• Martin741
    **

    Reziser Nicholas Ray bol znamy svojimi uchylkami, teda nerad idem konkretne, skusim predsa len : rozorvanost, seksualne skusenosti mal s muzmi ale aj zenami, vyhranene politicke nazory a permanentne, vzdy a vsade siel proti prudu. Pribeh smrdi divadelnostou, destrukcii sa nedalo verit, odbite, rezisersky len rutinne natocene. Mentuhotepzial v strede prevladli len vatovo plane plky, ktore sa ani nedali pocuvat. Ne, ne zas nezdielam nadsenie miestnych entit z tohoto filmu : 30 %(12.5.2018)

  • troufalka
    ***

    Příběh byl ve scénaři i v provedení divadelně čistý, ale nedalo se mu věřit. Destrukce osobnosti byla znázorněna v hrubých rysech správně, konec bohužel filmu uškodill. Je zcela jasné, že pouze úprava medikace tak rychlou změnu způsobit nemůže. Účinky dlouhodobě užívaných léků, které zapříčiní tak radikální změnu osobnosti neodezní během několika hodin umělého spánku. Naopak hrozí, že při opětovném nasazení bude časem zapotřebí dávkování zvyšovat a symptomy se s největší pravděpodobností vrátí. Problém je sice nastíněn, ale není ukázan dopad. Změna osobnosti ruku v ruce s ohrožením vlastního dítěte vede ve většině případech dřív nebo později k ukončení vztahu. Tady máme na konci šťastnou milující rodinku, což je na hony vzdálené skutečnému životu.(21.1.2015)

  • Matty
    ****

    Klíčový melodramatický moment pozdního procitnutí nastává v Bigger than Life krátce po začátku, aby film mohl pokračovat pozvolna stupňovaným psychickým terorem. Příčinou Edova zkolabování je vyprázdněná rutina rodinného života. Jak prozrazuje úvodní záběr, utíká mu čas. Teprve tváří tvář smrti nahlédne za dosud mlčky respektované středostavovské hodnoty, které se začnou obracet proti němu. Zná pravdu, přesto nedokáže uniknout a nemá sílu bojovat. Najednou selhává jako otec, manžel i muž. Rayova režie je velmi evropská péčí věnovanou mizanscéně. Edovu psychickou nestabilitu zrcadlí (v jedné scéně doslova) okolní objekty. Jeho neomylná autorita, ztotožňována s autoritou boží, ční nad synem coby děsivý stín. Na barevný film, natočený v širokoúhlém formátu CinemaScope, je Bigger than Life nezvykle komorní a nezvykle pochmurný a v rozleptávání mýtu šťastné americké rodiny tak svědomitý, že ani poslední minuty na celkovém vyznění nic nemění. 80%(7.3.2013)

  • kaylin
    ****

    Jde to bez násilí, bez krve a stejně máte v hlavní roli muže, který je neskutečně děsivý. James Mason několikrát dokázal, jak moc je velkým hercem, což platí i o snímku "Bigger Than Life". Ne, on nemůže za to, co se z něj stalo, může za to medicína, ale celému příběhu jen dává druhou rovinu. Když budete jeho pana Averyho sledovat, budete opravdu zděšeni tím, jak se chová. Herecký poklad se skvěle budovaným napětím, čemuž slouží i skvělá hra se stíny a s výrazy. Ne nadarmo je film označován jako expresionistický.(12.12.2013)

  • gudaulin
    **

    Ano, k výjimečným filmům minulosti bychom měli přistupovat k pietou a s ohledem na éru, ve které daný snímek vznikl, jenže při nejlepší vůli mi Silnější než život nejenže nepřipadá výjimečný, ale naopak jde z mého pohledu o velmi průměrné melodrama se všemi nectnostmi, které daný žánr a poměry ve velkých amerických studiích 50. let přinášely. Zajímavé je téma, ale zpracované je velice konvenčně, s předvídatelným závěrem a ničím nevybočujícími hereckými výkony. Drobnou zajímavostí pro mě byl i Walter Matthau z doby, kdy z něj ještě americká studia neudělala hvězdu a přiměřený herecký typ obsazovaný do určité škatulky. Drogy a závislost na nich byly v americké a světové kinematografii zmapované nepoměrně lépe a realističtěji v pozdějších dekádách. Tenhle film má primát v tom, že byl jeden z prvních, ale to je trochu málo na to, abych dal větší nadílku. Celkový dojem: 40 %.(19.1.2015)

  • - Herec James Mason film rovněž produkoval. (Hans.)