Regen
Rain
Obsahy(1)
Krátký černobílý němý film na téma děštivého počasí a všeho, co je s ním spjato, je obohacen velice příjemnou a uklidňující hudbou. Jednotlivé záběry cílí například na padající kapky, rozbouřenou řeku nebo davy lidí, kteří chodí s deštníkem po rozvodněném náměstí. (anyonecek)
Recenze (11)
Priebeh jedného dažďa v meste poňal Joris Ivens ako sled krátkych záberov z upršaného mesta, medzi ktorými sa pravidelne objavuje meniaca sa vodná hladina. Od narušenia jej pokojného stavu až po rozďobkovanie hustým lejakom. Sled upršaných záberov vytvára dohromady poetickú panorámu. Kamera používa často netradičné podhľady, zameraná skôr na polocelky a detaily (cesty, okno, odkapová rímsa, kanál), no nechýba ani pohľad na dav s dáždnikmi (nakrútený zhora pripomínajú ľudia skôr rozpohybované hríbiky). Kamerové majstrovstvo, prirodzený rytmus a cit pre záber dokazujú, že aj z takej zdanlivo nezaujímavej ústrednej témy ako dážď sa dá urobiť príťažlivý dokument. ()
Krásna filmová báseň o daždi. ()
Déšť patří ještě mezi amatérské Ivensovy filmy, kdy točil poeticky laděné krátké dokumenty na všední témata a místy koketoval s avantgardou, a které jej nakonec ve třicátých letech dovedli k profesionální práci. Prší a kamera běží. ()
Najkrajšia óda na dážď akú si dokážem vôbec predstaviť. ()
Ivensova symfonie města Amsterodam vyniká smyslem pro detail, netradiční úhel a hru se světlem. Co naopak trošku chybí, je kontinuální střih a práce s lidmi. Kdyby se víc zacílil na amsterodamský život a lidské hemžení, bylo by sledování dokumentu snazší a zajímavější... ()
Filmovo-impresionistická esej. ()
Konfrontace lidského hemžení a přírody (deště) zachycená především v odrazech vodní hladiny. Co se týká postupů při snímání velmi záživné. ()
Kopa ľudí s dáždnikmi vyzerá ako nepokojné, hmýriace sa huby. no aj napriek krásnej, veľmi vhodne zvolenej hudbe mi niečo na tej impresií chýbalo... ()
V mých očích tomu uškodila bezprostřední konfrontace s nápaditými krátkými dokumenty Berta Haanstry... Ivensův Déšť je přece jenom o poznání monotónnější, i když si na něm dal režisér záležet a neodbyl ho jediným dnem natáčení. ()
Úžasné obrazové svědectví své doby. Hudba: Larry Marotta (2005) ()
Krásný krátký filmek, který alespoň mně zvedne trochu náladu. Se svými krásnými záběry a uklidňující hudbou je to jako lék na duši, což se v této době velice cení. Doporučuji to hodit na celou obrazovku a ignorovat to, že je to vlastně jen 14 minut černobílých záběrů na déšť, s takovou si tu atmosféru a ten klid určitě neužijete. ()