Hanyo
The Housemaid
Obsahy(1)
Učitel a skladatel hudby po dostavění domu se svou manželkou zjišťují, že potřebují pomoc, a tak si najmou služku. Učitel je u dívek velice žádaný, i když je věrný jen své ženě a dopřává jí vše, po čem touží. Jednoho dne však učitele mladá služka svede a jeho idylický život se sesype jak domeček z karet. (balone)
Recenze (24)
Ihned po projekci jsem tu chtěl radostně napsat, jak mi Hanyo připomněla hitchcockovské thrillery, ale bohužel koukám, že bych nebyl první ... škoda. Každopádně výborný, napínavý kousek, s vypjatými emocemi a perfektními hereckými výkony. Na asijské poměry je snímek poměrně uměřený, což jsem uvítal (byť je pravda, že filmoví Korejci jsou obecně méně hysteričtí než třeba Japonci). ()
Kim Ki-young (ktoreho viacere filmy predbehli v case natacania dobu a dnes je nanovo objavovany a brany ako inspiracny zdroj pre viacere sucasne korejske reziserske esa) je takym korejskym Hitchcockom. Podobne ako maestro napatia, tak aj Kim na svoju dobu disponuje v Housemaid velmi zivou kamerou s castymi pohybmi a najazdami/odjazdami hlavne v scenach budujucich napatia az strach (najazd do detailu napatej tvare). A rovnako ako v Hitchovom Psycho, tak aj v Housemaid nastava postupne vyznamove prelievanie, resp. presun / predavanie stafety z vedlajsej zenskej postavy do pozicie hlavnej. Znama kostra pribehu "zenskeho votrelca v domacnosti, ktora svojou pritomnostou postupne znici nielen harmoniu ale i samotnu rodinu" je vystavana z vemi dobre napisanych a nasnimanych scen, majuc podobu coraz tazivejsej nocnej mory. Korunou je samotny zaver s uzitim tzv. scudzujuceho efektu. Ten prinasa ambivalentne ulavu, ovsem s vystrazne zdvihnutym prstom, ukazujucim okrem ineho aj na zhubnost pachtenia sa po cisto materialnych hodnotach. ()
(KDV) Režisér, scénárista a střihač v jedné osobě – Ki-young Kim - bývá označován za „jihokorejského Douglase Sirka na tripu“, protože točil převážně melodramata se silnými ženskými hrdinkami a slabými mužskými postavami, či je přirovnáván pro svou schopnost vyvolat napětí prostřednictvím důmyslného užití stylistických prostředků k Alfredu Hitchcockovi. Nepřekvapí tak, že inspiraci jeho tvorbou přiznávají tvůrci nové vlny jihokorejského filmu (Pak Čchan-uk, Bong Joon Ho), popř. že byl pro širší veřejnost objeven představitelem Nového (Nového) Hollywoodu Martinem Scorsesem._____ Pravděpodobně nejznámější (alespoň na západě) dílo Ki-young Kima - HANYO (THE HOUSEMAID) - se vymyká dobové jihokorejské produkci 60. let, pro kterou je příznačná inspirace italským neorealismem (Nezřízená střela, Kočí). Jde totiž o žánrovou podívanou – psychopatologický thriller. Dá se sice najít nějaká kritika jihokorejské poválečné společnosti (střední třída je ochotna obětovat materiálním hodnotám a zachování si dobrého obrazu navenek téměř vše), ale ta je na konci shozena závěrečnou codou a užitím zcizovacího prvku. Film tak dává jasně najevo, že máme být primárně pohlceni jeho stísňující atmosférou druhé poloviny, kdy se z bytu postav nedostaneme, a uchváceni hereckým výkonem Eun-shim Lee, kterou publikum nebylo schopné přijmout již v jiných typech rolí. ()
Zajímavý a svým způsobem ojedinělý pohled na obyčejnou rodinu z vyšší vrstvy, jejíž štěstí a idylický život se začnou velmi rychle rozkládat po příchodu mladé a žádostivé služky. Snímek si od začátku drží lehounké tempo, a to hlavně díky plouživé kameře. Nejprve se pracuje s náznaky něčeho skrytého a zlého, postupně se před divákem odkrývá jádro všech problémů, až to celé vrcholí tragédií téměř antických rozměrů. Hanyo se dotýká spousty témat, ať už jde o kritiku sociálních problémů, vztahů starších mužů k mladším ženám nebo pravých rodinných hodnot. Ono se to vlastně dá brát jako drsnější rodinné drama s hororovým nádechem, ale v závěru to budete muset stejně ještě přehodnotit. Nakonec si dovolim upozornit, že Hanyo netrvá pouze 90, nýbrž 111 minut. Ale pokud máte rádi asijskou kinematografii, není co řešit. ()
