Reklama

Reklama

Pohled do bělma

(festivalový název)
  • Velká Británie White of the Eye (více)

Obsahy(1)

Sousloví „neprávem zapadlý“ se objevuje tak často, až se stalo takřka bezobsažným. Jestli ale nějaké dílo dokonale naplňuje jeho význam, je to vrcholně osobitá variace na téma sériových vražd od filmaře, který kdysi byl považovaný za jeden z nejslibnějších talentů evropské umělecké scény. Z bravurně vystavěného scénáře prozraďme jen, že Cathy Moriarty hraje ženu, které se jednoho dne rozpadne idyla rodinného života, když ji dožene její minulost. Režisér Donald Cammell, jehož fenomenální halucinační debut Představení (1970) bývá neadekvátně připisován spolurežisérovi Nicolasi Roegovi, paradoxně až na tomto v jádru zakázkovém projektu měl největší tvůrčí svobodu celé své kariéry. Zatímco z Roega se stal uznávaný filmař, Cammell se marně pokoušel dovést k realizaci vlastní scénáře v Hollywoodu, k čemuž nikdy nedošlo. Producent Elliott Kastner, který s ním na jednom takovém projektu spolupracoval, mu nabídl adaptaci knihy, na kterou koupil práva. Výchozí text, který byl přímočarým slasherem, Cammell spolu se svou ženou a spoluautorkou Chinou Cammell přetvořil do horečnaté vize, která je stejnou měrou zneklidňujícím portrétem sériového vraha, nervy drásajícím thrillerem, podvratnou dekonstrukcí toxické maskulinity, ale také hodně netradičním filmem o síle lásky. A současně nabízí nevídaně uhrančivý estetický zážitek. Cammell, který byl původně uznávaný malíř, film splétá jako koláž dokonale nasnímaných sugestivních výjevů pohybujících se na hraně vyšinuté reality a přízračného snu. (Festival otrlého diváka)

(více)

Recenze (9)

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

White of the eye je ten typ filmu kde obraz, hudba, střih, dialogy i herecké výkony jdou jaksi proti sobě, tvoří zvláštní nesoulad díky kterému to ale jako celek chytí atmosféru která má sílu diváka vtáhnout a omámit (jako zástupce této filmové alchymie mě asi jako první napadá mannův Manhunter). Je pravda, že tato atmosféra stojí na křehké hraně záměrné iracionality a proto může být divák více usazený v realitě poněkud zklamán či otráven nelogičnostmi a scénáristickou rozvolněností.... Za mě je jediný opravdu bolestivý fail castingový výběr toho dítěte, které vypadalo odpudivě jako ten buzna z Mandragory :D ()

BluePat 

všechny recenze uživatele

S tvorbou Cammella - mimochodem původní profesí malíře - jsem přišel do kontaktu až na Festivalu otrlého diváka. A to rovnou prostřednictvím jeho Pohledu do bělma, kde měl mít údajně největší tvůrčí svobodu. Film je to hodně zvláštní. Některé scény jsou pojaty velmi hravě a originálně. Střih střídá tempo, kamera je příjemně dynamická a netradiční. Každopádně to působí, že si dal Cammell záležet na vizuálním zpracování mnohem více, než na převodu knižní předlohy do scénáře. Prudké změny nálady manželky hlavní postavy jsou nerealistické a absurdní. Pravděpodobně si tím při psaní ulehčil práci. Pak ale přijde závěr a člověk filmu ty scénaristické nesmysly odpustí. Poslední půlhodina je skvělá a upřímně si nepamatuji, kdy by mě konec filmu tak náramně bavil. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Forma lepšia ako obsah, ktorý jednoducho nudí a niektoré "svetlejšie" momenty pripomínajú iba také oázy s nízkou hladinou vody a slabým tienením palmiem. Obsah dostáva často na frak, keďže ho prebíja vata a až do konca filmu nie je jasné, čo je podstatné a čo nie. Nepridáva mu na takýto žáner filmu aj premrštená stopáž. David Keith sa na rolu psychopata príliš nehodí, i ke´d uznávam, že 'červená' mu ide. Inak, všetky postavy sú nejaké divné a v konečnom dôsledku nezaujímavé. Trilerové napätie funguje iba čiastočne, keďže dovtedy sa psychouš prejavuje ako poriadny člen rodinky a aj potom, po prebudení, to vyzerá, ako keby mal všetok čas sveta. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Thrillerové drama s výrazným přesahem do artu má blízko k italským a španělským filmům především 70. let. Výtvarná kamera připomene minimálně D. Argenta. Smysl pro detail, barvu, symboly. Některé jsou jakoby náhodné, např. záběr na mravence vylézající z otvoru ve zdi nemá zdánlivě žádnou souvislost s příběhem. Úvodní scéna je barvitým, pečlivě komponovaným videoklipem, který je zakončen pastelově barevnou destrukcí. Prolínání minulosti a současnosti. Pátrání po vrahovi bohatých osamocených žen se zdá býti nijak originální. Působivá je však celková výstavba příběhu završená šokem pro jednu z hlavních postav. A jak se zdá, rozhodnutí před deseti lety sice nebylo šťastné, jenže lepší volba stejně neexistovala. Osloví spíše diváky, kteří si dokážou vychutnat formu. Závěr nepostrádá gradaci patřičného napětí. Uhrančivá hudba, skvostná kamera a výborný konec. Ani bombometčík nad Hirošimou neměl volbu a malý hřib v lomu onu děsivou událost připomene... ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Solidní osmdesátkovej thriller s moc pěknou kamerou a velmi napínavou, akoro až hororovou koncovkou. Jedná se o jeden z inspiračních zdrojů Adama Wingarda pro jeho letošní, netrpělivě vyhlížené You’re Next. "I was really influenced by this 80′s serial killer film called White Of The Eye, I saw clips of it on YouTube initially and it’s Donald Cammel who did Demon Seed and stuff. But the way that they shot their kill scenes was with a lot of inserts, a lot of slow motion." Film ke zhlédnutí na Youtube. (Zajímavá slow-motion scéna vraždy, o které Wingard hovoří, je hned na začátku, zhruba v páté minutě). ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama