Obsahy(1)
Učitel a skladatel hudby po dostavění domu se svou manželkou zjišťují, že potřebují pomoc, a tak si najmou služku. Učitel je u dívek velice žádaný, i když je věrný jen své ženě a dopřává jí vše, po čem touží. Jednoho dne však učitele mladá služka svede a jeho idylický život se sesype jak domeček z karet. (balone)
Videa (1)
Recenze (24)
Priznám, že skôr som videl akože remake tohto diela z roku 2010, takže som si myslel, že som s príbehom ako tak oboznámený. Na moje prekvapenie, obe diela spája len postava slúžky, manžela a tehotnej manželky, nakoľko príbeh a zápletka sú značne odlišné. Nič to nemení na tom, že táto verzia je o dve triedy lepšia. Filmu dominujú výborné herecké výkony ( predovšetkým postava desivej slúžky v podaní Eun-shim Lee ), práca s kamerou, tempo je strhujúce a divák si nie je istý, čo sa udeje, čo ho udržuje v napätí, Pri pozeraní Hanyo som si spomenul na film Čo sa vlastne stalo s Baby Jane?, v mnohým prístupoch sa filmy podobajú. ()
Strašlivě rozbitý snímek, který by chtěl být vším a není ani ruinou po tom všem. Režisérovi se sice daří vybudovat extrémně nesnesitelné, neobyvatelné prostředí, ale není jasné, co jeho neobyvatelnost způsobuje. Hrdinové jsou zcela zbaveni psychologie a zredukováni na loutky. Jejich činy nevzcházejí z žádných životných osobností, jsou papírové, a tato bezživotnost odhaluje veškerou krutost vyprávění jako samoúčelnou a vygradovanou jen pro efekt. Otázku, kam až jde zajít, odpovídá nesmyslný moralizující rámec, který alibisticky vše shlédnuté popře jako fikci. Hned jsem si vzpomněl na Richarda Weinera, jehož vypravěč v jedné povídce jasně sděluje: mohl jsem a mohu cokoliv. Zatímco však jeho světy s tím vnětextovým rezonovaly, tento film se na stříbrném plátně kazí, odtržený od všeho, co by jej drželo při životě. ()
Co je cenější? Dobré jméno rodiny, luxus a peníze? Nebo šťastná rodina? Asi, jak pro koho, každý má ty priority jinde a manželka našeho hlavního hrdiny je měla pro mě až nesmyslně jinde. Občas mě některé dialogy, až mrazily. I kdž tento motiv příběhu se odehrál snad ve všech kinematografiích na celém světě, stále má co nabídnout a kousky, jako je tento by se měly povinně vidět. Jinak mé pocity z tohoto filmu jsou malinko zvláštní, protože jsem nečekal takové závěry, jenž někteří lidé dělali. Btw. Je škoda, že k tomu filmu není žádný korejský plakát (tento je japonský). 85% ()
(KDV) Režisér, scénárista a střihač v jedné osobě – Ki-young Kim - bývá označován za „jihokorejského Douglase Sirka na tripu“, protože točil převážně melodramata se silnými ženskými hrdinkami a slabými mužskými postavami, či je přirovnáván pro svou schopnost vyvolat napětí prostřednictvím důmyslného užití stylistických prostředků k Alfredu Hitchcockovi. Nepřekvapí tak, že inspiraci jeho tvorbou přiznávají tvůrci nové vlny jihokorejského filmu (Pak Čchan-uk, Bong Joon Ho), popř. že byl pro širší veřejnost objeven představitelem Nového (Nového) Hollywoodu Martinem Scorsesem._____ Pravděpodobně nejznámější (alespoň na západě) dílo Ki-young Kima - HANYO (THE HOUSEMAID) - se vymyká dobové jihokorejské produkci 60. let, pro kterou je příznačná inspirace italským neorealismem (Nezřízená střela, Kočí). Jde totiž o žánrovou podívanou – psychopatologický thriller. Dá se sice najít nějaká kritika jihokorejské poválečné společnosti (střední třída je ochotna obětovat materiálním hodnotám a zachování si dobrého obrazu navenek téměř vše), ale ta je na konci shozena závěrečnou codou a užitím zcizovacího prvku. Film tak dává jasně najevo, že máme být primárně pohlceni jeho stísňující atmosférou druhé poloviny, kdy se z bytu postav nedostaneme, a uchváceni hereckým výkonem Eun-shim Lee, kterou publikum nebylo schopné přijmout již v jiných typech rolí. ()
Mozaiku nesympatických postav a charakterů, ke kterým si divák nemá šanci vytvořit vztah, korunují zlé děti. Poslední scéna film proměnila ze společenské metafory v úsměvnou moralitku, škoda, protože jinak jde o výbornou sociální sondu, kritizující konzum a dopady poválečného hospodářského rozvoje na rodinnou morálku. ()
Galerie (46)
Photo © Seki Trading Co.
Zajímavosti (4)
- Tento film mohl znamenat pro herečku Eun-Shim Lee i konec kariéry. V době příchodu do kin to byl první snímek s velmi ráznou tématikou. Její ztotoženění se s postavou a skvěle zahraná role jí přinesli velmi negativní ohlasy od publika, které v kinosálech řvalo „Zabij tu děvku!“. Produkční firmy jí pak odmítali díky tomuto nadále obsazovat. A nejen ji, ale i další z jejích kolegů, kteří v tomto snímku hráli. (balone)
- V roce 1960, kdy se Hanyeo dostalo do kin, nebylo nikdy bráno jako revoluční či dokonce dobré dílo. Ale díky retrospektivě o Kim Ki-Yoingově dílech na mezinárodním filmovém festivalu v Pusanu roku 1997 se film dostal do podvědomí lidí a v dnešní době se řadí mezi revoluční díla v historii korejské kinematografie a je zařazeno do „1001 filmů, které musíte vidět, než umřete“. (balone)
Reklama