Kakušiken: Oni to cume
The Hidden Blade
Režie:
Jódži JamadaKamera:
Mucuo NaganumaHudba:
Isao TomitaHrají:
Masatoši Nagase, Takako Macu, Hidetaka Jošioka, Jukijoši Ozawa, Tomoko Tabata, Čieko Baišó, Ken Ogata, Nendži Kobajaši, Min Tanaka, Reiko Takašima (více)Obsahy(2)
Láska a čest chodívají spolu. Podlost a lež také.
Další samurajský příběh slavného japonského režiséra Jódžiho Jamady se odehrává znovu v polovině 19. století, v provincii daleko vzdálené od hlavního císařského města Edo. Místní samurajové mají právě za úkol naučit se základům západní vojenské techniky, kterou zde má předvést a nacvičit císařský zmocněnec. Holandská děla a způsob pochodu v řadách je pro samuraje takovým mučením jako pro rybu plavat na suchu. Samuraj Munezó žije po smrti otce sám s matkou a sestrou jako jediný muž v rodině. Je mezi svými ženami spokojený, zejména s Kie, veselou venkovskou dívkou, která jim v domácnosti pomáhá. Sestra se však nakonec vdá, matka umírá a Kie zdánlivě najde také štěstí sňatkem s šikovným obchodníkem. Jen náhodou se však Munezó po čase dozví, že Kie v rodině manžela trpí a doslova polomrtvou ji unese zpět do svého domu. Tam se Kie uzdraví a Munezóův život se znovu prosvětlí. Takovým jednáním však Munezó pobouří veřejné mínění a do hry vstoupí svazující pravidla společenských kast. Munezó i Kie budou muset podstoupit těžké zkoušky, než se jim podaří nalézt společnou cestu.
Podobně jako v předcházejícím snímku z roku Soumrak 2002, rovněž inspirovaným novelou Šóheie Fudžisawy, se Jamada vrací do poloviny 19. století, v němž staletá profese samuraje i feudální řád v Japonsku pomalu spěly k zániku. Portrét samuraje nikoliv jako nelítostného bojovníka, ale jako člověka s přirozenými lidskými city, se zcela vymyká tradičně pojatým samurajským příběhům a vypovídá tak mnohem více o skutečném životě v dlouho uzavřené, pravidly svázané japonské společnosti. Film získal velkou diváckou oblibu a několik cen doma i v zahraničí.
(oficiální text distributora)
Recenze (62)
Zlatý Medvěd - výběr ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $38,147║Tržby Celosvetovo $8,043,781║ ()
,,KATAGIRI, SYN HANBEIE KATAGIRIHO JE STEJNĚ DRZÝ, JAKO JEHO OTEC“..... /// Samurajskej film o samurajech, v jejichž prackách, aby jeden katanu pohledal. Samuraj ji totiž tasí jen pro dobro! (a našli? Nenašli? No, malilinkatou…) Ale zato se tu dost povídá....a děje se taky furt něco: Kia je nemocná, tomu zase zdrhly slépky.... hmm, naštěstí Samon nese špatný zprávy.... (ale vám doporučuju zůstat v klidu...). Pomalý tempo, - není kam chvátat (,,celý dům znáš nazpaměť…“ – to víš, v klidu se vykecejte...) a příběh samurajský cti a lásky s jedním soubojem (a miliónem keců…). Jednomu by z toho mohlo hrábnout, ale mnozí ocení, že to jde v klasickejch šlépějích (např…) a dost dobře mapuje jednu historickou epochu. Stejně jako Soumrak. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Navštěvuju kurzy zdvořilosti. 2.) Zjistím, kdy mi bude ,,Ďáblův dráp“ na hovno (a kdy naopak). 3.) Nevím, jestli má větší strach samuraj ze smrti střelnou zbraní, nebo vegetarián z masovýho hrobu. 4.) Thx za titule ,,Petr Watzke“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ne ()
Krásný poetický příběh z prostředí Starého Japonska. Příběh hrdosti, rozvážnosti a odhodlání. ()
