„Myšlenka života ve světě svázaném přísnými pravidly, je stále aktuální. Na dvou lidech, kteří nalézají pokoru a učí se odpouštět jeden druhému, je něco dojemného...“ - Edward Norton.
Kitty (Naomi Watts) se musí neodkladně vdát. Proto si bere seriózního doktora Waltera (Edward Norton), se kterým odjíždí do Šanghaje. Protože se tady ale Kitty nudí, najde si milence. Walter nevěru odhaluje a jako pomstu přijímá práci v odlehlé čínské vesnici, kam bere Kitty s sebou. Teprve tady se mohou naučit jeden druhého chápat, milovat a odpouštět... Film vznikl podle stejnojmenného románu W. Somerseta Maughama, podle jehož knih bylo natočeno hned několik titulů (The Razors Edge, Being Julia). Snímek je zároveň remakem stejnojmenného filmu Richarda Boleslawskiho z roku 1934. Tehdy ztvárnili ústřední dvojici slavná hvězda Greta Garbo a Herbert Marshall. Nadějný režisér John Curran obsadil do hlavních rolí svého filmu neobyčejně nadané herce: Naomi Watts a Edwarda Nortona. Barevný závoj má již na svém kontě mimo jiné Zlatý Globus pro Alexandra Desplata za nejlepší filmovou hudbu.(oficiální text distributora)
Za dokonale fungujícími jednotlivými složkami (zejména exotická a na detaily lpící kamera Stuarta Dryburgha (Piano) a pečlivá výprava) se nám rozkládá přímočarý, předvídatelný a směšně průhledný příběh, lehce se otírající o historické události. Naomi Watts utíká před jedovatými poznámkami vlastní matky do náručí bakteriologa Edwarda Nortona (ale na romanci si musíte dobrých 90 minut počkat), nevěra a manželská krize na sebe nenechají dlouho čekat - sebedestruktivní pomstou i "odměnou" pro záletnou manželku je cesta do odlehlých krajů, které pustoší cholera. Herci odvádí nadstandard, ale jejich postavy působí natolik rezervovaně (až chladně - v jejich tiché manželské válce se to předpokládá, ale takřka po celý film?), že se do nich nikdy nepoložíte. Nad celým filmem se vznáší nepříjemný opar pocitu, že jste tohle už někde v lepší podobě viděli, že scény, které působí na první pohled příjemně, se neuvěřitelně vlečou a jejich potenciál je trestuhodně nevyužitý. Drama bez tempa a silných momentů!!(3.8.2007)
Opravdu povedený romantický film. Jeho síla je především v zajímavém (i když popravdě nikterak překvapivém nebo originálním) příběhu, krásných čínských lokacích a ideálním tempu, které není utahané, aby se divák nudil, ale ani příliš rychlé, aby měl problém s uvěřitelností vývoje vztahu mezi ústřední dvojicí.(12.5.2007)
Režisér nám v prvej polovici pohriechu nedovoľuje dotknúť sa postáv a podľahnúť emóciám príbehu, je rovnako nedospelý ako jeho ženská hrdinka. Tento handicap sa však časom uvolní a s umúdrením Naominej postavy začína z plátna prekvitať pôsobivá komorná dráma o zbližovaní sa dvoch rozdielnych ľudí na konci sveta. Tiež škoda skratkovitého záveru, ktorý si zaslúžil hlbšie precítenie. V zásade ale ide o peknú filmovú pohľadnicu z exotických kútov, síce rýchlo prešumiteľnú a nedosahujúcu epickosti hollywoodskej veľkovýpravnej elity, vnútorne však dobrosrdečnú a autorskú. Podobne autorskú, ako sú posledné, domáce počiny Austrálčana Phillipa Noycea (RABBIT-PROOF FENCE). Naomi slúži dobre, ale hlavou a motorom filmu je (opäť) Edward Norton - hoci je na plátne podstatne menej ako ona. P.S. Ďalší krásny soundtrack hollywoodskeho nováčika Alexandra Desplata.(17.5.2007)
Jednu hvězdičku jsem Barevnému závoji prošustrovala už tím, že jsem na něj nešla do kina - velké plátno by dalo po zásluze vyniknout krásné exotické krajině. Čeho se mi nedostalo, byly vyhrocenejší emoce. Totiž takhle: Curranův film Už tu nežijeme mě na dlouho přiměl nemyslet na jiný. Automaticky jsem tedy počítala s tím, že jeho další věc musí být ještě lepší - nota bene s Nortonem !!! ale bohužel, "Vzpomínky na Čínu" se mi JEN líbily. 3,5 *.(10.11.2007)
