Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Méně známý titul přesvědčivě postihuje ovzduší 60. let, zvažování nedávných vin i vyhlídek do budoucna. Generace otců se obtížně vyrovnává se svou účastí na stalinských represích, dospívající děti však již žijí zcela jinými starostmi, odmítajíce uznávat své rodiče za jakoukoli autoritu. Avšak hledání nových životních modelů se stejně rozplyne do ztracena, hrdinům po všech konfrontačních střetech zůstává jen jakási morální kocovina. Graficky strohý, černobíle natočený snímek, s oblibou vytvářející figurální kompozice, však vnímavě postihuje mnohá dobová stigmata, zvláště rozpad mezigeneračního porozumění... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (27)

Radko 

všechny recenze uživatele

"Pojedeme k moři," optikou 60. rokov. Spytovanie si viny za stalinské čistky vo vlastných radoch, hľadanie odpustkov v pochopení nastupujúcou generáciou i v spätnom hľadaní náznakov odporu. Mladá generácia záujem vypočuť a porozumieť hriechy otcov nemá. Uniká. Nie z politických, ale poetických dôvodov. V prírode však nenachádza (azda vytúženú) lyriku a romantiku, ale absurditu. Stotožnenie sa s ňou vo veku hľadania podstaty života je však vlažné i ťažké. A tak ostáva návrat. Z absurdity do absurdity. Z lesa do lesa. Podivná trojica výrastkov vo filme hodlá navštíviť more. Napriek ťažko priepustným hraniciam. Takže: pôjdeme k moru uprostred "uvoľnených" šesťdesiatych. Poznámka: Napriek deklarovanému postihnutiu atmosféry doby, sondovaním po dobových knihách, literatúre a dokumentoch, mi atmosféra okolo roku 1965 pripadala omnoho viac uvoľnenejšia, zábavnejšia a odľahčenejšia, než taká zvláštna posmutnelá ťažoba prezentovaná Blouděním. ()

TheRaven 

všechny recenze uživatele

Jedinnou poznámku, kterou jsem si po projekci do zápisníku napsal bylo: "název přesně odpovídá, ať už se jedná o děj, taki o diváka a jeho snahu film nějak uchopit" (FNR Písek 2009) ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Bloudění je velice přiléhavý název. Ve filmu se skutečně bloudí, hledá, přechází - od jedné postavy ke druhé, vnitřiní zmatenost a nespokojenost je vyjádřena cestou, setkáváním se a rozcházením. Pokud bych si z bludiček měla vybrat jednu výraznou postavu, byla by to postava řidiče, kterého krásně ztvárnil Jan Kačer. Zde bylo bloudění dotaženo ad absurdum. ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

tak na tohle jsem zaBloudit neměl... jedinou světlou chvilkou je působení Jana Kačera, zbytek jsem se před plátnem opravdu trápil... 30% [Festival Nad Řekou, 2009] ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Bloudění je film s pevnou fabulí. Sedmnáctiletý chlapec uteče z domova. Rodiče prožijí několik krušných dní. Pak se otec vydá syna hledat. Oba, otec i syn, zažijí při svém bloudění řadu setkání, která se stanou v jejich životě událostmi, tedy něčím, co tvoří děj. Ale děj není to hlavní, oč jde ve filmu Bloudění. Chtěli jsme především klást otázky... Ve filmu je řeč o tom, co mnohý z nás zažil buď jako otec, nebo jako syn, nebo jako syn a později i jako otec... Myslíme si, že člověk si rád poslechne o tom, co sám zažil a zná... Myslíme si, že lidé si rádi nechají vyprávět o těch, kteří jsou na tom hůře než oni. To jsou slova tehdy debutujícího režiséra a scénáristy Antonína Máši, citovaná v dobovém tisku (Filmový přehled 2/1966). Film Bloudění skutečně naplňuje slovo ve svém názvu, a nejde jen o tápání generační. Jako u mnoha jiných filmů z počátků zdvihající se české nové vlny i on se se snaží nějak reflektovat dobovou situaci lidí, jejichž iluze o komunismu utrpěly v rámci uvolňování poměrů značné škrábance, když začaly vycházet na povrch drobné "deformace" jinak do té doby neposkrvněného socialismu. V tomto pro svou dobu typickém příběhu o krizi přesvědčení zbyl prostor i pro vynikající herecké výkony. Vedle legend (Gollová) a rodících se hvězd (Kačer, Brejchová, Mrkvička, Hrzán) tu zaujme především tehdy sedmnáctiletý Jaromír Hanzlík, který měl za sebou již úspěšný debut v Sirového Finském noži (1964) a před sebou opravdovou filmovou maturitu v Kachyňově Kočáru do Vídně (1966). Existenciální rozměr filmu spoluutváří působivá práce s kamerou i výrazná Klusákova hudba. ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

"Poslyš, ty znáš už třídního nepřítele jen z knížek?" Bloudění je vlastně jen synonymem hledání. A s tím operuje tenhle film. Naneštěstí docela nezáživně a nudně. Neustále hledáte nějaké ukotvení, z radostí oběvené záchytné body se po chvíli rozpadnou na prach a divák opět letí volným pádem a hledá, čeho by se zachytil. ()