Je to vydarená thrillerovo ladená dráma. Má celkom dobrý príbeh o učiteľovi hudby, ktorý má viacero ženských obdivovateliek, ale je verný svojej žene a rodine, ktorí pre neho znamenajú všetko. Po nasťahovaní do nového domu si najmú slúžku, ktorej raz v slabej chvíli podľahne a tým sa jeho rodine začínajú len samé problémy. So spracovaním som mimoriadne spokojný, táto zápletka síce na prvý pohľad nepôsobí zase až tak veľmi zaujímavo, ale spracovanie sa skutočne vydarilo. Očakával som niečo jednoduchšie a priamočiarejšie, no to sa rozhodne nestalo, dej je výborne prepracovaný, ideálne zoznamuje so všetkými postavami a hlavne postupne buduje atmosféru až do takého hororového štýlu, čo ma veľmi milo prekvapilo a chválim aj takú menšiu líniu s triedou žien, ich scény ma dosť bavili. Síce po prvej hodine, ktorá pôsobí úplne realisticky sa to zmení, už to prestane pôsobiť dôveryhodne a postavám som ich správanie moc neveril, podobnú situáciu by určite riešili úplne inak, ale ani s tým nemám väčší problém, pretože práve kvôli tomu sa udrží atmosféra. Takže síce určité menšie nedostatky sa tu nájdu, ale celkové dojmy sú výborné. Skvelo sú zvládnuté aj jednotlivé žánre, dráma a thriller sú najvýraznejšie, ale tá druhá polovica už miestami pôsobí ako horor s pár výborne podanými situáciami. S hereckým obsadením som nadmieru spokojný, sympatická rodina, kde síce manželka mohla dostať trochu viac priestoru, ale aj tak nevadí, výborná postava slúžky, ktorá si miestami vie získať rešpekt a ani tých pár vedľajších postáv nesklamalo. Réžia a technická stránka sú perfektné, vynikajúca kamera, skvelá atmosféra, v priebehu filmu som si musel spomenúť na Hitchcocka, pretože je to podobná špičková úroveň. Toto ma teda veľmi milo prekvapilo, keďže som videl remake, tak som čakal niečo iné, ale toto predčilo všetky moje očakávania. Plné hodnotenie síce nedám, ale vidieť tento film v dobe vzniku, tak o ňom ani trochu nepochybujem. 79% ()
Jedna z klasik korejského filmu, The Housemaid, se pohybuje na pomezí psychologického dramatu a téměř až hororu. Nevěra manžela vyústí v řadu tragických událostí a atmosféra je tu hustší než u rákosníčka. Źánrově se to celkem vymyká dobové produkci, i když taková Flower in hell je podobně dominantní ženskou hrdinku a napínavý příběh. Kim Ki-jong tu rozhodně nešetří tehdejší společnost a to, co jsou postavy ochotné udělat pro to, aby dosáhli svých cílů či si udrželi své postavení, je za hranicemi zdravého rozumu. Přestože poslední dvě minuty trochu pozmění vyznění celkové vyznění snímku, je to právě ten psycho teror, která ve vás po filmu zůstane. ()
Co je cenější? Dobré jméno rodiny, luxus a peníze? Nebo šťastná rodina? Asi, jak pro koho, každý má ty priority jinde a manželka našeho hlavního hrdiny je měla pro mě až nesmyslně jinde. Občas mě některé dialogy, až mrazily. I kdž tento motiv příběhu se odehrál snad ve všech kinematografiích na celém světě, stále má co nabídnout a kousky, jako je tento by se měly povinně vidět. Jinak mé pocity z tohoto filmu jsou malinko zvláštní, protože jsem nečekal takové závěry, jenž někteří lidé dělali. Btw. Je škoda, že k tomu filmu není žádný korejský plakát (tento je japonský). 85% ()
Mozaiku nesympatických postav a charakterů, ke kterým si divák nemá šanci vytvořit vztah, korunují zlé děti. Poslední scéna film proměnila ze společenské metafory v úsměvnou moralitku, škoda, protože jinak jde o výbornou sociální sondu, kritizující konzum a dopady poválečného hospodářského rozvoje na rodinnou morálku. ()
Učitel se nechal pěkně sebepoškozovat. Jaké pomalé a divně dramatické tempo... ()
Strašlivě rozbitý snímek, který by chtěl být vším a není ani ruinou po tom všem. Režisérovi se sice daří vybudovat extrémně nesnesitelné, neobyvatelné prostředí, ale není jasné, co jeho neobyvatelnost způsobuje. Hrdinové jsou zcela zbaveni psychologie a zredukováni na loutky. Jejich činy nevzcházejí z žádných životných osobností, jsou papírové, a tato bezživotnost odhaluje veškerou krutost vyprávění jako samoúčelnou a vygradovanou jen pro efekt. Otázku, kam až jde zajít, odpovídá nesmyslný moralizující rámec, který alibisticky vše shlédnuté popře jako fikci. Hned jsem si vzpomněl na Richarda Weinera, jehož vypravěč v jedné povídce jasně sděluje: mohl jsem a mohu cokoliv. Zatímco však jeho světy s tím vnětextovým rezonovaly, tento film se na stříbrném plátně kazí, odtržený od všeho, co by jej drželo při životě. ()
