Ester Krumbachová - výtvarnice, scenáristka, režisérka, jedna z nejvýraznějších osobností české nové vlny. Pracovala pro divadlo, psala, ilustrovala. Spolupracovala na filmech O slavnosti a hostech, Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci, Ovoce stromů rajských jíme, Valerie a týden divů, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Marian a celé řadě dalších. Režisérka Věra Chytilová zpovídá ty, kteří Ester Krumbachovou znali, spolupracovali s ní, přátelili se s ní, milovali ji. Postupně skládá obraz člověka, inspirující osobnosti. Vydává se na pátrání, na jehož konci by měla být odpověď na otázku: Kdo byla Ester?
Ve filmu vystupují Jan Němec, Ivan Vyskočil, Květa Fialová, Jiří Krejčík, Otakar Vávra, Vojtěch Jasný, Radoslav Brzobohatý, Marta Kubišová, Jiřina Bohdalová, Jiří Svoboda, Petr Václav, Ivan Balaďa, Ivan Král, Kateřina Macháčková, Květa a Jitka Válovy, Ladislav Smoček a další.
V době, když jsem měla rozepsané Sedmikrásky, poslal za mnou vedoucí Tvůrčí skupiny Ladislav Fikar Ester Krumbachovou. Seděla jsem tehdy sama ve Filmovém klubu, když kolem mého stolu začala kroužit nějaká ženská a nápadně si mne prohlížela. Na můj udivený výraz řekla: "Prý máte zajímavý scénář?" To bylo mé první setkání s Ester, dramaturgyní, scenáristkou a výtvarnicí.
Ester, její efektní zjev, záměrně výstřední až do pokročilého věku, k bílým vlasům posledního střihu nosila růžovou halenu a stříbrné střevíce, její neúnavná píle a věčná potřeba peněz, které okamžitě utrácela za taxíky a roštěnky pro kočky, to všechno bylo vděčným námětem pro nejrůznější legendy. Pravda je, že se upila. Jako mnoho geniů neuměla a nechtěla se omezovat v žádném směru. Chtěla žít naplno až do konce. Někdy třeba navštívila jen tak na stojáka nějaký výčep a při skleničce se seznamovala s lidmi a mnohdy fascinovala i dost nebezpečná individua. Bylo úžasné ji pozorovat, jak snadno si dokázala získat sympatie a přátelství i u těch, kteří zpočátku měli sklon se jí posmívat, nebo ji zneužít. Neboť postoj k vlastnímu životu, jeho zformování a vyjádření pomocí vytříbené stylizace - to je to hlavní téma, které, když někdo obejde a nesnaží se vypovědět o sobě pravdu, umře jako zanedbaný sirotek. A dobře mu tak, říkala Ester.
Ester byla jakýmsi středobodem uměleckého života Prahy šedesátých let. Přitahovala umělce na prahu kariéry, kteří teprve hledali formu vlastní seberealizace. Kdo prošel jejím školením, nikdy na ni nezapomněl. Avšak i ti zkušení k ní nacházeli cestu. Kdo chtěl, tomu pomohla objevovat, co je v jeho projektu nejcennější, a i když věc přímo sama nevymyslela, dokázala přesnou analýzou vydělit plevy a zvýraznit smysluplné jádro. Věra Chytilová, březen 2005(oficiální text distributora)
V kinech
od:
swamp
Nebyl jsem si jist, co mám od Věry Chytilové čekat. Je pro mě zvláštní postavou české kinematografie, trochu záhadnou, magickou. A navíc dokument o někom, koho neznám..a přesto jsem nebyl zklamán. Zjistil jsem, že postavu Ester Krumbachové znám. Ne podle jména, ale podle toho, co v českém filmu po sobě zanechala a koho svým způsobem ovlivnila. Svou scénografií a kostýmy vyšperkovala mnoho filmů velkých českých režisérů, jmenoval bych alespoň Otakara Vávru či Jana Němce. Žila bohatý život, bohatý snad na vše, krom peněz. Chytilové se ho podařilo ve více než dvou hodinách nastínit, život ženy, která mi již více není neznámou..(2.5.2007)
lena60
Nebo-li třeba taky: Za vším hledej Ester...Dokument jenž mohl být klidně odvysílán v rámci cyklu "Zlatá šedesátá" jako pověstná třešínka na dortu. Ester Krumbachová se totiž podílela jako výtvarnice či scénáristka téměř na všech filmových skvostech, které v té době vznikly. Netušila jsem. Nyní, i díky vydařenému dokumentu Věry Chytilové, je má mozaika vědomostí o zlaté éře českého filmu doplněna o jeden hodně důležitý kamínek.(12.9.2009)
ivet.ka
Dokument beze sporu pozoruhodný minimálně v tom, že poskytne vhled od života významné osobnosti, o které se toho ani z literatury o čs. nové vlně člověk příliš nedozví. Na druhou stranu snímek Věry Chytilové do značné míry glorifikuje tuto osobnost, která rozhodně měla i své negativní stránky. Přestože ke sklonku života stále více holdovala alkoholu a její záliba v chovu koček možná překračovala únosné meze, staví ji tento film do pozice téměř světice, která má na jisté výstřelky výsostní právo. A možná skutečně měla. Přínos a klady totiž dalece převyšují vše, co by se této pozoruhodné ženě snad dalo vytknout. Alespoň dokument Pátrání po Ester ji takto vidí. A co mi pak zbývá, když nemám jiný pramen informací...(15.3.2012)
Cimr
Zajímavý dokument. Kdo by řekl, že na filmu je výtvarná stránka tak strašně důležitá? Zaujala mě například scéna, kde Chytilová říká, že v Sedmikráskách měla jedna z dívek otevřít skříň a z ní se měla vysypat červená jablka. Ester to rázně zamítla s tím, že by tím Chytilová scénu zabila a že ta jablka deifnitivně musí být svítivě zelená. Nedávno jsem ten film viděl a víte co? Ta scéna by s červenými jablky byla poloviční. Fascinující.(12.8.2008)
faced
Kdo byla Ester Krumbachová? Spisovatelka, malířka, výtvarnice, básnířka, kostymérka, vnitřně složitá, inteligentní, naslouchající, rozervaná, nepřehlédnutelná osobnost české nové vlny, nymfomanka, alkoholička. Chytilová zpovídá desítky osobností veřejného života i soukromého života Krumbachové a portrét doplňuje její více či méně známou tvorbou jako nestranný dokumentarista a zároveň skrze její přínos pro své vlastní filmy jako kolegyně a přítelkyně, jež je vlastně se svými filmy rovněž její součástí. Přestože je obsah filmu pro diváka velkým přínosem, prokazující mnoho dobře odvedené práce zkušené a uznávané kumštýřky, pak nikoliv však očekávaným zážitkem. Bohužel opět postrádám její někdejší originální nápaditost a invenci.(2.11.2005)