Pomalejší a artově zpracovaný pohled na mizející samurajskou komunitu během reforem a modernizace v 2. polovině 19. století v japonském císařství. Yamada se tady vyhýbá obvyklé mytologii kolem samurajů a jejich umění vládnout mečem. Takže divák očekávající zuřivé bitvy a desítky zloduchů proklátých hrdinovou zbraní tady ostrouhá a režisér mu místo toho nabídne jeden tragicky vyznívající souboj, navíc podaný realistickým způsobem. Spíš mu jde o názorový střet mezi postavami, které charakterizují japonskou společnost své doby. Do výzbroje japonských jednotek už zřetelně pronikají palné zbraně a přes konzervativní odpor feudálních elit je jasné, že éra samurajů se chýlí ke konci. Trochu mi vadil charakter hlavního hrdiny, který svou naivitou a upřímností tak trochu budil dojem Limonádového Joea. Jeho rozhovor se správcem provincie ukázal hranice, kde se zásadovost mění v nepraktické blbství. Celkový dojem: 65 %. Při vyšším tempu a "evropštějšímu" herectví by to bylo za silnější 4*. ()
Krásny príbeh. Nie je treba dodávať viac. Teším sa na poslednú časť trilógie Yamadových filmov o samurajoch. Aj v tomto filme sa tvorcovia zameriavajú na silné morálne japonské hodnoty, emócie a úžasné sú komicko-tragické pasáže o snahe prevziať nové západné vojenské trendy. Cit s akým sú prepojené s celým príbehom je jedinečný a neviem si predstaviť kde inde by tieto scény nevyzneli gýčovite. 85%. ()
Je to dosť dobrá historická dráma. Má celkom dobrý príbeh o samurajovi z nižšej triedy, ktorý zostal jediným mužom v rodine, čo ale dokáže zniesť, keďže im vypomáha aj mladá žena, do ktorej je dlhodobo zamilovaný, lenže ona sa vydá za muža ž vyššej vrstvy a odíde. A tak si postupne uvedomuje určité nespravodlivosti, ktoré musia ľudia znášať kvôli slepej dôvere ku svojim pánom, preto koná hlavne podľa svojho uváženia a navyše práve dochádza aj k výrazným spoločenským zmenám a priblíženiu sa západu. Spracovanie je na tom dobre, síce tu dlhší čas chýba nejaká výraznejšia zápletka, pripadne som nevedel, čomu sa chce film v prvom rade venovať, všetko pôsobí ešte len tak povrchnejšie, ale aj tak si ma to získalo. Opäť poteší výborný hlavný hrdina, ktorý tu nepredstavuje len úplne poslušného samuraja, ktorý slepo poslúcha príkazy a naplno sa riadi všetkými bežnými pravidlami, ale o skutočného človeka, ktorý je síce stále plnohodnotným samurajom, ale nemá problém odporovať, robiť to, čo uzná za vhodné a hlavne ku koncu ma veľmi milo prekvapil. A tak sa to väčšinu času nesie v takom pomalšom tempe, čo mi ale vôbec nevadí, to k tomuto žánru patrí. Dlhší čas to pôsobí tak príjemne civilne, sleduje sa život bežných ľudí nižšej vrstvy v tej dobe, chválim výborne podanú líniu s láskou hlavnej postavy, čo aspoň čiastočne sprevádza prakticky celý film a v druhej polovici už pribudne pár nových prvkov, ktoré to osviežia a film to ešte vylepší. Jedine ma trochu prekvapilo, že tá modernizácia tu nemá takmer žiadny priestor, ale to mi vôbec neprekáža, keďže všetko ostatné je zaujímavejšie a skôr to plní len takú humornú funkciu, konanie samurajov počas tréningov je celkom vtipné. A tak celkovo som rozhodne spokojný, dosť ma to bavilo. Čo sa týka akcie, tak jej je úplné minimum, prakticky len jeden plnohodnotný súboj a nejaký ten tréning, ale aspoň toto je dobre zvládnuté a hlavne ma zaujali tie nové spôsoby úderov katanou. Ale nedostatok akcie tu nie je problém, film si vystačí aj bez nej. Herecké obsadenie je na tom dobre, sympatický hlavný hrdina, veľmi príjemná postava jeho lásky a ani tých pár vedľajších postáv ma vôbec nesklamalo. S réžiou a technickou stránkou som dosť spokojný, toto je tradične ten kľudnejší, civilnejší štýl, aký režisér použil aj vo svojom predchádzajúcom filme Twilight samuraj a to mi sedí. Takže určite sa nejedná o nejaký vrchol samurajského žánru, viacero jeho predstaviteľov a aj režisérov predchádzajúci film sa mi páčia viac, ale aj tak som dosť spokojný, bavil som sa výrazne nadpriemerne. 74% ()
Samurajský film, ktorý v sebe skrýva mnoho jemných nuancií, v žiadnom smere príliš netlačí na pílu a naopak v každom smere je skvelo vyvážený a funkčný. Príbeh sa odohráva na konci samurajskej éry, keď sa do japonska pomaly, ale isto začínal dostávať vplyv zo západu. Film na jednu stranu ukazuje, že režim v tejto dobe (polovica devätnásteho storočia) už bol naozaj zastaralý a modernizácia bola nutná, no ukazuje aj to, že nie všetko, čo prichádzalo zo západu bolo dobré (strelná zbraň ako nástroj určená primárne na zabíjanie versus katana, ktorá je viac symbolom/dušou samuraja). Film funguje ako pôsobivá dráma založená na rozdieloch medzi spoločenskými triedami (samuraji, obchodníci, rolníci), vtipne ukazuje rozdiely medzi starými zvykmi a novinkami zo západu a má aj krásnu romantickú linku, opisujúcu nevyslovenú lásku medzi osobami z rôznych vrstiev. Most recommended. (10/10) ()
Pokračování klasických samurajských snímků. Pěkné, obrazné, typicky japonské. ()
Zlatá éra samurajských filmů byla na přelomu 60/70., let pak dlouho nic než přišla tato fenomenální trilogie Yoji Yamady. Skryté ostří nijak nezaostává za Soumrakem. I zde se vidíme naprosto profesionální práci po všech stránkách. Jedná se vlastně o jakýsi protipól typickým hrdinským eposům. I zde se jsou vykonány hrdinské činy, avšak celý příběh působí spíše reálně, než legendárně a tak navozuje dojem, že takhle nějak to skutečně mohlo být. Tomu napomáhá i vizuální pojetí, které je sice líbivé, ale rozhodně se nejdná o žádnou opulentní podívanou. A herecké výkony jsou opět mimořádné a hádám, že velice dobře ilustrují etiketu a vůbec společenské chování své doby. Nemám co vytknout. ()
Samurajské melodrama, které sice opakuje některé části z režisérova předchozího filmu (Twillight Samurai), ale také se mnohem lépe snaží ukázat dobu, kde se odehrává, tj. polovinu 19. století. Jde o období končícího šógunátu (Tokugawa), kdy se také Japonsko otevíralo okolnímu světu a novým věcem a myšlenkám (ve filmu symbolizované děly a střelnými zbraněmi) v konfrontaci s tradicemi samurajů. Bohužel se mi zdá, že se film neubránil jisté idealizaci té doby a spíše než pronikavou studiíí je jen nostalgickým snem... ()
Hladivé melodrama o zániku samurajského světa a jeho ctností, které i v samotných Japoncích válcuje nastupující západní, zejména britská, civilizace. I drsné scény jsou podávány s japonským vkusem a elegentní jemností. ()
TV/// Obsazení 8/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Výprava 9/10/// +tvůrcům se povedlo vytvořit věrohodně prostředí, dobu, kulturu i postavy jako málokomu v jiném filmu, dívá se na to skvostně, obraz hýří barvami, výprava pestrostí -je to hodně dlouhé, občas moc upovídané, málo akční, prostě divácky náročné/// Tohle je v mnoha směrech dokonalí film. A ještě jsem snad neviděl, že by někdo tak věrně vykreslil Japonsko druhé poloviny 19. století. Srovnání s Posledním samurajem se nabízí, přesto že to jsou naprosto odlišné filmy a zároveň jsou i odlišně natočeny. Avšak pojednávají o stejné kultuře, jen trošku z jiného pohledu. Tento film o tom pojednává z pohledu reálnějšího, věrnějšího prostě takového, že nebudete mít pochyb o tom, že takto to doopravdy chodilo a takto se tam žilo. Bohužel tohle všecko sebou přináší i zvýšenou pozornost na diváka a ve výsledku se tak jedná o dost náročný film, který určitě nefunguje jako film k relaxaci. I proto zůstanu u lepších 3*. Diváků, který tento film vyzdvihnou se najde určitě dost./// Celkem 69%/// ()
70%. Skryté ostří mi přišel o něco slabší než předchozí režisérův film Soumrak, mírně mě iritovalo i to, že běží podle téměř stejného mustru. Prolínání dramatických situací s gagy (sluha chytající slepice například) mě ale příjemně překvapilo... ()
