Obsahy(1)
Příběh čtyř mužů, kteří byli v době nacistické okupace zatčeni při náhodné razii v hotelu malého města a odvedeni do školní třídy. Ve strachu, že budou bez milosti postiženi, se snaží připravit na výslech. Strach působí i na jejich charaktery, a tak je nakonec inzultován člověk, který je z nich nejspravedlivější, ale nejměkčí... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (55)
Film neuvěřitelných dramatických kvalit. Nesnadná doba, nesnadé životy, postoje i nesnadná kréda - to vše tu vystupuje -ovšem, aniž by bylo přímo vyřčeno. Geniální stínohra, hostina jinotajů. Hodokvas náznaků a nevyřčeného. Já osobně musím pochválit pana "rozpakáře" Brodského. Ale démonika pana Hrušínského je též zcela uchvacující! ()
Vynikající komorní drama; navíc s herci, kterých si nesmírně vážím a kteří jsou pro mně osobně zástupci zlaté éry české kinematografie. Rudolf Hrušínský se svými "fízlovskými móresy" dokáže uhranout téměr jako ve SPALOVAČI MRTVOL. Vlastimil Brodský - coby onen nejspravedlivější a nejměkčí - je dojemný... a přesto si u něj nejste jisti, co si o něm myslet. Nemohu opomenout ani Františka Husáka plus Pavla Landovského. Shrnuto a podtrženo: Smekám klobouk - na tak malém prostoru udělat takové drama. ()
Opět mistrovský Hubačův scénář odkrývající co s člověkem dokáže udělat strach. Zvláště když si postava Hrušínského začne hrát na gestapáka, nabývá naprosto obludných rozměrů. Závěr je pak krásně česky tragikomický. ()
Tahle pozapomenutá televizní hra je pro mě velkým překvapením a cením si jednak výborného scénáře pana Hubače, jednak režie, ale i hereckého obsazení, které vedlo k vytvoření působivé absurdní hry o lidském strachu, přizpůsobivosti a zákonu džungle. Čtyři muži jsou v období stanného právu za protektorátu z ničeho nic vyvedeni německými vojáky z hotelu a uzavřeni do třídy místní základní školy. Netuší důvod svého zadržení ani jaký osud je v nejbližší době očekává. Zato strach a představivost pracují s o to většími obrátkami. Sami si konstruují případná obvinění a připravují svou obhajobu. Zároveň hledají nejslabší článek v tom náhodně utvořeném společenství, který by mohli předhodit jako oběť svému vyšetřovateli. Gestapo není potřeba, Gestapo si dokážou vytvořit sami ve svých řadách. Precizní herecké výkony v čele s Rudolfem Hrušínským, který mi v některých okamžicích připomněl svůj legendární výkon ve Spalovači mrtvol. Snímek vychází částečně i z atmosféry začínající normalizace, kde čistky začali provádět nikoliv sovětští okupanti, ale místní snaživí přisluhovači. Celkový dojem: 95 %. ()
Je to o lidech. O těch obyčejných, kteří se ocitnou pod tlakem a pak se teprve ukáže, co jsou vlastně zač. Takže samozřejmě nečekejte nic dobrého - tedy kromě strhujících hereckých výkonů a skvěle mrazivého scénáře. Po několika minutách jsem byl přesvědčený, že na takový film dnes nemám náladu a pustím si ho jindy - jenže potomě mě do sebe přímo vtáhl a nedal mi na vybranou. Jakmile začal Rudolf Hrušínský předvádět Vlastimilu Brodskému názorně křížový výslech, nemohl jsem se nedodívat do konce. ()
Tak nadčasové a univerzální, až z toho mrazí. Precizní studie lidských povah, kdy bojící se člověk je schopen snad všeho. Hrušínskému zlotřilci šli a ten jeho "gestapácký" Hanousek byl odporný, pokřivený charakter pak dokreslil v závěru. Otevřený konec je ponechán na divákovi, což je v pořádku. Je jasné, proč tenhle film jako řada jiných skončil v trezoru, páč soudruzi byli sice vesměs hloupí, ale zas až tak ne... ()
Skvělé, patoligicky vypjaté.. ()
