poster

Přebytečný člověk

  • Itálie

    L'uomo in più

  • anglický

    One Man Up

  • Slovensko

    Prebytočný človek

Drama / Komedie

Itálie, 2001, 100 min

  • gudaulin
    **

    Je mi líto, Paolo, Velká nádhera mě svého času obsahově minula, ale nemohl jsem neocenit vytříbenou výtečnou formu. Tohle je ale první kousek z Tvé dílny, kdy krčím rameny a říkám, že ani obsah, ani způsob provedení na mě dojem nedělá, ba co víc, nepokrytě mě nudí. Nezaujal ani motiv, ani rozuzlení. Tvoji fanoušci Tě nejspíš podrží, ale za mě to tentokrát nebude ani průměr. Ke Tvým postavám jsem si nenašel cestu a Antonia nepovažuju ani tak za oběť okolností, jako spíš za slabocha. Celkový dojem: 40 %.(17.4.2018)

  • Marigold
    ****

    Někdo se v prvotině hledá, někdo se prvotině najde a už jenom lehce vybrušuje detaily. Sorrentino toho má na srdci hodně a vlastně je celkem zřetelné, že to je debutující scenárista, ale už tady najdeme hodně scén, jejichž emocionální ekvilibristika a spojení hudby / obrazu je opojné. Servillo s Renzim jsou skvělé protipóly, hedonistický ztroskotanec vs. melancholický snílek, energie těch dvou postav se ve filmu postupně rodí, aby nakonec dozrála v duet marnosti a nezlomnosti existence. Zasáhlo mě to víc, než bych čekal. Rozhodně víc, než ty přeestetizované úvahy na podobná témata, které Paolo točí v posledních letech.(5.8.2019)

  • Matty
    ****

    Dvojí život Antonia. Debutující Sorrentino se rozcvičuje na paralelně vyprávěných příbězích dvou mužů, kteří žijí různé a přesto stejné životy. Podobně jako v mystickém dramatu od Kieslowského, také zde jsou osudy obou postav zvláštním způsobem propojené – jedna podněcuje druhou k aktivnímu převzetí kontroly nad trpně prožívanou každodenností. Prázdnota, osamělost a opouštění charakterizují existenci obou mužů, dvou věčně poražených hráčů, kteří marně hledají vhodnou (hrací) pozici. Se Scorsesem sdílí Sorrentino nejenom zájem o frustrované muže, jejichž (sebe)destruktivní jednání pramení z neschopnosti dostát svým ambicím (finále v hrubých rysech připomíná Taxikáře), ale také stylistickou suverénnost. Nemusí přitom svého slavnějšího amerického inspirátora okatě citovat (vplutí do klubu á la Mafiáni), abychom pochopili, že stejně jako on nemá rád statické kompozice, tradiční úhly kamery a otřelé kombinace hudby a obrazu. Soundtrack, nejen vytvářející nepatřičné audiovizuální kombinace, ale také přímo propojující oba hrdiny, patří k nejsilnějším složkám filmu, který má jinak neopomenutelné problémy s tempem i s nestálostí uplatňované fantaskní nadsázky. Zas tak zdatný ve stylové kontaminaci, aby elegantně skloubil Scorseseho s Fellinim, Sorrentino na počátku své kariéry nebyl. Ve svých pozdějších filmech dokázal množství uměleckých vlivů, z nichž vychází, lépe zkrotit, a hlavně se v nich mermomocí nesnaží zužitkovat každý lepší nápad. Přesto by bylo milé, kdyby srovnatelnou řemeslnou zručností vynikalo více debutů. 75%(30.10.2015)

  • ScarPoul
    ***

    Nenudilo ma to, ale nepadal som z toho na zadok. Jediné čo môžem naozaj pochváliť je výkon Toniho Servilla. Inak pomerne tradičný film o tom aký je život nespravodlivý a že cesta od sláve k chudobe je veľmi krátka. Sorrentino vo svojej prvotine absentuje na dlhé zábery a presviedča nás, že tempo filmu odpovedá Taliánskemu temperamentu. Ale ja som mal vždy radšej pomalejšie filmy, hlavne keď vezmem v podtaz ako strašne ukecaný tí Taliani vlastne sú. Nejedná sa o zlý film, ale podobne ako v prípade Božského ide téma a jej spracovanie mimo mňa. Pritom Sorrentinov Americký This must be the place zbožňujem.(24.10.2015)

  • DonBraso
    ***

    Škoda té klesající tendence,kdy snímek na samém konci přestal absolutně bavit.Význam jmenovců mohl mít větší efekt,než jedno vystoupení v televizi.Občas počínání Tonyho bylo překvapující.Vyprávění dvou jmenovců bylo dobré,soundtrack byl v emotivním duchu dané postavy.Určitá paralela tam byla,ale skutečnost dvouch představovalo jejich cíle,tužby a naplnění života.Škoda toho,že nedošlo k většímu propojení dvouch hlavních postav.Scény o tom,jaký jsem kuchař co podává ryby byly z toho nejlepšího co Tonyho snad vystihovalo a budu si pamatovat z celého snímku nejvíc,protože ty nůžky člověk neviděl:)70%(18.7.2019)

  • - Film je je jemne inšpirovaný životom futbalistu Agostina Di Bartolomeia, ktorý v roku 1994 spáchal samovraždu, a taktiež speváka Franca Califanoa, ktorý bol dvakrát stíhaný za prechovávanie drog. (Eoin)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace