Audience

Když se řekne Pavel Landovský, někomu se vybaví mladý Boháček, někomu major Terazky, já ho však mám nejvíc spojeného s postavou sládka z Audience. To je totiž jeho neuvěřitelný herecký koncert, ve kterém se mu podaří odbourávat nejen obecenstvo v divadle, ale i skvělého partnera na jevišti Josefa Abraháma. A i když si posléze Václav Havel postěžoval, že se Landovský příliš nedržel textu, absurdní Havlův humor je v podání Lanďáka dokonalý! (12.10.2014)

naprosto nejlepší havlova hra.. už dlouho moje oblíbená..(komentář jsem se opovážil napsat teď) reflektuje v sobě spoustu věcí.. ať pomíjivých jako naštěstí třeba komunismus, politickou dobu, nebo bohužel pomíjivých.. autobiografická hra s krásnou výpovědní hodnotou.. ten kontext na cenění hry obrovsky přidá.. ale naštěstí je tam spousta věcí jak pro čechy tak pro celé lidství a jeho vlastností typických.. navíc pro divadlo(i dobře podané ve filmu) miluju rozhovor, komorní drama, tu absurdní, a o to přesnější.. skvělé reálné vrstvení omýlaných slov.. je to paradox.. (20.12.2011)

Popravdě - Dokud mi nedošlo, jaký je Landovského záměr, bavil jsem se tak nějak polovičatě. Ale s každou minutou byl můj pocit lepší a lepší. Až jsem se dostal do naprosté spokojenosti. Vždyť Landovského výkon zničil i Abrháma. Měl jsem trochu obavy, zda mi Havlovy hry budou sedět. Teď už se nemohu dočkat další. (08.04.2011)

Pivo je dobrá tekutina, ale je smutné, že v dobách "velkého soudruha" se na jeho výrobě museli nuceně manuálně podílet i někteří vzdělaní zástupci české inteligence (i když jim ruce neupadli, že?) :-) Totalitní režim totiž nepotřebuje k podrobení intelektuály. Mozky se totiž snáze vymývají prostému pracujícímu lidu, kterému ke štěstí stačí pouze žvanec jídla a to pivo. A nepřizpůsobivý intelektuál tedy musí být umlčen. Např. potlačením jeho sebevědomí a prací ve skladech pivovarů či ve špinavých kotelnách nebo s lopatou v ruce. V prostředí hrubých a vulgárních dělníků (rozuměj "našich hrdých a poctivých pracujících") bude ideologii velkého soudruha "taková škodná" (rozuměj "oportunistický živel") škodit nejméně. Absurditu té doby máte možnost poznat a pochopit (především vy mladí, kteří jste tu dobu nikdy nepoznali) právě v tomto tragikomickém snímku Jiřího Menzela. Tohle opravdu není běžná komedie v pravém slova smyslu. Střet inteligence s hloupostí a vulgaritou byl v tomto snímku vyjádřen velmi názorně, sugestivně a hlavně surově tragikomicky. Kdo nezažil, nedokáže posoudit tu tehdejší absurditu, ale může o té době leccos pochopit. (23.04.2009)

No čekal jsem něco zábavného, progresivního a zvláštního, dostalo se mi jen té progrese (na tehdejší dobu) a rozhodně té zvláštnosti. Zábavné to zas až tak nebylo, i když sledovat jak se dříve muselo žít je na dnešní dobu velmi interesantní. Rozhodně mi však v Audienci něco chybělo, nějaká ta třešinka, či dějový zvrat, abych mohl být spokojený, takhle mi to přijde sice malinko nadprůměrné, ale na 4 ani náhodou. Mimochodem vožrala a iňťouš byli fakt dobrý! (05.12.2006)