Člověk je člověku vlkem a kritické okamžiky tříbí charaktery - to je známá věc. Hubač napsal dokonalou jednohubku pro čtveřici herců a jednu cimru. Mám rád tyhle konverzační dramata, kde stačí pár kulis, solidní herci mající co hrát a přesto jste napjatí jako u kdovíjakého dramatického velkofilmu. Tady si tu čtyřku nedal jen tak ledakdo ! Hrušínský, Brodský, Husák, Lanďák... Pravda Landovský jen přicmrndával ale i tak. Přiznávám, že jsem do poslední chvilky netušil jak se to celé vyvrbí. jedno bylo jasné, že to skončí nějakou absurdní situací. Znalý věci a taktiky gestapa jsem jednu chvilku dokonce myslel, že zadržení mezi sebou mají kolaboranta nebo rovnou agenta gestapa. Hrušínský aní Lanďák se mi od prvopočátku nelíbili... Hlavně Hrušínský. opět jsem se musel poklonit jeho herectví. On umí hrát dokonale a umí být velmi vřelým milým zadumaným člověkem s příjemným hlasem, zároveň však umí zahrát zlou postavu ze které jde strach a jejíž hlas řeže. Brodský svého prosťáčka a hodného člověka podal úžasně. Nu, nebylo třeba agentů, hoši si vystačili sami. Je to takové řekl bych až typicky české. Škoda toho konce, moc mi tam ta honička nesedla. Každopádně tohle byl malý velký film ! 4 čáry křídou na tabuli ! * * * * ()
Hra Podezření nejprve vypadá jako trochu násilně napsaná, víc chtění než umění, jen se nějak dostat k pointě. Od začátku vám totiž bude jasné, že v závěru čeká jedna ze dvou možných point a jen jste zvědavi, která. Garantuji vám, že než závěr přijde, tak na jakoukoli pointu zapomenete. Ta úplně finální tečka to podle mě trochu zazdila (bez ní bych uvažoval o pěti hvězdičkách), ale ta se dá snadno odmyslet. (Ale jak píše PollyJean - to nepatřičně působící finále navíc ještě udržuje ve hře tématicky důležité alternativy.) Čtyři smutní hrdinové Matějovského Podezření jsou vlastně v podobné situaci jako postavy jeho o rok starší hry Pasiáns. A dirigentem nedobrovolné společnosti je opět Rudolf Hrušínský. Skutečné reálie života pod vražednou okupační moci ovšem dodávají Podezření patřičné grády - nikoli fantaskní modelová situace, nýbrž nedávno žitá historická realita. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl jiný film oehrávající se za nacistické okupace, který by situaci aktuální či hrozící perzekuce pojímal čistě jako situační studii. Ale čím více se zde odhlíží od okupantů, čím více zde tato mocenská zvůle plní jen modelovou funkci, tím lépe slouží také naopak k tomu, aby divák předloženou studii opravdu procítil jako něco, co se ho týká zcela bezprostředně. Specielně český divák. Ostatně ve fázi, kdy děj nejvíce graduje, vtahuje diváka nenápadně do hry, předkládaje mu jistou alternativu výkladu celé situace, aniž by se cokoli výslovně naznačovalo. ()
Fašismus za dveřmi, fašismus v NÁS. Doba a příležitost dělá...s lidmi to nejhorší, co může. Hrůzná doba i myšlení v kontrastu s dětskou nevinností měla mít o 180° jinou hudební dramaturgii. Jan Klusák dle mého pojal vše velmi jemně, v závěru až groteskně. Následkem toho se celá dramatická nevyzpytatelnost dalších minut i osudů poněkud vytratila. ()
Čtyři muži se po letech vrací znovu do školních lavic. Učit se zde ale nebudou. Nejsou zde totiž dobrovolně. Strach z možného výslechu rozpoutá psychologický nátlak na nejslabší článek(jedince) z nich. Podezření je mrazivým psychologickým dramatem jistou dobu i trezorovou záležitostí ve které o5 exceluje(jak jinak) R. Hrušínský. Neméně povedený herecký výkony předvedli i jeho herečtí kolegové. Tady není o hodnocení pochyb. 5hvězd. ()
Dva velcí herci, jeden herec a Landovský rozehrávají hubačovsky precizně napsanou psychologickou sondu do niter mužů, kteří se vlivem strachu mění v bestie. ()
