Martin a červené sklíčko

Ačkoliv účast jinak skvělých herců Růžka a Skopečka je (alespoň tedy v tomhle dílu, jiné jsem zatím neviděl) zcela zbytečná, oba si jen štěknou a zmizí, film není tolik poplatný době, jak by se dalo čekat. Jistě, vrahem není zahradník, ale živnostník, ve filmu se ale celkem dost a svižně hovoří anglicky (téměř vše obstarává Jan Tříska, jehož účast je taky svátkem nám všem, kteří jsme trezorovou dobu zažili) a hlavně je to prázdninovka, a ty já mám rád. Ten kabriolet na začátku, prostředí Červené Lhoty a celkem svižné tempo vyprávění dělá z téhle rádoby dětské detektivky hodně příjemný film. (13.01.2015)

Třískova angličtina je mimořádně "hustá". Ovšem takhle u nás tehdy mluvili i učitelé angličtiny, takže to je vlastně angličtina školní. Jinak taková tajemnější zápletka ze zámku a podzámčí. Chvílemi to moc nedává smysl, ale atmosféra je docela dobrá. Těžko říct, jestli je to vlastně detektivka...60% (02.05.2015)

Teda to bych chtěl vidět jak se v tomhle orientovali děti... Scenárista Ota Hofman a režisér Milan Vošmik v letech 1964–1966 realizovali čtveřici dětských detektivek s vyšetřovatelem Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie) Martinem Martinem. Vedoucí fiktivního dětského oddělení VB se po filmech Volejte Martina (1964) a U telefonu Martin (1965) pouští v roce 1966 do pátrání po pachateli dávné loupežné vraždy. (03.04.2009)

Vycházím z toho, že se mělo jednat o dětský film, i když podle mě kromě množství hrajících dětí mi to moc dětské nepřišlo. Stejně bych se ale chtěl zeptat pamětníků, jestli u cílové skupiny té doby byla tak moc oblíbená westernová hudba (jako Červená řeka, Jó, třešně zrály atd.), že jí bylo nutné zaplnit celý film, přestože se to k ději moc nehodilo. Tedy, kromě Červené řeky, která k táboráku patří, to je jasný. Stejně tak k táboráku patří i kytarista, kteréžto role se ujme hodný pan příslušník (Jaroslav Vízner), který jinak celou dobu ani na chvilku neuhne ze své svazácké vizáže i jednání. Proti němu pak podobně prvoplánově pojatý amíkovsky nonšalantní Jan Tříska, který má budit zdání pachatele, ale divákovi je jasné, že tím je někdo jiný, u koho máte jasno hned, co se zjeví na plátně. Zajímavé je i to, jak celým příběhem asi nechtěně prostupuje svérázný způsob socialistické péče o památky movité i nemovité. (11.07.2010)

Zřejmá snaha o odlehčenou prázdninovou atmosféru nepomáhá - film nudí. 1) Základním slovem charakterizujícím snímek je snaha. Tvůrci se snaží o maximální vtipnost (neúspěšně). Dělají si legraci dokonce i z Veřejné bezpečnosti, ale jen tak trochu "v mezích zákona"._____ 2) Z 30letého Jana Třísky (kastelán) se snažili filmaři dostat všechno erotično, kterého byl v rámci dobové přípustnosti schopen. A tak rozhalená košile svázaná do uzlíku odhaluje jeho chlupatou hruď, boky obepínají dobově nepadnoucí džíny (dost hrozné, ale tehdy zřejmě český módní Olymp) a Janovu tvář zdobí několikadenní strniště a černé brýle. Díky tomu všemu včetně roztomilé (jak pro koho) Czenglish působí spíš jako zatoulaný dandy z dnešní Moskvy._____ 3) 31letý Jaroslav Vízner (vyšetřovatel Martin) emigroval hned 22. srpna 1968 do Švýcarska a ponechal ve vlasti svého mladšího a herecky (oprávněně) úspěšnějšího bratra Oldřicha. Pak jsem si všiml ještě 42letého herce malých rolí Vladimíra Hrubého (Martinův vyšetřující kolega Kraus) a svěže vyhlížejícího 23letého Jana Kotvy (agilní strážmistr Karlík)._____ 4) Půvab prázdninové jihočeské krajiny umocňovaly vedle zámků i prohánějící se kabriolety Spartak a Felicie (tuším, nejsem si jist). (15.06.2019)