MikO_NR_1909 

všechny recenze uživatele

Bloudení je napriek mixu tínedžerskej novej vlny a staršej zabehnutej generácií pomerne náročný film na IQ. Už len keď si zoberieme aký účel v polovici 60. rokov mal. Určite to nie je žiadny zabudnuteľný film. Ale ani pamätný. ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Film, který trochu doplatil na dobovou intelektuální módu, neb je formálně trochu příliš zaumný, překombinovaný až rozbitý, ale přesto je plný působivých scén a hereckých výkonů (třeba dojemně působící Nataša Gollová), má působivou kameru, a hudba (ač je jí použito skromně) je kouzelná. Děj je o zamlčovaných vinách 50. let, ač zde zatím jen o těch vnitrostranických. Hrdina (J. Hanzlík) - syn příslušníků nové vrchnosti, dříve revolučních intelektuálů, kteří se zabydleli v prostředí a životním stylu poražené buržoazie, byť se tak stalo za cenu ztráty vnitřní integrity (Dejme tomu, že někdy šla revoluce jinou cestou než čest). Zbytky svědomí a strach o pozice je nutí obhajovat své ústupky a snažit se je vydávat za přednosti. Jsou stále tak agilní, že to vypadá jako by vysávali elán ze svých dětí. Hrdina zde působí somnambulně, bez zájmu, jen se můžeme dohadovat, co se děje v jeho nitru, a i jeho útěk nevypadá jako kdovíjaké rebelské gesto, spíše únik. Samo putování stává se sledem surrealisticky působících scén, ale žádnou katarzi nepřináší. Závěrečná procházka po zřícenině, kde každý z rodiny zabloudí jinam, jen potvrzuje naprosté vzájemné odcizení. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Císař je nahý, všichni to vidí, ale zatím se musí spokojit jen s resignovaným naznačováním. 1) Zaujal mě bezmála kafkovský rozhovor 17letého Jaromíra Hanzlíka s 29letým Janem Kačerem s lehkým homosexuálním nádechem. Ani 26letý Jiří Hrzán nebyl k zahození. 2) Výstižný koment: fragre****. ()

roorybacky 

všechny recenze uživatele

Hodně zvláštní film. Formálně zmatenej, obsahově zmatenej a postavy v něm zmatený rovněž. Hanzlík výbornej a ostatní herci taky. Byly tam silný okamžiky, ale celek zůstal takovej nekompaktní. Téma viny za politický zločiny nicméně na svou dobu dost odvážný. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Nic extra, da sa to zapamatat a obcas sa k tomu vratit, hlavne aby mozog nesiel na dovolenku, bo potom je zle. Jo a nejaku strhujucu dejovu liniu tiez netreba hladat, ze jo : 66 % ()

sator 

všechny recenze uživatele

Je to takovej film kterému musíte jít hodně napřed a pokud je něco pod povrchem tlachání, těžko se to objevuje... Zajímavé až dadaistické jsou scény která zažívá Hanzlík po útěku domova.. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Nějak jsem to nevstřebal. Chce to mít jasné oko a mysl, to jsem tedy neměl. To bloudění bylo zbytečně bezradné. Fragre to vystihl velmi dobře, jen mi přišlo líto toho času. 50% ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"To se někdy stane že se to v životě všechno tak trošičku pomotá a člověk neví vůbec nic…" Po zhlédnutí tohoto filmu mám podobné pocity. Celý film mi přišel takový pomotaný a nevím zhola nic o tom, co jako chtěl "básník" tímto filmem říct. Základem je zápletka o tom, jak syn (Jaromír Hanzlík) uteče z domova, aby se (snad) vymezil vůči svým rodičům, avšak brzo poznává, že jeho "revolta" nemá smysl a on se nakonec vrací zpět. Vedle téhle dějové linky (popsané myslím srozumitelněji než v oficiálním textu distributora) jsme ale svědky celé řady více či méně bizardních výstupů nejen otce dotyčného mladíka (Jiří Pleskot), ale celé řady dalších postav, z nichž některé jsou možná i sami o sobě zajímavé (třeba slepý muž co intuitivně řídí auta. - výborný Jan Kačer) ale v kontextu celého filmu ty jejich vstupy moc nedávají smysl. Jednotlivé postavy spolu totiž mnohdy vedou dosti absurdní rozhovory. Sám divák tak tápe, hledá a bloudí, aby v samotním závěru filmu na otázku "hledáte něco" spolu s Jiřím Pleskotem  odvětil: "ne, nehledám." Hledání a bloudění už totiž bylo (po těch cca 75 minutách sledování tohoto filmu) vážně dost... ()

Leni-cka 

všechny recenze uživatele

Možná kdybych neviděla nejdřív konec a pak až prostředek filmu, že by bylo hodnocení vyšší.. aneb promítání na festivalu nad řekou. ()

farmnf 

všechny recenze uživatele

Něco nového vlny 60. let co se tváří jako absurdní drama. Obsazeno českými hvězdami, složité, sem tam nepochopitelné ale zajímavé. "Co se stalo s panem G.?Odstranili jsme ho. Co udělal? Nic". Jana Brejchová vlastnila v r. 1965 krásný zadek. To mě taky zaujalo. Nebyl ovšem nijak zvlášť využit. ()

Master19 

všechny recenze uživatele

V současnosti dost těžko uchopitelné vyobrazení dobové situace. Jaromír Hanzlík mi v roli "rebela" utíkajícího z domova vůbec nesedí a ani ostatní postavy (snad krom otce), podle mě, nepodávají zrovna oslnivé výkony. ()

Reklama

Reklama