Pekný príbeh výdatne čerpajúci z predchádzajúceho Yamadovho filmu. A pretože sa mi Súmrak páčil, nemôže tomu byť inak, ani pri Skrytom ostrí. Mohol sa tiež volať Koniec samurajov v Japonsku. Nová doba a nové zbrane prenikajú aj do tradíciami zviazaného Japonska a pomaly sa tu udomácňujú. Je to sprevádzané tragickými i komickými príhodami. Pre mňa príjemné putovanie japonskou kinematografiou. ()
Předem nutno upozornit ty, kteří si pod spojením samurajský film představí akční řež, že tady je jediný šermířský souboj a trvá jen čtyři minuty. Tohle je tradiční drama o cti a morálce. Navíc z doby, která se dá označit jako soumrak doby samurajů. Jde zhruba o totéž období, o kterém byl americký hit Poslední samuraj. Jen to není stavěné na efekt, spíše to jde do hloubky (90%). ()
Formálně vytříbený snímek, který, ač se nevyhýbá zobrazování násilí, spíše než na vnějškový efekt vsází na psychologii a rozbor morálních dilemat samuraje na rozhraní období Edo a Meidži. Yoji Yamada se (nejen) "Skrytým ostřím" zařadil po bok klasiků žánru, jehož stěžejní díla vznikla v 60. letech a dokázal že snese srovnání s filmy režisérů jako Masaki Kobayashi nebo Kihachi Okamoto. ()
20. 3. 2010 - 90% ()
Yôji Yamada je geniální režisér a tímto majstrštykem mi to dokázal už podruhé. Jen proto, protože mi první část "trilogie" (Tasogare Seibei) sedla o něco víc, protože ji miluji a mám zažranou pod kůží a toto mě až tak neoslovilo (a současně je jasné, že se Yamada do značné míry recykluje), nedávám hodnocení maximální. Na druhou stranu, přestože je čas (polovina devatenáctého století) stejný, přestože jsou témata podobná, je film zpracován jinak. Osobněji. A v asijské kinematografii "málo viděný" závěr se mi líbil. ()
Spoločným menovateľom celej samurajskej trilógie, nakrútenej medzi rokmi 2002-2006, pod taktovkou Jódžiho Jamadu, je v prvom rade predovšetkým to, že sa celý, scenáristický tím, vrátane i samotného režiséra, inšpirovali podľa knižných predlôh, v tomto prípade zrovna podľa poviedky, a to konkrétne od japonského autora Šúheia Fudžisawu so zameraním sa na「samurajskú tematiku」, pričom práve tento prostredný diel, à la Skrytá čepeľ, sa mi javila byť, ako vôbec tou najzaujímavejšou, čo mi napokon táto nadštandardná trilógia ponúkla, čo zároveň snáď i priamo deklaruje konečné (z)hodnotenie v podobe piatich hviezdičiek, ktoré predsa nakoniec udelím, keďže protagonistovi Munezôvi Katagirimu v podaní Masatošiho Nagasea, nielenže bolo dopriate asi najviac hereckého priestoru, čo sa teda týka predchádzajúceho i vari toho nastávajúceho stvárnenia, keď predtým sa zrejme veľmi zaskvel i vdovec v podaní Hirojukiho Sanadu, zatiaľ čo hneď potom sa zase predviedol aj istý slepec v podaní Takuja Kimury, pritom podotýkam, že obidvaja predstavitelia boli naprosto výbornými a zručnými vo svojich, určite nejednoduchých postavách, ale v podstate zas taký aktuálne recenzovaný『Rebel s príčinou』, vlastne ani nebol ničím a nikým zvlášť extra (z)viazaným, čiže kľudne mohol opustiť dané priestory a prostredie, ktoré mu medzitým tak strašne prirástli k srdcu, aby sa mohol plne realizovať v tom, čo je neodkladné, a vskutku bolo toho neuveriteľne požehnane, čomu všetkému, sa toto vydarené, kinematografické diel(k)o, koniec koncov venovalo, čo uvidí každý, potenciálny divák, ktorý by nemal byť o nič ochudobneným. • Opäť sa mi dostalo mimoriadne kvalitného obsadenia, s už spomínaným Nagaseom, ktorý mi miestami trochu pripomínal svojho predošlého hereckého kolegu Sanadu, s ktorým dokonca mal i niekoľko spoločných, povahových čŕt... • Skrátka, bolo mi absolútnou cťou spoznať: kvalitné, filmárske umenie. PS: Patrilo by sa ešte pre naozaj malú zaujímavosť doplniť i to, že takmer vo všetkých troch počinoch, resp. tým pádom iba v dvoch, si tiež zahral aj renomovaný, japonský herec Ken Ogata, zakaždým stelesňujúci inú postavu... ()