poster

Maison ikkoku (TV seriál)

  • Japonsko

    めぞん一刻

  • USA

    Maison Ikkoku

Animovaný / Drama / Komedie / Romantický

Japonsko, 1986, 96x24 min

  • SonGokussj
    ****

    Ani jsem se nenadál a Maison Ikkoku dokončil svoje vyprávění, které mělo od začátku předvídatelný konec. Což však v nejmenším nevadilo. Hlavní hrdina - Godai Yusaku, ronin, poté vysokoškolák, je zamilovaný do -slečny- domácí. I když to oba ví od 10. dílu, děj se táhne dál a skončí krásnou episodou 96 (mmj velmi dobře zpracovanou). Godai má, jak se říká, štěstí na draka. Nic mu nevychází, spolubydlící ho stále provokují, různé řeči a pomluvy ho dostávají do špatných situací, načasování si nikdy nemůže vybrat hůře a je to prostě vize naprostého chudáka bez peněz. Jediné, co ho nadzdvihuje je jeho smysl pro spravedlnost a možná i milost. Nelíbilo se mi na něm však mnoho negativních věcí. Neuvěřitelně hodný člověk (i když navenek nadává), před slečnou domácí se chová jako pes, nedokáže říci rázné NE, je neuvěřitelně nerozhodný, nedovede se poučit ze svých chyb. Abych pravdu řekl, negativních vlastností má více než těch pozitivních. Nedochází mi, co na něm Kyoko vidí. Doufejme, že pro něj budoucnost skýtá lepší časy. Otonashi Kyoko, slečna domácí, krásná a půvabná princezna, ve všem dokonalá. Až na to, že je -neuvěřitelně- zabedněná, tvrdohlavá, urážlivá, nesnaží se vyslechnout, věří v pomluvy, je lehce zmanipulovatelná, nedůvěřivá a další negativní vlastnosti, kvůli který se zdravý člověk takové ženské snaží vyhnout... Yotsuya, velký podivín, od narození v domě, neznámá práce, vyděračské tendence. Ichinose Hanae, velká - či spíše obří žvatlalka, nenechá si nic pro sebe, slepice vyslepičí a převrátí naprosto vše a nikdo jí za to snad v celé sérii nevynadal, zárodek 1/2 problémů, kterými se poté ústřední dvojice musela zabývat. Rappongi Akemi, snad jediná inteligentní bytost, která probouzí v okolí upřímné pocity, byla jedna z mých nejoblíbenějších postav. Bohužel kolem 30. dílu jí přestali autoři dávat průsvitný obleček a to je prostě špatně! :-) A finálně Mitaka Shun, chudák - jeden z těch inteligentnějších, bohatších a vychytralejších, nebojí se podvraťáren, aby dosáhl svého. Bohužel je až moc normální (až přes svou fóbii ke psům), a proto bylo hned ze začátku jasné, že to s ním nedopadne moc dobře. || Hudba || Velmi příjemná, i když často se opakujíc. Openingy i endingy dýchají starou atmosférou, ale líbí se mi. || Pointy || Co že se skrývá pod tímto označení? Chtěl bych zde přiblížit pointu tohoto příběhu. Snad veškeré problémy či různé kapitoly vyvstaly kvůli -nedorozumění-, které poté bylo několik episod rozuzlováno a napravováno. Poté, co bylo odhaleno jedno, vzniklo druhé, poté třetí, čtvrté, až do konce seriálu. Příběh je plynulý, nedějí se zde zvraty a nevaří se vám krev při čekání na další díl, ale přijde mi trochu smutné, že opravdu snad všechny zajímavosti vznikly právě díky nedorozumění. To bych viděl na největší negativum a nejslabší článek tohoto romantického příběhu. Od půlky si totiž začnete říkat kdo zas co provede, kdo zas koho při čem nachytá a špatně si to vyloží, co zas Ichinose-san pomatlá, ... || Verdikt || Určitě bych Maison Ikkoku doporučil těm, kteří hledají klidnější a romantický příběh. Je kvalitně zpracován, opravdu hodně-krát jsem se nasmál a naskytly se i dojemné chvíle. Největší síla spočítá v 1/3 až 1/2 seriálu. Poté se to začne ploužit a jakmile se na obzoru přestanou objevovat nové charaktery, je to jen o tom stejném (nedorozumění - náprava), ale i přesto velmi dobře zpracováno. Nejvíce mě tam bavily scény, na kterých se objevoval Mitaka i malý Kentaro (začátek). 75%(10.2.2012)

