Režie:
Michael CurtizScénář:
Robert BucknerKamera:
James Wong HoweHrají:
James Cagney, Joan Leslie, Walter Huston, Richard Whorf, Irene Manning, George Tobias, Rosemary DeCamp, Jeanne Cagney, Frances Langford, S.Z. Sakall (více)Obsahy(1)
George M. Cohan. Bavič, skladatel, herec, zpěvák a režisér. Retrospektivně vypráví svůj životní příběh prezidentu USA, Franklinu Roosveltovi. Od dětství až po svou současnost. Napsáno podle skutečné postavy. Film obdržel Oscara za herce v hlavní roli, hudbu a zvuk. (PauloGrane)
Recenze (18)
NFR 1993, Oscar 3 : Herec HR - James Cagney, Hudba - M, Zvuk + 5 nominací: Nejlepší film, Režie, Herec VR - Walter Huston, Střih, Námět ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $11,800,000║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Jeden ze 100 nejlepších životopisných filmů - 100 Greatest Biography Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Vynikající kamera - ostrost a hloubka a... to je tak vše. Dějově mě to absolutně nezajímalo, hudba až moc notoricky známá a tance do ní pohříchu rutinní. ()
Patriotický snímek, který se v Americe stal jedním z největších kasovních trháků během druhé světové války. A je to celkem pochopitelné. To ovšem neznamená, že by tím jako biografický a muzikálový film nutně něco ztrácel. "Gangster" James Cagney v pro něj netradiční roli všestranného performera, jež je ztělesněním sebevědomí, odhodlání, vlastenectví i rodinných hodnot. Stejného sebevědomí, s jakým Cagney prakticky všechny své hudební výstupy s úsměvem na rtech jen odrecituje, aniž by to někomu mělo přijít divné. ()
Vyčítať YDD prehnaný a naivný patriotizmus je podobné, ako to vyčítať sovietskej montážnej škole. To preto, že formálna stránka Curtizovej réžie a strihača je vysoko profesionálna. Prejavuje sa to tým, že prostredníctvom rytmu, rapidmontáží, dejových elíps a metonýmií film poriadne šľape, pôsobí originálne (zostrih cesty po Európe) a nenudí. Čo je vzhľadom na fakt, že dej už dnes snáď ani nemôže baviť, zázrak. Je to film, ktorý oslavuje a ukazuje tú najrozvernejšiu podobu Ameriky, akú trebárs cítim z Jamesa Browna a jeho Livin in Amerika a ekvivalent vidím v obrázku ľudového súboru, tancujúceho pod Kriváňom ako symbolu slovenského spôsobu života. Ale aj to je umenie správne zobraziť. Cagney a jeho reálna postava je sympatická tým, že sa nenechá ničím odradiť, že netrpí depresiami po neúspechu a proste ide ďalej. Dnes by tento životopis vyzeral úplne, ale úplne inak a veľmi rád by som si ho pozrel. ()
V časoch vzniku filmu si žiadalo pozdvihnúť morálku národa a podarilo sa to týmto muzikálom. Mal ohromný úspech aj vďaka bezprostrednému hereckému výkonu Jamesa Cagneyho v netradičnej úlohe kabaretiéra Georgea M. Cohana. Nie je to muzikál na aký sme zvyknutí, poväčšinou sa všetky hudobné čísla odohrávajú na javisku pred obecenstvom. Film je však hlavne o inom. Je o úžasnej rodinnej súdržnosti a sebavedomí jednotlivca, ktorý ak chce, dokáže sa vypracovať na jednotku vo svojom obore. Ale aj o národnej hrdosti a vlastenectve, ktorá srší z príbehu každým centimetrom. Všetky tieto ingrediencie sú dobre namiešané do príjemného koktailu skvelej hudby a pozitívnej nálady. ()
