Lapsia ja aikuisia - Kuinka niitä tehdään?
Hela vägen
Producing Adults
Režie:
Aleksi SalmenperäKamera:
Tuomo HutriHudba:
Timo HietalaHrají:
Minna Haapkylä, Kari-Pekka Toivonen, Minttu Mustakallio, Tommi Eronen, Pekka Strang, Dick Idman, Antti Raivio, Saara Pakkasvirta, Meri Nenonen (více)Obsahy(1)
Venla pracuje jako psycholožka na klinice, kde se provádí umělé oplodňování, a moc dobře ví, že mít dítě je zásadní rozhodnutí, s nímž by měli souhlasit oba partneři. Nicméně právě ona chce otěhotnět, aniž by o tom svému příteli řekla. Venlin sen o rodině je neodbytný a stejně tak v ní sílí pokušení vybrat si tajně vhodného dárce. Jenže matce přírodě se možná dá trochu pomoci, ale rozhodně se nevyplatí dělat si z ní blázny. Na Salmenperově debutu, který je směsicí komedie a dramatu, je působivé to, že odmítá dělit postavy na darebáky a oběti, a přijímá argumenty obou stran. Není jen dalším příspěvkem k diskusi na téma mateřství, ale nabízí také zajímavý úhel pohledu na dnešní vztahy mezi pohlavími a na lásku v obecnější rovině. Film byl uveden na MFF v Torontu. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (13)
║Rozpočet €1,2milióna║Tržby USA $935║Tržby Celosvetovo $474,000║ ()
To byl jeden z těch případů, kdy se mi rychloposuv projevil jako věrný přítel. ()
Děsně utahaný, nudný film, který sem si musela rozdělit na 3 části, abych ho vůbec dokoukala. Nicméně musí se nechat nápad a herecké výkony. ()
Obvykle si z podobných milostných dramat na zadek nesedám. Že by mě tentokrát ovlivnila podívaná na uhrančivou krásu herečky Minttu Mustakallio? Nevím. Každopádně se filmu, který jsem hltala s dlouho neprožívaným nadšením a potěšením, podařilo rozezvučit poněkud zaprášené romantické struny mé duše, čehož si cením natolik, že dávám nejvyšší možné hodnocení. ()
Jedna z hlavních postav je psycholožka pracující na klinice umělého oplodňování touží po dítěti. Její přítel její přání nesdílí, ale nechce o svou lásku přijít. Druhá hlavní postava - lékařka z téže kliniky žije ve vztahu-nevztahu s muzikantem, má starosti se svou umírající mámou a na klinice právě obhahuje právo svobodných žen a lesbických párů právo využít služeb kliniky. Moc hezké dílko, hned jsem si jej oblíbila. ()
Základní premisa filmu je zajímavá, nicméně sled podivných situací (u nichž se tvůrci nebyli schopni rozhodnout, zda točí komedii nebo drama) film okrádají o šanci doopravdy zaujmout (a vcítit se do motivací postav). Alespoň ten konec některé diváky uspokojí. ()
Na tomto snímku mi nejvíce zajímavý přišel přerod z řešení partnerské krize kvůli početí potomka k lesbické lovestory. Do půli filmu vše vypadalo jako drama rozebírající postoje k pořizování si dětí, nicméně příběh se dál pomalu a jemně vinul právě k nečekanému coming outu. Nedokážu posoudit, do jaké míry je příběh pravděpodobný (hlavní hrdince již přece jen bylo dávno přes třicet a žila patnáct let se svým přítelem) a ani forma filmu nebyla ničím zvlášť zajímavá, ale líbilo se mi to pomalé tempo a skromnost v dialozích. ()
Klasika milostných trojúhelníků či mnohoúhelníků je neuvěřitelně zpopularizované téma. Tady je do toho vložena problematika touhy po dítěti - ovšem jednostranná. Jakoby v tomto snímku chyběly ty zápletky. Neustále o nich slyšíte a když si myslíte, že se k nim scéna blíží, tak už přichází rozřešení. S filmem přišlo akorát zklamání a zívání. ()
Hodně zajímavé drama. I když filmy řešící milostné vztahy moc v lásce nemám, tak tento se mi líbil. ()
jak jsem si zde přečetla komentáře k tomuto filmu, tento film se uživatelům líbil, ale mě bohužel přišel jen průměrný, asi je to tím, že nedokáži přijít na chut severským filmům, i když tento nebyl zase tak moc špatný, ale taky nic extra, film se točí kolem plánování rodičovství, nebo snad i uvažování o dítěti, jestli ano nebo ne, a to je pro mě hodně málo, mám pocit, že seveřané, neumějí moc rozehrát jakýkkoliv film, že stojí děj pořád jen na jednom místě, ale dívat se na to dalo, ale rychle mi vyšumí z hlavy bohužel, ()
Niektoré scény mi prišli naozaj zbytočné, prípadne informácie v dialógoch (brat: Satu je na záchode..) a "priateľ" Satu mi prišiel ale že úplne zbytočný článok v tomto filme. Nehovoriac o tom, že chlap (ak ho v tomto pripade tak môžem nazvať), ktorý je na vás neustále nalepený ako pijavica, zisťuje, kde ste a nedá vám dýchať, je nočná mora každej, aj čisto hetero ženy. Ale aj napriek tomu to bol milý film na zamyslenie a hlavne nepostrádal už toľkokrát spomínané severské kúzlo, kde niekde stačí pohľad, záber či správna hudba a človeka to chytí za srdce. ()
Děti a dospělí je takový typický finský film s dialogy prodchnutými mlčením. Možná na severu je tp krutá realita, ale mě mnohé okamžiky přišli stejně jako v Paha maa, až příliš nadsazené a směšné. Nakonec konec a lá ... přinesl snad kýžený happyend. Ve filmu se objevilo i pár legračních vtípků. ()