.2009)

Příběh je samozřejmě z dnešního pohledu o ničem. Plytká moralitka, křížená s červenou knihovnou a s vyprávěcím trikem, dnes omšele působícím. I když abych nehaněl, přeci jen alespoň trochu působivým. Co vyniká? Výprava, kostýmy a spousty, spousty statistů. Již úvodní scény zásnub působí velkolepě. Obrovská kašna, "prostná" davu komparsistů s deštníky a kostým Lucy Doraineové braly dech. Po klidnější, expresionisticky laděné mezihře ve vězení následoval vizuální vrchol filmu. Scény ze Sodomy jsou úžasné. Všechno bylo nutno postavit, všude jsou davy lidí a nakonec následuje masivní destrukce, která velmi tíživě připomínala hrůzy WWI. A opět skvělý Luciin "paví" kostým. Po stránce výpravy a také kamery nádhera. Jen ten příběh... (30.09.2016)

film samotný mě příliš nezaujal. nadšený jsem byl ovšem z živého klavírního doprovodu Gerharda Grubera. [35. LFŠ] (03.08.2009)

Monumentální němý film s opulentními stavbami s množstvím statistů musel ve své době ohromovat diváky. Bohužel je zastíněn mělkým příběhem o vině a nápravě.(70%) (15.12.2023)

Německý velkofilm, ve kterém se prolíná současnost s biblickými motivy, má neuvěřitelně velkolepé a opulentní scény s obrovským množstvím komparzu, kdy závěrečné zničení dekorací dělá opravdu velký dojem. Na druhou stranu je tu až krystalicky jednoduchý příběh, který ničím nepřekvapí a jeho propojení s biblickou dobou je nejasné, protože vlastně nedává smysl. Přesto je konec dobrý a zajímavý, ale většinu času jsem pociťovala, že je to všechno prázdné. (12.03.2023)