Reklama

Reklama

Černá řada

  • Francie Série noire (více)
Ukázka z filmu 1

Proč má být někdo bohatý a někdo chudý? Tragédie cesťáka z pařížského předměstí... Pro svůj čtvrtý film sáhl francouzský režisér Alain Corneau po knize amerického spisovatele Jima Thompsona. Corneau napsal scénář s Georgesem Perecem, který cizeloval dialogy filmu v duchu poesie a humoru noirových detektivek. Corneau chtěl narušit zvyky francouzské kinematografie a vnést do ní svobodu a realitu. Dvě kamery na ramenou nepřetržitě natáčejí herce a každé jejich hnutí, herci mají microporty. Zatímco kamera respektuje hereckou akci, herci do písmene respektují Perecův text. Černá řada (název je odvozen z ediční řady La Série noire nakladatelství Gallimard) navazuje na určité francouzské noirové tradice v kinematografii (Clouzot, Allégret) a v literatuře (Céline), nezapře vliv Martina Scorseseho a jeho filmů Taxikář (Taxi Driver) a Špinavé ulice (Mean Streets). Hlavní představitel Patrick Dewaere vždy mluvil o Černé řadě jako o filmu svého života a Corneau by se raději filmu vzdal, kdyby Dewaere roli Francka odmítl. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Ukázka z filmu 1

Recenze (39)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Promiňte, ale upadlo vám oblečení!“ To je tak, když chcete konečně prodat zboží a místo peněz vám nabídnou naturálie…Corneau stvořil vskutku svérázný film. Už při rozpačitém úvodu jsem pochyboval, zda se skutečně jedná o krimi drama, ale bylo to o tom přijmout zvláštní hlavní postavu se všemi těmi výstřelky, tanečky, emocionálními výlevy a zkratovými momenty (což mi, přiznávám, dělalo chvílemi potíže). Jako studie komplikovaného muže žijícího ve vlastním světě tvrdě narážejícím na ten skutečný to není špatné, ona ta postupná přeměna z „poseroutky“ na až bezskrupulózního „vychcánka“ docela baví, ale některé scény buď nedávaly moc smysl či se přímo nepovedly (o „dýchající mrtvole“ nemluvě, to prostě nesnáším). Konec je sice symbolický, avšak zas mu předchází podivná pasáž, kdy Franck „náhle“ nedokáže to, co předtím zvládl s přehledem. Celkově dám jen průměr, ovšem teď už alespoň vím, jak mistrně využít kapotu auta a svou vlastní hlavu k získání pozornosti uražené ženy, že…„Život je děvka…děvka po menopauze.“ ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

I sám Fjodor Michajlovič by musel mít z takového pojetí Raskolnikova radost. Thompsona pomíjím, ten se nechal pouze velmi značně inspirovat. Corneau, básník zločinu ve filmu, se správně spolehl na Patricka Dewaera. Podruhé za svoji kariéru se ve filmovém zpracování Zločinu a trestu objevil Blier, v padesátých letech minulého století jako Monestier, kterého svým hereckým umem nezastínili ani pánové Gabin a Ventura. Jenže Dewaere dal do svého Francka vše, možná ještě trošku víc, a převálcoval Bliera i vynikající Trintignantovou. ()

Reklama

Radko 

všechny recenze uživatele

Takto: hrdinove správanie, extrémne hysterizujúce, komentármi obdivované, ma otravovalo. Príbeh ok. Stavbou pripomína obľúbené lúzerské kriminálne storky Jamesa Hadley Chaseho. V nich sa vždy nejaký babrák, otĺkaný životom, sám alebo v spojení s iným lúzrom, rozhodne nastúpiť na scénu zločinu. Zdanlivo výborný plán zvyčajne v týchto románoch zlyhá na väčších, či menších pochybeniach pri realizácii kriminálneho skutku. V dôsledku týchto hrubých errorov sa sen o vymanení sa z kolotoča ponižovania, chudoby a životných prehier mení v prehru fatálnu. Polícia v týchto dielach má len minimálne alebo žiadne zastúpenie. Fokus je vždy v zobrazení života smoliarskych ľudkov, nastúpiacich v istom okamihu na kriminálnickú dráhu. Presne ako tu. Akoby som jeden z týchto príbehov videl sfilmovaný. Akurát, že tie teatrálne gestá a vypäté emocionálno neznamenali osobne nejakú extra priadnú hodnotu; skôr odobranú. 70% ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Ponurý príbeh komplikovaného podomového predavača ( excelentný Patrick Dewaere ), ktorý sa dostane do konfliktu so zákonom. Nejde však o kriminálny film, skôr o psychologickú drobnokresbu človeka, ktorý žije v nedostatku a vo svojom vlastnom svete, z ktorého nemá šancu uniknúť. Rozhodne zaujímavý snímok, kde niet kladných hrdinov a preto pôsobí veľmi depresívne. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

Exhibicionistická variace na výstřednější i nápaditější francouzské surreálné úkroky Blierovy (jenž si ve snímku rovněž zahrál). Bezživotný celek vyvolává dojem improvizace a přes svou vleklost urychluje konec. Hlavní postava podomního obchodníčka je příliš roztříštěna svou profesní divadelností na to, aby dokázala ze snových událostí utkat příběh. Jen poslepu ohledává nabízející se dráhu svých příštích kroků a sestupuje-li, pak nevědomky a lhostejně… ()

Galerie (34)

Zajímavosti (3)

  • Námet na film pochádza z knihy "A Hell of a Woman" z roku 1967 od spisovateľa Jima Thompsona. Vo Francúzsku vyšla pod názvom "Des cliques et des cloaques". Román je sledom dramatických udalostí nevyhnutne nasmerovaným k zlému koncu, teda čiernou sériou. (Biopler)
  • Pusté pozemky, schátrané domy na predmestí mesta a ich interiéry sú obrazom duševného zdravia postáv. Franck (Patrick Dewaere) žije so ženou Jeanne (Myriam Boyer) v byte, v ktorom je obrovský neporiadok. Keď sa s ním Jeanne rozíde, on uprace, pootvára okná a vpustí čerstvý vzduch, čo signalizuje zmeny v jeho živote. Jeho život je síce uprataný, no vybavený starými, vyradenými predmetmi, pre ktoré on ešte nachádza aké-také využitie, napr. stará chladnička slúži ako knižnica. Nový život je tak len recykláciou starého. (Biopler)

Reklama

Reklama