Suwingu gâruzu

Mám-li srovnat Swing girls a Waterboys, přikláním se k Waterboys. Je to sice obé přes kopírák, ale nějak dokážu lépe přijmout kluky - mamlasy, co mají šanci jednou v životě něco dokázat a zapamatovat si choreografii pohybů ve vodě, než děvčata, která jsou předvedena jako totální povrchní krávy, ale přesto se nadchnou pro swing, leccos mu obětují, a naučí se za pár týdnů mistrné souhře v bigbandu. I Naoto Takenaka (kterého mám čím dál raději) je zajímavější ve Waterboys, podle mě. Nekamenovat prosím :-) (22.10.2012)

Já už si snad ani nepamatuju, kdy jsem naposledy viděl čistokrevnou komedii, která by neměla žádná hluchá místa, trapné scénky a hlášky a u které bych se smál po celý film. Jenže to bylo ještě před shlédnutím Swing Girls. Tahle originální komedie v japonském stylu mě nadchla. A to snad vším, čím to jen šlo. Skupina školaček chodí na letní doučování a očividně to žádnou z nich nebaví. Na škole mezitím působí dechová kapela, která jezdí na baseballové zápasy místního týmu. Celá kapela však po pozření obědů skončí s otravou v nemocnici. Zbyde jediný člověk, hráč na činely, na kterého oběd nezbyl a který se pokusí složit co nejrychleji novou kapelu. A to je samozřejmě šance pro školačky, které se můžou přihlásit, aby se vyhnuly úmorné nudě při matematice... Pokud bylo cílem režiséra mimojiné také přilákání mladých lidí k jazzu a swingu, myslím že se to podařilo na jedničku. Po celou dobu vyhrává skvěla hudba, která vygraduje závěrečným koncertem. Zajímavostí je, že všechny mladé herečky na nástroje opravdu hrají, jelikož prošly speciálním tréninkem před natáčením a poté koncertovaly v Japonsku a USA, aby film propagovaly. Samozřejmě to hodně dodává na věrohodnosti. Jeden vtipný moment střídá druhý, školačky jsou roztomilé a krásné:). Kdo má rád jazz, bude se výtečně bavit, kdo ho třeba rád nemá, bude se bavit stejně! (21.05.2005)

Bavila jsem se, hodně jsem se bavila. Jak už Marius zmiňoval, scéna, kde jede "Wonderful life", je opravdu - nemůžu si pomoct, ale musim použít tento výraz - kulervoucí. X-D Ne, že by se člověk smál od začátku do konce filmu, to ne, směje se tu (nahlas) opravdu jen párkrát, ale přesto tenhle film je napuštěný pohodou, milými lidmi a jazzem v takové koncentraci, že je úplně jedno, jestli z toho vzniká hydroxid nebo kyselina. Navíc jsem tu sledovala mladičkou Nodame a to mě opravdu bavilo. Další velikým plusem je, že každá postava, ať už dostane hodně prostoru či málo, má svůj vlastní, ujetý charakter - hráč baseballu, kamarádi (?) našich kytaristek nebo sensei od dechového sboru. Lepší 4*. (24.01.2010)

Suwingu gâruzu je skvělý film.Výborně dávkuje hudbu s komedií a z vážnějšími momenty, navíc při jeho sledování jsem měl takový pocit klidu v duši, že těch ***** dát musím.Postavy jsou skvěle a hlavně velmi sympaticky zahrané a člověk jim opravdu ten zápal do hudby věří..Jedinou vážnější výtku bych měl k tomu, že hlavně konec už je hodně předvídatelný, ale to určitě přežiju, protože jsem se bavil náramně. (13.01.2011)

po hite waterboys prisiel Shinobu Yaguchi s obdobnym napadom, z nuly na vrchol v netradicnom teenegearskom kontexte. vo waterboys to boli chlapci v synchro plavani, v swing girls dievcata pubertiacky objavujuce krasu hudby a stareho dobreho big band jazzu s 40. rokov 20.storocia. a aj ked sa v tom hlavnom opakuje, predsa len vymenil absurdne komedialne spracovanie waterboys za nenapadny psychologicky vyvoj postav a vacsiu realnost. podobne ako vo waterboys, aj vo swingujucich dievcatach je jedna poriadne prepraxovana ´akcna´scena, kde vo waterboys si vystacil s pomalenymi sirokouhlymi zabermi vo swingujucich dievcatach v nahanacke s diviakom sikovne napodobuje stop time animaciu matrixu. spocitane, takmer 20. mil v japon. kinach wingujuce dievcata radi do desiatky najviac zarabajucich jap. filmov roku 2004. (14.11.2005)