Dnes již kultovní film z roku 1960 o rodině, do které přichází na výpomoc služebná... Určitě film pro každého, komu se líbí asijská filmová tvorba. ()
Priznám, že skôr som videl akože remake tohto diela z roku 2010, takže som si myslel, že som s príbehom ako tak oboznámený. Na moje prekvapenie, obe diela spája len postava slúžky, manžela a tehotnej manželky, nakoľko príbeh a zápletka sú značne odlišné. Nič to nemení na tom, že táto verzia je o dve triedy lepšia. Filmu dominujú výborné herecké výkony ( predovšetkým postava desivej slúžky v podaní Eun-shim Lee ), práca s kamerou, tempo je strhujúce a divák si nie je istý, čo sa udeje, čo ho udržuje v napätí, Pri pozeraní Hanyo som si spomenul na film Čo sa vlastne stalo s Baby Jane?, v mnohým prístupoch sa filmy podobajú. ()
Celkem hutný film o rozpadu jedné jihokorejské rodiny. Občas jsem sice logiku chování postav musel tak nějak akceptovat a nepřemýšlet nad ní, ale v rámci příběhu to asi tak nějak sedlo. Škoda závěrečné scény, která působila tak trochu (hodně) navíc. ()
Psychologický teror, ktorý sa tu odvíja, by sa dal v skutočnosti ukončiť. Logicky, nie tragicky samozrejme a to hneď na začiatku. Ale to by sme prišli o slušný ázijský thriller, ktorému ČB prevedenie dodáva tu správnu, pochmúrnu atmosféru. Aziati vedia. ()
Upřímně jsem z tohoto filmu docela hotový. Celou dobu to na mne působilo trochu předramatičtěle, na druhou stranu to vůbec nebylo tupé a ten konec mě totálně rozsekal. Potřebuju ještě chvíli na to, abych se v tom trošku vyznal a uvědomil si co jsem to vlastně viděl. Pokud jste zvyklí na typické korejské filmy moderní doby, tak vězte, že v tomhle filmu se za hodinu a půl stane víc věcí, než v několika běžných snímcích z Koreje dohromady. A k čemu bych tento snímek přirovnal? Atmosférou a typem napětí, které jsem z něho měl byl strašně podobný filmu "Plynové lampy". Akorát, že tady to dopadne podstatně hůř. Každopádně doporučuji všem milovníkům asijských filmů. Ačkoliv je tento snímek na tu dobu velmi moderní, je to již přecijen stará škola a s takovou k tomu třeba přistupovati. ()
Výborně natočený film, který nepotřebuje budování atmosféry prostřednictvím prostředí, ale prostě k tomu využívá dobrý scénář a skvělé herecké výkony. Ani vám nebude vadit, že je to jihokorejské, protože tohle je snímek, který vás svou dramatičností dostane bez ohledu na národnost. Další krásná ukázka toho, proč se zajímat o asijskou kinematografii. ()
R: Kim Ki-young H: Ahn Sung-kee (syn); Eom Aeng-ran (Cho Kyung-hee); Ju Jeung-nyeo (manželka); Kim Jin-kyu (Dong-sik); Lee Eun-shim (služebná) ()
Pane jo, tohle bylo fakt povedené. I já musím poznamenat, že mi to pocitově dost připomínalo Hitchcocka – a jsem rád, že jsem podle komentářů tady nebyl úplně vedle. Ona je ta podobnost opravdu zřejmá, a to rozhodně nemyslím špatně. První polovina se sice trošku vleče, zato ta druhá překypuje atmosférou, dobře graduje a zároveň se může opřít o slušně maniakálního záporáka. Lepší 4* (8/10) ()
2,5 "Keep coming for your lessons. We need the money for the baby." Hororový thriller o tom, kam až človeka môže doviesť túžba po materiálnych statkoch. Ide tak trochu o ochotnícke divadlo, obzvlášť hlavný mužský predstaviteľ je vyslovene drevený a mnohé scénky sú hrozne neprirodzené. Na druhej strane, herečky pôsobia celkom fajn, sú príťažlivé a výkon predstaviteľky služky je mrazivý. Hlavným problémom filmu je absurdné jednanie postáv, skoro všetky sa správajú ako úplne vymeteni idioti. Film má síce krásnu kameru a úžasne znepokojivú atmosféra, ktorú ale narúša tá spomínaná debilita (keď si na ňu človek nejakým zázrakom zvykne, napokon aj tá má niečo do seba). Výborný koniec mnohé z neduhov napraví. "If only I hadn't wanted the new house." ()