Le Grand Amour
The Great Love
Veľká láska
Režie:
Pierre ÉtaixKamera:
Jean BoffetyHrají:
Pierre Étaix, Annie Fratellini, Vicco von Bülow, Denise Péronne, Micha Bayard, Renée Gardès, Nicole Calfan, Claude Massot, Luc Delhumeau (více)Obsahy(2)
První barevný snímek vynikajícího francouzského komika Pierra Étaixe oplývá fantaskní groteskností a muzikálově poetickou aurou, jež známe důvěrně z filmů Étaixova souputníka Jacquese Tatiho. Moderní svět zisku, spotřeby a stereotypů se stává kulisou snění, radosti a zamilovanosti. Na scénáři filmu spolupracoval známý scénárista a spisovatel Jean Claude Carriére. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Zábavné rozprávanie o živote v manželskom zväzku, nenaplnených túžbach a snoch, kde hlavná postava a jeho myšlienky a skutky postačia na pobavenie. Zábava a vtípky si celý čas zachovávajú inteligentnú formu a miestami majú aj nadčasový charakter. Mám rada filmy, ktoré majú svoju tvár, sú nápadité a milé, všetky tieto atribúty spĺňa aj Great Love. Film pokojne obstojí aj v dnešnej dobe a stále má čo ponúknuť. ()
Zlatá Palma - výběr ()
Povedená komedie o trampotách se svazkem manželským, do nějž upadne poněkud sukničkářský chlapík. Film je to nadmíru zajímavý, především vtipným vypravováváním v ich-formě, jehož se dopouští povětšinou hlavní postava - všechny fantazie, ba i jen nápady jsou tak převedeny na plátno a zároveň občas i absurdně provázány s tím, co má být skutečností. Dále zaujme zvláštní rytmus charakterizovaný delšími, občas i lyrickými - fantazie na téma, kdyby se po silnicích pohybovaly postele, a nikoliv auta, - pomlkami, které přerušují vtipné, svižné monology nebo dějově nabitější úseky. Hlavní role se ujal sám režisér a dojem zanechal výborný ve svých obou rolích. ()
První půlhodinu mě Velká láska moc nechytla, tu druhou (od scény s fantaskním putováním s postelí) jsem si často dost užíval, jenže poslední třetina mě už s výjimkou dvou scén z hospod (a tanečku :)) opět nebrala... což je docela ojedinělý průběh mých dojmů, protože obvykle jsem svědkem toho, jak prostřední části některých skvěle začínajících a skvěle vrcholících filmů bývají naopak (nej)slabší. Uznávám a uděluji hvězdičky za krásnou nápaditost a barevnost celého filmu, více scén a nápadů (např. neotřele vyřešené půlení manželského majetku) patří k nezapomenutelným, Pierre Étaix jako režisér se rozhodně víckrát zaskvěl, projevil kus hravé fantazie a nakonec i jako herec tu měl pár světlých momentů, zejména v gazích s deštníkem, taškou a kloboukem. Možná mě trochu zmátl oficiální text distributora, když zde Étaixe vychvaluje coby vynikajícího komika. Očekával jsem tak, že toho jako herec/komik předvede ve svém autorském dílku víc, zatímco na mě Étaix působil jako celkem nevýrazný pán (a většinou i nesympatický ulízaný slizoun, až mi často připomínal Jeana Dujardina), který se sice neustále motá před kamerou, ale k vtipné kreaci se tu často musí místo něj přičinit pár jiných herců ve vedlejších a epizodních rolích. Celkově je to jedna z těch odvázaných surrealistických komedií 60. let à la Zazie v metru, které výrazněji, než na obsahu, stojí přeci jen na formě... [65%] ()
Velká láska byla pro mě milým překvapením. Étaix ve svém prvním barevném filmu sám ztvárnil roli muže ve středním věku, který musí odolávat všem svodům, které přichází, když jste muž středního věku :-) Konvenční příběh je podán nekonvenčním způsobem, protože Étaix nám ukazuje nejenom to, co hlavní postava dělá, ale také to o čem přemýšlí, přičemž mezi těmito dvěma světy skáče bez nějakého upozornění či stylového odlišení. Někdy se mu to daří opravdu nápaditě, jindy méně. Scény, ve kterých jezdí postele po silnici místo aut (tedy ty, o kterých se v souvislosti s Velkou láskou mluví nejvíc) byly sice nápadité, ale paradoxně ty nejnudnější z celého filmu...představte si Jacquese Tatiho řízlého Louisem Buňuelem a víte, co máte v kině čekat ;-) ()
