Reklama

Reklama

Snímek Legenda o Paulovi a Paule (Die Legende von Paul und Paula, 1973) odhaluje skutečnou podobu mezilidských vztahů, formovaných nezřídka pokrytectvím, nevěrami, kariérismem, na pozadí života ve (východoněmeckém) socialismu. (oficiální text distributora)

Zajímavosti (13)

  • Není sporu o tom, že skupina Puhdys díky písním uvedeným ve filmu nabyla určité popularity, ale jak uvedl její umělecký vedoucí a hráč na klávesové nástoje Peter "Eingehängt" Meyer, studio DEFA i skupina dostaly nemalé množství odsuzujících dopisů, napadajících zejména podmalování písně „Geh zu ihr“ milostným aktem Pauly (Angelika Domröse) a Paula (Robert Glatzeder). „Byly to především reakce lidí, kteří nás nesnášeli,“ uvedl Meyer. (Robbi)
  • Když se frustrovaná Paula (Angelica Domröse) přibližně ve 34. minutě vyrazí pobavit do klubu, kamera několikrát letmo zabírá k tanci hrající hudební skupinu. Jsou to Puhdys, kteří se postarali o soundtrack k tomuto filmu. (lioncel)
  • Film byl pro své odvážné erotické scény ve své době opravdovou událostí. Oba hlavní představitelé způsobili na jednom evropském filmovém festivalu úplnou senzaci. Přišli si totiž převzít ocenění úplně nazí. Informoval o tom samozřejmě pouze západoevropský a jugoslávský tisk. (lioncel)
  • Paulovu ženu Ines si ve filmu zahrála Heidemarie Wenzel. Hezká, vysoká, štíhlá a blond herečka hrála až do poloviny sedmdesátých let ještě několik hlavních rolí, pak se dobré nabídky pro ni přestaly objevovat, protože byla považována za politicky nespolehlivou. V roce 1986 si zažádala o udělení výjezdního víza. (lioncel)
  • Winfried Glatzeder, představitel Paula, několikrát oficiálně žádal o možnost vystěhování do Spolkové republiky. Bylo mu to umožněno až v roce 1982. (lioncel)
  • Herečka, která ztvárnila ve filmu Paulu Angelica Domröse, podepsala protestní rezoluci proti vysídlení Wolfa Biermanna z NDR v listopadu 1976. To byl okamžitý konec její kariéry ve Východním Německu. Emigrovala proto do Západního Německa. (lioncel)
  • Filmu od začátku hrozilo, že nebude vůbec uveden do kin. Nakonec o jeho schválení do distribuce rozhodl samotný nejvyšší představitel NDR té doby Erich Honecker. (lioncel)
  • Režisér filmu Heiner Carow měl od začátku natáčení zcela jasnou představu o hudbě pro film, bohužel bylo z politických důvodů nemožné použít písně západních interpretů, konkrétně skladby „Look Wot You Dun“ kapely Slade a „Spick And Specks“ od Bee Gees, které měl vybrány. Poté, co režisér nedostal povolení použít zahraniční melodie, autor filmové hudby Peter Gotthardt vytvořil dvě melodie a scenárista Ulrich Plenzdorf je opatřil texty. Vznikly tak skladby „Geh zu ihr“ a „Wenn ein Mensch lebt“. Navzdory nouzovému řešení se obě skladby staly hity Puhdys a skupina je hrála po celou dobu své existence. (lioncel)
  • Než byl film v NDR stažen z promítání, stihlo ho shlédnout 3 000 000 nadšených diváků. (lioncel)
  • Film patřil po dlouhá léta mezi zakázané, tentokrát ovšem díky odchodu hlavních představitelů na Západ. Už před svým stažením byl snímek diváckým hitem, ale po své obnovené premiéře v roce 1993 se stal skutečně kultovním filmem - část berlínského nábřeží, kde se odehrává scéna s nákladním člunem, byla dokonce oficiálně přejmenována na Nábřeží Paula a Pauly. [Zdroj: FF Der Film] (POMO)

Reklama

Reklama