Paradoxne na muzikál, práve muzikálové čísla sú tu najslabším článkom. Sú síce hravé a honosné ( niektoré sa vzhľadom na dobu vzniku filmu podrobili patriotickému hávu ), ale dosť nezaujímavé. James Cagney bol tanečný a spevácky expert, ale radšej ho mám keď hraje. Hit, ktorý síce nezostarne, ale rovnako všestranne nezaujme. ()
James Cagney sa po imidži gangstra presunul na javisko k spevu a tancu a perfektne to funguje. Yankee Doodle Dandy oslavuje život, lásku, zábavu a vlastenectvo. Curtiz so svojim klasicistickým poňatím zlatého veku oživil príbeh jednak číslami či choreografiami, ako aj bezprostrednou plynulosťou rýchlych dialógov, odľahčenia a dobrej nálady, ktorá z filmu nesmierne vyžaruje. Je to možno prehnane podchytené, ale dej stavia na úprimných dialógoch a ani raz som sa necítil trápne. Nikam sme sa obsahovo cez nejaké výrazné dramatické odbočky nedostali, kde sme však isto ostali, bola matička zem. Hoc sme sa snažili lietať v oblakoch. Veľmi príjemný a nenásilný muzikál. ()
James Cagney by si možná zasloužil lepší hodnocení a asi by bylo vhodné trochu přihlédnout i k době, kdy to bylo natočeno, ale tohle je pořád silně propagační snímek, který v sobě má místy až trochu moc patosu. James Cagney ale ukazuje svoje mistrovství. Skutečně výborný herec. Jen ten film až tak skvělý není. ()
Yankee Doodle Dandy je poměrně dost dobře udělaný muzikál. Zpracování Cohenova života zrovna v období druhé světové války mě zas tak moc nepřekvapuje, neboť Amerika byla uprostřed bojů a lidi už toho taky měli plné zuby. Tak proč nepřevést na plátno (tehdy ještě lidi chodili do kina ve velkém) život jednoho z největších amerických patriotů ze světa umělců? Ať už ale byl úmysl jakýkoliv, samotný film se povedl na téměř výbornou. Nechybí zde typické muzikálové scény, chytlavé songy, pěkné herečky a troška té kýčovitosti. Hlavní čtyřka Cohanovců hrála perfektně včetně odtančených částí a Joan Leslie mě opět utvrdila v tom, že tehdejší hérečky byly stejně nejkrásnější. Kdyby měl film tak půl hoďky kratší stopáž, dal bych plných *****. Takhle to je jen 4,5*. ()
Písničky o vlajce s hvězdami a pruhy, patriotismus ve vší síle, tohle bylo úsilí filmového průmyslu pomoct ve válce. James Cagney je skvělý, doteď jsem ho viděl v rolích gangsterů a padouchů, tohle je něco úplně nového. Celkem pěkná hudba i příběh. ()
Yankee Doodle Dandy je i podle počtu hodnocení tady právem zapomenutý film i přes ty tři Oskary. Zaprvé je to nudný životopisný film o někom, o kom jsem nikdy neslyšel, plný kašírovaných divadelně/muzikálových scén. Něco jako Velký Ziegfield. Za druhé je tu fatální castingový omyl James Cagney. Po většinu filmu je na to co hraje příliš starý a jeho tanec je prostě divný. Kroky i pohyb tu jsou, ale kde byl třeba Astaire elegantní, Cagney působí při stepu jako šašek. A za třetí - je to šílená propaganda a reklama na Ameriku. Patriotistické scénky, písně, sestřihy, závěrečná scéna s pochodem vojáků je jak z našich budovatelských filmů. Dvě hvězdičky spíše jen symbolické - za pár profláklých pecek (Over There) a za to, že v roce 1942 měl film z pohledu tehdejšího USA smysl. Dnes už jen jako sběratelská záležitost. ()
"Being versatile, I played my mother's father." Muzikálová dráma o živote jedného amerického šoumena, zaradená do zoznamu 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Je priam nabitá otravným americkým patriotizmom, a to až do takej miery, že som bol po celý čas na pochybách, či je to myslené vážne, alebo sa jedná o satiru. Napokon som dospel k názoru, že zámerom nakrútenia tohto filmu bolo pozdvihnutie amerického národného ducha, s ohľadom na práve prebiehajúcu 2. svetovú vojnu. Takže už len kvôli tomu nemá film dnešnému divákovi veľmi čo povedať (a neamerickému už vôbec nie). Herec James Cagney mi teda k srdcu nikdy neprirástol, vyslovene mi prekáža ten jeho toporný prejav, takže mi pokazil takmer všetky filmy, v ktorých sa objavil (na milosť som ho zobral až na jeho staré kolená, konkrétne vo filmoch One, Two, Three (1961) a Ragtime (1981)). V tomto filme navyše predvádza dosť svojské pojatie tanca a spevu, ak sa tak dajú nazvať tie je podivné pohyby a to jeho recitovanie. Celkovo mi po hudobnej stránke film príliš nesadol, tá hudba je napoly spievaná, napoly recitovaná, premiešaná s rôznymi južanskými odrhovačkami (pár zaujímavých hudobných výnimiek sa ale najde). Čo sa obsahu týka, bolo pre mňa celkom prínosné vidieť vývoj americkej kultúry na konci 19. a začiatkom 20. storočia (hoci vaudeville rozhodne nie je mojou šálkou kávy). ()
Na rovinu - bez Cagneyho by tenhle film skončil někde na dvou hvězdách. Jenže chamelon Cagney tu opět dokazuje, jak mu není žádná role cizí a perfektně zvládá hrát jak mladého, tak starého Cohana. Zároveň ale dokáže být rošťák, co provádí zlomyslnosti a málem svou neposlušností svou rodinu zničí, vzápětí však dokáže skládat patetické písně o vlastenectví... V době války jsou takové snímky pochopitelné, jen jsou často nestravitelné, naštěstí zde je se opravdu zásluhou hlavního představitele na co koukat. ()
Z historického hlediska jde sice o zajímavou ukázku americké propagandy z hollywoodských dílen, ale z toho filmového už Yankee dnes nemá co nabídnout. Solidní James Cagney vám ve své nesnesitelné roli připomene, jak je Amerika skvělá země a že neexistuje žádný problém, který by nevyřešilo urputnější mávání americkou vlajkou. Doboví diváci asi měli konfliktů až po krk, což je nejspíš důvod, proč v celém filmu chybí jakákoliv dramatická zápletka, jakékoliv vážnější problémy, které by musely postavy řešit, či překážky, které by musely překonávat. Yankee Doodle Dandy je ve své podstatě jednoduchá nekonfliktní veselohra s cílem pobavit a vyšponovat patriotické vášně v mobilizované společnosti ještě o kousek výš. Celé této hvězdně pruhované šarádě nasazuje korunu Cohenovo divadelní ztvárnění stepujícího Roosevelta, který byl v tu dobu již 20 let od pasu dolů ochrnutý. ()
Biografický snímek o ve své době veleúspěšném herci, skladateli, producentovi, podnikateli (atd) George M. Cohanovi (po němž dnes už neštěkne ani pes). Nepochybný (a v roce 1942 snad i legitimní) úmysl tvůrců byl vzdát hold patriotismu. K tomu se Cohan jako hrdý patriot, ztělesnění "amerického snu" a hlavně autor řady nacionalistických písní hodil dost dobře. Horší je provedení. Slovo, které jsem si při sledování mnohokrát opakoval, bylo: "uspěchané". Nacpat do 126 minut biografii, plno divadelních, tanečních a hudebních ukázek a ještě i ten nacionalismus dost dobře nejde - bez výrazného zásahu do kvality všech těch složek. Snad jen jedna kraťoučká scénka v závěru mi přišla přiměřená - všechno ostatní - spěch spěch spěch.. ~~~ 25% ()