ocenenia : MFF Cannes 1969 - Nominácia na 1. cenu ()
Takové filmy se již dnes netočí - nikdo totiž nemá skutečně hravou fantazii. Řekla bych, že v charakteru hravosti Étaix souzní s Monty Pythony a v něčem připomíná i Bustera Keatona. Ostatně a v celku tento film je nekonečnou pastvou pro filmové teoretiky, kteří se zabývají vztahem mezi obrazem, příběhem a představou a řeší objektivitu a subjektivitu času. Ovšem každý adept východní filosofie by na to řekl jen jedno - existuje pouze TEĎ. ___ And now - postelová scéna - snění o mladičké sekretářce: http://www.youtube.com/watch?v=n8EXmAoadsA&feature=related ()
Hodně dobrých gagů / nápadů - hodně slabý celkový děj... občas to bylo krapet zdlouhavé. ()
Skvěle jsem se bavil - opravdu! Dobře natočené, zahrané, ale především úžasně nadčasově pojaté. Příjemně plynoucí příběh muže svázaného manželstvím je vyprávěn s typicky francouzským humorem, opět se dočkáme prvků grotesky, skvělého využití hudby a zvukových efektů, ale především inovativních ztvárnění snových představ - dokonce takových, o nichž se obávám, že by je dnes již nikdo nevymyslel (ve spánku nahrazuje postel zcela plnohodnotně auto, scéna s fotoalbem nebo s tchánovou hrou na housle atd.). Mohu jedině doporučit. ()
Velmi příjemný, laskavě humorný film, který bych asi nikdy nezhlédl, kdyby se o něm v diskusi Francouzská kinematografie nezmínil uživatel bloom. Tímto mu opravdu moc děkuji. Protože tohle byla velezajímavá zkušenost a hlavně zábavná přehlídka rozličných humorných a fantazijních nápadů – ať už scéna s postelemi, drbny, přítelovy rady, louskání ořechů a mnoho a mnoho dalšího. A pak samozřejmě potěšila i atmosféra konce 60. let a pár pěkných aut – hlavně červená Matra M530. ()
Kouzelné! Režisér se nebojí na plátno převést jakýkoliv svůj bláznivý nápad. Tak se ze zdánlivě prostinké satiry stává vtipné, vyšperkované dílo. Za nejlepší scény považuju slavný postelový sen s krávou v růžovém oblečku; šíříení pomluv na malém městě a kamaráda radícího hlavnímu hrdinovi, jak by se s manželkou vypařádal... Málokdy člověk narazí na tak zajímavě potrhlý film. A jen tak mimochodem, snad všechny herečky z filmu (včetně důchodkyň) mají úžasné nohy! ()
Příjemné, připomenutí, že smát se člověk může i bez drškopádů a vulgárních scén. Zejména scéna "vracím se k mamince" mi v hlavě zůstane. ()
Obrovské překvapení! Jméno Pierre Étaix my ještě před pár týdny vůbec nic neříkalo. A jelikož si (bláhově) myslím, že vím o všech opravdu zajímavých a důležitých režisérech, šel jsem do kina s tím, že mě nic zvláštního nečeká. Velká láska je ale naprosto skvělý film, který bez pochyb řadím mezi ty nejlepší snímky, co jsem kdy viděl ! O podobnosti s filmy Tatiho či Buňuela píší všude, a nezbývá než souhlasit (svou hravostí mi Velká láska připomíná také snímek Zazie v metru). Ale přesto je Étaix naprosto jedinečný a nelze ho považovat za nějakého vykradače. Jeden ze sta filmů, které bezpodmínečně musíte vidět, než zemřete ! ()
Nápaditá komedie, vypovídající o tíze manželského jha a celkově o složitosti a absurditě lidských vztahů. Svižný, překvapivý film. Herci jsou skvělí, ale nejlepší práci odvedli scénárista s režisérem. Scéna, která mi uvízla v paměti: dělení manželského majetku napůl. ()
Inteligentný humor, ktorý mieša absurditu s francúzskou eleganciou. Obsahuje najkrajšiu "posteľovú" scénu bez sexu a doslovné delenie majetku na polovicu (vrátane psa). Vizuálna stránka filmu je taktiež na vysokej úrovni. Má to štýl. ()
Oddychový snímek, který i přesto nepostrádá jistou genialitu a důvtip. Typická móda a prostředí šedesátých let je už jen třešničkou na dortu :) ()
Vážení a milí, takhle má vypadat Komedie! Zlatá šedesátá v celé své kráse! Nápadité, hravé a opravdu vtipné. Kéž by takových bylo víc. ()