Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Hezké venkovské děvče Verunka má strach, že se nikdy neprovdá, protože pro její mámu není žádný mládenec dost dobrý. Chtěla by pro svou dceru totiž bohatého ženicha. Kdepak by dala svou Vendulku malíři Žabžovi, i když má její dceru doopravdy rád. Honosné šaty a titul okouzlí matku Hromasku natolik, že ani nemá ponětí, komu svou dcerku Vendulku slibuje za ženu. Nebýt chytrého Žabži, mohla mít Hromaska za zetě čerta… (Česká televize)

(více)

Recenze (39)

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Kde jsou ty časy, kdy ještě dialogy v pohádkách měly hlavu a patu a někde mezi hlavou a patou i vtip. Krásná ukázka toho, jak táž slova podle tónu vyznívají jinak při monologu staré Hromasky a Verunky (závěrečné "ten se bude divit" mě přimělo k bouřlivému chechotu a následnému dušení, protože jsem u toho obědvala). Pánové, vemte si z téhle pohádky ponaučení, jak se chovat k tchýni, když už házíte knedlíky po dvoře, buďte u toho roztomilí. Tak mizerné hodnocení ode mě ta pohádka má proto, že k ní nemám dětskou nostalgii a mezi tehdejšími pohádkami je jen jednou z mnoha stejně dobrých. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Žabža s Hejhulákem jsou sice nezapomenutelná dvojka, která se mi, možná díky těm jménům, drží v pamětI od dětských let, ale teď je oba, zejména tedy Víznerova Žabžu, s přehledem převálcovala Hromaska v podání Niny Popelíkové. Přestože jde o pohádku poměrně dějově řídkou, kde navíc hlavní hrdina do děje nijak zásadně nezasáhne, bylo to nostalgicky milé a čerti, kteří se v lese báli, neměli chybu. ()

Reklama

M-arta 

všechny recenze uživatele

Pro mě úplná klasika z dětství, co nějak podivně tiše dokázala zapadnout v čase (proto nehodnotím výš). Jednoduchost, čistota, milá nekomplikovanost, až radost pohledět. Postav ani scén není mnoho: krásně stylizovná stará Hromaska, čert Hejhulák, Žabža s Verunkou ve čtyřiech úsporných, mile divadelních kulisách (světnička, dvorek, tržiště a čertovská hlídka v lese), melodické písničky ... Člověk by vlastně podle toho mohl i krásně odehrát domácí loutkové divadélko, kdyby přišlo na věc. Jako malé nás to rejdění čertů - popletů v čele s Josefem Dvořákem moc bavilo. Teď už to vnímám spíš jen jako výborně řemeslně odvedenou věc, na kterou se ráda klidně s dítětem podívám i několikrát, bude mi u toho dobře, ale nic ve mně už s tím rezonovat nejspíš nebude. ()

Kri-kri 

všechny recenze uživatele

Tak nevím, ale mně televizní zpracování této pohádky zrovna moc nesedlo. Netvrdím, že by byla vyloženě špatná, ale já mám mnohem radši rozhlasovou verzi (vyšla roku 1988 na MC kazetách pod názvem Marjánka). Dějová linie je u obou verzí stejná, i když nějaké rozdíly by se našly. Přísná teta se v rozhlasové verzi nejmenuje Hromaska, nýbrž Moutelíková, mládenec, který se o děvče uchází není Žabža, ale Vincek a namísto malíře je řezbář. Ale jinak se obě verze shodují, zejména v druhé půlce, kdy se dostane ke slovu čert Hejhulák. I tak mi ale ta rozhlasová verze přijde mnohem poetičtější. Ale je možné, že jsem ovlivněn nostalgií, neboť televizní verzi jsem poznal mnohem později než rozhlasovou. Navíc v rozhlasové verzi ztvárnil Hejhuláka Sovák a myslím, že mnohem lépe, než Dvořák ve filmu. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Na můj vkus moc ukřičená (Nina Popelíková) a tak nějak podivně křečovitá (Oldřich Vízner) pohádka. Navíc příšerně dlouhá. A jak píše uživatel Kri-kri, na Jiřího Sováka, který čerta Hejhuláka ztvárnil v rozhlasové verzi tohoto příběhu, Josef Dvořák opravdu nemá (ačkoliv přiznávám, že jen díky němu jsem Čertovu nevěstu zvládl dokoukat). ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Téhož roku, kdy byla tato pohádka natočena vznikla její rozhlasová verze pod názvem "Marjánka". Většina postav byla pro rozhlasovou verzi přejmenována a mládenec byl namísto malíře řezbář. (Kri-kri)

Reklama

Reklama