  • Subjektiv
    ***

    Ronin Godai není samurajem, který ztratil pána, ale studentem, jenž neuspěl při přijímacích zkouškách na vysokou školu. Jako správný a poctivý ronin se připravuje na příští rok, ve kterém snad konečně uspěje. Připravuje se však pouze v mezích svých možností, a ty v polorozpadlých "apartmánech" Maison Ikkoku nejsou velké, hlavně zásluhou jeho sousedů, z nichž někteří dělají hluk, jiní se všude producírují nazí a další si rádi přihnou. Nepomáhají mu ani se studiem, ani se získáním dámy jeho srdce, nové správcové Maison Ikkoku Kyoko. Rumiko Takahashi, kterou známe dobře jako tvůrce seriálů Ranma 1/2 či Inuyasha, tentokrát zabrousila do vod mnohem méně fantaskních a za hrdiny svého díla zvolila lidi prosté. Tím ubylo komických prvků, kterými jinak její tvorba hýří téměř v každé minutě. Neznamená to ale, že by humor zmizel, přesunul se však do roviny méně bláznivé a reálnější. Ostatní trademarky Rumiko zůstaly. Jedním z nich je velmi přirozeně plynulé vyprávění s minimem ostrých zvratů, které vyvolají dění, jež se nakonec vždy zklidní. Já osobně nemohu říci, že bych byl fandou plynutí, které předkládá Rumiko Takahashi. V dění na obrazovce mi často chybí dramatičnost a děj se jen pomalu sune kupředu. Pokud se tak děje 96 dílů, začnu se lehce nudit. Lepší ***.(19.6.2008)

  • Marius
    *****

    Po štvrtýkrát som nútený dať príbehu najbohatšej japonskej mangaka plný počet hviezdičiek. Maison Ikkoku je milá romantická komédia, obsahujúca všetky prvky tvorby Rumiko Takahashi – bohato rozvetvený príbeh, niekoľko postáv charakterizovaných v priebehu niekoľkých dielov podstatnými rysmi, ktoré si však napriek tomu nejaké to tajomstvo nechávajú v zálohe a absurdné pointovanie scén pre dej rozhodujúcich udalostí. Napriek tomu, že Rumiko ostáva v tomto príbehu „svojou“ však nie sú prítomné jej obľúbené témy bojových umení, premien, mimozemšťanov a iných fantastických existentov príbehu. Z toho plynie akýsi pocit „reality“ tohto fikčného sveta a Maison Ikkoku je jedným z mála anime, ktorý by sa dal bez problémov previesť do hranej filmovej resp. seriálovej podoby. Ako v každej romantickej komédii ide o lásku, tentokrát ronina (viď Subjektivov koment) Yúsaku Godaia, pripravujúceho sa na svoje osudové skúšky na štvrtotriednu univerzitu kdesi v Tokiu a novej domovníčky Otonaši Kjóko, mladej vdovy vykonávajúcej tento džob z nehynúcej lásky ku svojmu nebohému manželovi a jeho rodine a na truc rodine svojej. Samotný „Maison“ je polorozpadnutá barabizňa obývaná tými najčudesnejšími postavičkami – záhadným pánom Yocuja do nekonečna recitujúcim haiku a zenové múdrosti, exhibicionistickou čašníčkou a požieračkou mužov Akemi a rodinkou pani Ičinose. Čo môže tieto tri tak odlišné typy ľudí spájať ? Odpoveď je jasná : saké a iný alkohol a nekonečné party na izbe neboráka Godaia. Netreba však zabúdať ani na iné postavy vedľajšieho charakteru. Medzi nimi vedie múdra a zlomyseľná Godaiova babička a miláčik všetkých psov, Godaiov neúprosný rival a tenisový šampión Mitaka. Nemôžem zabudnúť ani na psa Sóičira – jeho seijú by som dal medailu za najlepšie nadabované zviera v anime. Z takto namixovaných ingrediencií varí Rumiko svoj typický romanticko komediálny guláš. Ten chutí skvele hlavne ak ste už unavení klišé súčasných romantických anime, kde sa humor dosahuje padaním na kozy. Ťažiskovou líniou je premena Godaia z nadržaného vysokoškoláka na zodpovedného a nezištného priateľa a akási odpoveď na „americký sen“, snom obyčajným ľudským – robiť to čo človeka baví a na čo má a mať pri sebe niekoho, o koho sa môže vždy oprieť. Okrem toho v Maison Ikkoku romantické scénky svojim vyznením predčia často i hrané filmy a keď k tomu pripočítam typický rumikovský absurdný humor, neostáva mi nič iné než s Kjóko vytrvale kričať : Godai san, ganbatte kudasai, ne 10/10(7.7.2008)

  • Pirkaf
    ****

    Možná by těch dílů nemuselo být zas až tak moc, byl bych radši, kdyby to odsýpalo jako manga. Přesto i v dnešní době rozhodně koukatelný seriál. Tyhle postavičky si nemůžete nezamilovat.(7.9.2007)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace