Čertova nevěsta

Na můj vkus moc ukřičená (Nina Popelíková) a tak nějak podivně křečovitá (Oldřich Vízner) pohádka. Navíc příšerně dlouhá. A jak píše uživatel Kri-kri, na Jiřího Sováka, který čerta Hejhuláka ztvárnil v rozhlasové verzi tohoto příběhu, Josef Dvořák opravdu nemá (ačkoliv přiznávám, že jen díky němu jsem Čertovu nevěstu zvládl dokoukat). (07.04.2012)

Žabža je žabža... krásné to jméno... úžasná, roztomilá pohádka, že? (21.07.2007)

Kde jsou ty časy, kdy ještě dialogy v pohádkách měly hlavu a patu a někde mezi hlavou a patou i vtip. Krásná ukázka toho, jak táž slova podle tónu vyznívají jinak při monologu staré Hromasky a Verunky (závěrečné "ten se bude divit" mě přimělo k bouřlivému chechotu a následnému dušení, protože jsem u toho obědvala). Pánové, vemte si z téhle pohádky ponaučení, jak se chovat k tchýni, když už házíte knedlíky po dvoře, buďte u toho roztomilí. Tak mizerné hodnocení ode mě ta pohádka má proto, že k ní nemám dětskou nostalgii a mezi tehdejšími pohádkami je jen jednou z mnoha stejně dobrých. (10.03.2013)

Ta čertovsky zlořádná nostalgie ke jménu Žabža, do mého téměř úplného osamostatnění (samozřejmě s menážkama domu chodím stále) ve věku čtyřiceti sedmi let, mě tak moji milí rodičové sladce častovali a volali mě na kakao....Žabžžžóóó... krása. (10.03.2013)

Žabža s Hejhulákem jsou sice nezapomenutelná dvojka, která se mi, možná díky těm jménům, drží v pamětI od dětských let, ale teď je oba, zejména tedy Víznerova Žabžu, s přehledem převálcovala Hromaska v podání Niny Popelíkové. Přestože jde o pohádku poměrně dějově řídkou, kde navíc hlavní hrdina do děje nijak zásadně nezasáhne, bylo to nostalgicky milé a čerti, kteří se v lese báli, neměli chybu. (21.02.2012)

Typická nedělní popolední pohádka, které chybí větší šmrnc, a kterou opět zachraňuje jen Pepa Dvořák svými kousky a kreacemi. Stopáž je však poměrně přepálená na ten řiďounký děj. (11.03.2013)

Tak z Hejhuláka jsem ale vážně nemoh. Olřich Vízner v roli Žabži je fakt kladně kladnej hrdina, čili nenasírá člověka svojí zbytečnou čestností, čili jinýmy slovy, tahle pohádka se mi líbí. Ale Hejhulák je fakticky nejlepší. HEJHULÁÁÁÁÁÁK!!!! :D (02.05.2009)

"Já ti dám šátek, babo !! Já jí dám šátek a vona mě zavře do regálu !!" ;) (11.05.2014)

Příjemná pohádka, která vyniká vším, co dělá pohádku pohádkou... (11.10.2015)

Až na tu strašnou a  uřvanou paňmámu...🤔😅, to by byla tchyně za všechny prachy, že? Čerti skvělí, exceluje Pepa Dvořák. (19.12.2021)

Josef Dvořák se do rolí čertů nebo vodníků krásně hodí. Padnou mu jako ulité. Podezírám tvůrce, že mu je psali nebo píší přímo na tělo. (06.07.2010)

Nemastná a neslaná pohádka, která mě skutečně nezaujala. Možná je to tím, že jsem jí poprvé viděl až jako dospělý. Jediné, co se mi líbilo, byla zlá baba v podání Niny Popelíkové. (06.07.2010)

Teda takovouhle matinku bych vážně nechtěl mít pod jednou střechou. To ať si ji radši odnesou čerti. 45% (30.11.2012)

Hodne povedena televizni pohadka, ktere udava tempo vyborna panimama v podani Niny Popelikove. (29.10.2020)

Dvořák to zachraňuje. "Člověk ji dá šátek a ona ho strčí do regálu!" :D (19.12.2021)

Velmi podařená pohádka s báječných Josefem Dvořákem jako snad až nešťastným čertem. Takových radostných pohádek jen houšť. (15.08.2011)

Tak nevím, ale mně televizní zpracování této pohádky zrovna moc nesedlo. Netvrdím, že by byla vyloženě špatná, ale já mám mnohem radši rozhlasovou verzi (vyšla roku 1988 na MC kazetách pod názvem Marjánka). Dějová linie je u obou verzí stejná, i když nějaké rozdíly by se našly. Přísná teta se v rozhlasové verzi nejmenuje Hromaska, nýbrž Moutelíková, mládenec, který se o děvče uchází není Žabža, ale Vincek a namísto malíře je řezbář. Ale jinak se obě verze shodují, zejména v druhé půlce, kdy se dostane ke slovu čert Hejhulák. I tak mi ale ta rozhlasová verze přijde mnohem poetičtější. Ale je možné, že jsem ovlivněn nostalgií, neboť televizní verzi jsem poznal mnohem později než rozhlasovou. Navíc v rozhlasové verzi ztvárnil Hejhuláka Sovák a myslím, že mnohem lépe, než Dvořák ve filmu. (31.07.2010)

Pro mě úplná klasika z dětství, co nějak podivně tiše dokázala zapadnout v čase (proto nehodnotím výš). Jednoduchost, čistota, milá nekomplikovanost, až radost pohledět. Postav ani scén není mnoho: krásně stylizovná stará Hromaska, čert Hejhulák, Žabža s Verunkou ve čtyřiech úsporných, mile divadelních kulisách (světnička, dvorek, tržiště a čertovská hlídka v lese), melodické písničky ... Člověk by vlastně podle toho mohl i krásně odehrát domácí loutkové divadélko, kdyby přišlo na věc. Jako malé nás to rejdění čertů - popletů v čele s Josefem Dvořákem moc bavilo. Teď už to vnímám spíš jen jako výborně řemeslně odvedenou věc, na kterou se ráda klidně s dítětem podívám i několikrát, bude mi u toho dobře, ale nic ve mně už s tím rezonovat nejspíš nebude. (16.04.2012)

"Zhrdli jste čertem, chtěl vás mít rád!" Papundeklová klasika, nicméně zajímavá až tak v poslední třetině. (06.05.2019)

Pokud se nemýlím, tak pohádka pochází ze sbírky J. Š. Kubína. Z toho možná pramení i podivné Žabžovo jméno :-) (16.03.2009)