Nemá smysl se zaobírat tímto remakem, pakliže se neseznámíte s originálem. Neboť ano, jde o skvělé melodrama z 20. let, ve kterém se nádherně snoubí herecké příležitosti (které Watts i Norton využívají bezezbytku) s půvabnou krajinou. Skvělý cit pro dobové reálie, kostýmy a výpravu je samozřejmostí. Nechybí reálný dramatický příběh odehrávající se na pozadí hlavního dramatického oblouku uvnitř niterného sváru mladého manželství. Ale proč je to tak skvělé a i dnes má takový film červené barvy? Je to prosté, návrat kvalitního žánru, jenž se vytratil, je vítaný. Za dob kralování Garbo na stříbrném plátně bylo melodramat na výběr mnoho, dnes jsou nedostatkové zboží a je to ohromná škoda. Pod čarou musím seznat, že i po revoluci několik románů W. Somerseta Maughama vyšlo, takže dnes je k dispozici Julie, ty jsi kouzelná!, Poslední půlšilink i ten Barevný závoj. Což je příjemné.(17.8.2009)
castor
Za dokonale fungujícími jednotlivými složkami (zejména exotická a na detaily lpící kamera Stuarta Dryburgha (Piano) a pečlivá výprava) se nám rozkládá přímočarý, předvídatelný a směšně průhledný příběh, lehce se otírající o historické události. Naomi Watts utíká před jedovatými poznámkami vlastní matky do náručí bakteriologa Edwarda Nortona (ale na romanci si musíte dobrých 90 minut počkat), nevěra a manželská krize na sebe nenechají dlouho čekat - sebedestruktivní pomstou i "odměnou" pro záletnou manželku je cesta do odlehlých krajů, které pustoší cholera. Herci odvádí nadstandard, ale jejich postavy působí natolik rezervovaně (až chladně - v jejich tiché manželské válce se to předpokládá, ale takřka po celý film?), že se do nich nikdy nepoložíte. Nad celým filmem se vznáší nepříjemný opar pocitu, že jste tohle už někde v lepší podobě viděli, že scény, které působí na první pohled příjemně, se neuvěřitelně vlečou a jejich potenciál je trestuhodně nevyužitý. Drama bez tempa a silných momentů!!(3.8.2007)
ajuska
Opravdu povedený romantický film. Jeho síla je především v zajímavém (i když popravdě nikterak překvapivém nebo originálním) příběhu, krásných čínských lokacích a ideálním tempu, které není utahané, aby se divák nudil, ale ani příliš rychlé, aby měl problém s uvěřitelností vývoje vztahu mezi ústřední dvojicí.(12.5.2007)
POMO
Režisér nám v prvej polovici pohriechu nedovoľuje dotknúť sa postáv a podľahnúť emóciám príbehu, je rovnako nedospelý ako jeho ženská hrdinka. Tento handicap sa však časom uvolní a s umúdrením Naominej postavy začína z plátna prekvitať pôsobivá komorná dráma o zbližovaní sa dvoch rozdielnych ľudí na konci sveta. Tiež škoda skratkovitého záveru, ktorý si zaslúžil hlbšie precítenie. V zásade ale ide o peknú filmovú pohľadnicu z exotických kútov, síce rýchlo prešumiteľnú a nedosahujúcu epickosti hollywoodskej veľkovýpravnej elity, vnútorne však dobrosrdečnú a autorskú. Podobne autorskú, ako sú posledné, domáce počiny Austrálčana Phillipa Noycea (RABBIT-PROOF FENCE). Naomi slúži dobre, ale hlavou a motorom filmu je (opäť) Edward Norton - hoci je na plátne podstatne menej ako ona. P.S. Ďalší krásny soundtrack hollywoodskeho nováčika Alexandra Desplata.(17.5.2007)
kleopatra
Jednu hvězdičku jsem Barevnému závoji prošustrovala už tím, že jsem na něj nešla do kina - velké plátno by dalo po zásluze vyniknout krásné exotické krajině. Čeho se mi nedostalo, byly vyhrocenejší emoce. Totiž takhle: Curranův film Už tu nežijeme mě na dlouho přiměl nemyslet na jiný. Automaticky jsem tedy počítala s tím, že jeho další věc musí být ještě lepší - nota bene s Nortonem !!! ale bohužel, "Vzpomínky na Čínu" se mi JEN líbily. 3,5 *.(10.11.2007)
NinadeL
Nemá smysl se zaobírat tímto remakem, pakliže se neseznámíte s originálem. Neboť ano, jde o skvělé melodrama z 20. let, ve kterém se nádherně snoubí herecké příležitosti (které Watts i Norton využívají bezezbytku) s půvabnou krajinou. Skvělý cit pro dobové reálie, kostýmy a výpravu je samozřejmostí. Nechybí reálný dramatický příběh odehrávající se na pozadí hlavního dramatického oblouku uvnitř niterného sváru mladého manželství. Ale proč je to tak skvělé a i dnes má takový film červené barvy? Je to prosté, návrat kvalitního žánru, jenž se vytratil, je vítaný. Za dob kralování Garbo na stříbrném plátně bylo melodramat na výběr mnoho, dnes jsou nedostatkové zboží a je to ohromná škoda. Pod čarou musím seznat, že i po revoluci několik románů W. Somerseta Maughama vyšlo, takže dnes je k dispozici Julie, ty jsi kouzelná!, Poslední půlšilink i ten Barevný závoj. Což je příjemné.(17.8.2009)