Na malom priestore ukážka toho, ako zhubne môže vplývať moc na psychiku inak spravodlivého jedinca. Človek sa o sebe hold dozvie veci najmä v hraničných situáciách, a to dokonca aj pokiaľ ide "iba" o hru. Na konci ale vysvitne, že všetko mohlo byť aj úplne inak, čo ale na povahových charakteristikách dotyčných nič nemení. Na televízny film určite dostatočné, aj na potenciálnu divadelnú hru, ale dalo sa do tej hodiny, myslím si, "vtesnať" toho ešte viac. ()
Hry Jiřího Hubača mám rád a rovnako aj herectvo Rudolfa Hrušínského a Vlastimila Brodského. Preto som Podezření zvedavo očakával. Výsledok ma síce nenadchol, ale ani nejako mimoriadne nesklamal. Herci boli perfektní, a to nielen dvaja vyššie uvedení. Problémom bolo, že prvotný dramatický nábeh najprv zabehol do sledovania účinkov stresu na správanie sa malej izolovanej skupinky, aby sa v závere rozplynul do stratena. A práve pre ten vypustený záver nemôžem ísť vyššie než na mierny nadpriemer. Aj keď je to od Hubača a s takými hercami. ()
Charakter, to je osud člověka. Mistrovský herecký kvartet v Hubačově uzavřené psychologické studii o lámání charakterů v okamžiku ohrožení osobní svobody člověka. Protektorátní kulisy lze zaměnit s jakoukoli libovolnou totalitní mocí. ()
Psychologické drama jako řemen, mýma očima to je film Rudolfa Hrušínského a Vlastimila Brodského, oni si to celé naložili na bedra a odtáhli prakticky sami, no a rozepisovat se o tom, že výborným způsobem, by bylo nošení dříví do lesa.. Scénář Jiřího Hubače se mi moc líbil, ten ponor do nitra strachu a v danou chvíli reálný strach o život a co to s lidmi udělá, mimořádně povedený a smutný zároveň.. ()
Překvapivý "malý velký" film, který (krom perfekntího obsazení) vyniká skvělou atmosférou a v minimalistických podmínkách rozjíždí zdrcující dramatické čóro. Přes hutné a sugestivní vyprávění je tu ještě položena psychologická nadstavba - o níž bych si troufnul tvrdit, že je skrz naskrz geniální. Bude to znít jako nejblbější klišé, ale tenhle film opravdu "nastavuje zrcadlo". V situaci, v níž jde vážně o kejhák, se alespoň v jednom ze čtyř hlavních (anti)hrdinů chtě nechtě musí každý poznat. A věřte, že to poznání nebude zrovna příjemné. Psychologická perla nutící diváka k zamyšlení sám nad sebou. 100%! ()
Myslím, že tehdejším divákům bylo jasné, že se zde nejedná jen o německou okupaci, ale i o tu čerstvou sovětskou. Jinak je tato studie strachu, který dělá z obětí velmi aktivní pomahače okupanta, skvělá, včetně absurdního konce. Samozřejmě je o to působivější, že nikdo neví, jak by se v podobné situaci zachoval. ()
Jednu chvíli jsem si začínala myslet, že byl pan Hrušínský nastrčenou figurou gestapa, které se snažilo získat lstí, místo obvyklého bití, informace od Vlastimila Brodského. Pan Hrušínský byl prostě velmi přesvědčivý, takže se tahle dedukce přímo nabízela. ()
Jiří Hubač. To ani není možný, že cokoliv napsal, to byla záruka kvalitní podívané. A taky čtyřka herců Hrušínský, Brodský, Landovský a Husák. A je vystaráno! Peklo! Každý charakter, jednání, pohyby tělem, grimasy obličejů. Nikdo by to už teď nezahrál. A taky by to takhle nikdo obrazově nenasnímal. Juraj Šajmovič byl totiž originální inovátor a tak při sledování této komorní hry máte pocit, jako by jste byli v učebně školy, kde vše probíhá, se čtveřicí zatčených mužů zavřeni také. Jeho kamerové nájezdy a dokumentární styl zážitek totálně umocňuje. Podezření je vrcholná inscenace začínající normalizace a nejlepší dílo režiséra Jana Matějovského. ()