Režie:
Věra JordánováKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrají:
Vladimír Brabec, Eva Hudečková, Vlasta Fabianová, Miloš Nedbal, Dana Medřická, Jorga Kotrbová, Ota Sklenčka, František Holar, Václav Vydra ml., Růžena Lysenková, Josef Čáp, Jiří Kodet, Věra Koktová (více)Obsahy(1)
Dvoudílná adaptace románu Charlese Dickense je příběhem s tajemstvím, které budete pozvolna odhalovat. Podivná atmosféra domu, do něhož se po dvanácti letech vrací Artur Clennam, otvírá spletité osudy dvou rodin, Dorritových a Clennamových... Jeho setkání s autoritativní matkou, upoutanou na vozíku, která tvrdě odmítá snahu syna odhalit tajemství jejího podivného vztahu k otci, to je výchozí situace dějově bohatého Dickensova příběhu. Jediné, co Artur bezpečně odhalí, je to, že dívka, kterou jeho matka přes den zaměstnává, žije se svým otcem a dalšími sourozenci ve vězení pro dlužníky. Ale Ema Dorritová, k níž Artur pocítil náklonnost, načas z jeho života mizí... V druhé části dědictví, které Vilému Dorritovi vrátilo společenské postavení a jeho starší dceři Fanny umožnilo sňatek se synem paní Merdlové, pro niž byla ještě nedávno Dorritova dcera nepřijatelnou partií, je událostí velmi radostnou. Jen malá Ema Dorritová se s "lepší společností" nedokáže sžít a jejím jediným potěšením jsou dopisy, které si vyměňuje z dalekých Benátek s Arturem Clennamem. Ten se ale ocitl ve vězení pro dlužníky, když svěřil nejen své, ale také jmění svého společníka bankéři Merdlovi, který zbankrotoval. Chcete-li se dozvědět, jak vyděrač Rigaud přinutil necitelnou paní Clennamovou k důležitému přiznání a Ema Dorritová se nakonec přece jen stane nevěstou Artura Clennama, stačí sledovat závěrečnou část televizní adaptace románu Ch. Dickense... Půvabnou Emu Dorritovou zvanou Malá Dorittka si zahrála E. Trejtnarová-Hudečková, jejího otce Viléma Dorrita O. Sklenčka, mladého Artura Clennama V. Brabec a jeho matku V. Fabianová. Můžete se těšit i na řadu dalších skvělých herců. (Česká televize)
(více)Recenze (12)
Sklenčka, Fabiánová, Nedbal, Medřická, Vinklář a další. Obsazení je prvotřídní. Ale dvě hodiny jsou na to zkrátka málo, takže sotva zbývá čas na hlavní zápletku, aniž by se divák mohl hlouběji ponořit do atmosféry dickensovského Londýna. Ta je přitom pro tyto příběhy podstatná. Proto hodně silné, ale jen tři hvězdy. ()
Dickensův nelichotivý obraz soudobé společnosti, v jejímž středu stojí dva ušlechtilí lidé – malá Dorritka, vyrůstající v ponurých zdech Maršálského vězení, a Arthur Clennam, opravdový gentleman s ryzím srdcem, – je tak trochu odrazem jeho vlastního života, trpkých zkušeností, jež se vryly do mysli a zanechaly bolestivé šrámy. V dvoudílné televizní dramatizaci režisérky Věry Jordánové se naplno rozzařuje nejen Dickensovo hluboké lidství i odpor ke všemu, co ubíjí lidskou důstojnost, ale také umění oživit před očima diváků všechna ta prostředí tehdejší Anglie – od bujarých banketů náhle zbohatlých finančníků přes domovy prostých lidí až po vězení pro dlužníky. Přehlédnout nelze ani v nejmenším plejádu vynikajících hereckých veličin (Brabec, Nedbal, Vinklář, Sklenčka, Fabianová, Medřická, mladinká Eva Trejtnarová-Hudečková, výborný František Holar a mnozí další), jejichž nepředstíraná radost i upřímnost, s nimiž ztvárnili své postavy, zůstává neměnnou hodnotou i po více než padesáti letech, které od natočení tohoto mistrovského díla již uplynuly. ()
Sice mi Dickens přijde ještě v myšlení víc romantik než realista, ale herecké provedení je bezchybné, škoda, že nebylo natočeno jako televizní film, pouze jako inscenace. ()
Pochopitelně úsporný přepis – „transpozice“ (jak snímek hned v titulcích – trochu tajemně, trochu velikášsky – hlásí) – Dickensova románu mi připomněl více než co jiného staré rozhlasové adaptace – nejen Dickense a dalších tzv. klasiků, ale i maigretovské příběhy Horčičkovy a prostě všechny ty naprosto soustředěné, na každém zazněvším slově stavící rozhlasové práce. A to proto, že i zde muselo mnohé padnout pod stůl. A to, co zbylo, poctivost herců i scénáristy nepozlatila, ale ve zlato proměnila. A nezůstalo jen u tohoto milého překvapení. Obával jsem se Evy Hudečkové v titulní roli, pamětliv jejího stylu, pro mě bezmála nesnesitelného, ale nepoznal jsem ji v té přirozené, odevzdané a porozumivé hře, v níž dala své postavě všechnu svatost – a odpovědnost. Během sedmdesátých let se zničilo, slušně řečeno, mnoho českých režisérů, ale nad ně lituji zvláště této herečky… A v neposlední řadě musím připomenout ještě jedno překvapení: režisérce se podařilo vyprávět tak věcně a prostě, že každý následující obraz děsí, v každém pohybu se zračí prefigurace hmatu, který zardousí to štěstí, které se na okamžik zdálo být tak neotřesitelným, a do každého slova doléhá ozvěna netušeného krutého rozsudku z doposud zavřených úst. Dickens. ()
Kapku old fashioned. ()
Menej známy Dickensov román, ktorého predlohu až tak dobre nepoznám, a tak som sa v príbehu a postavách spočiatku trochu ztrácal. Síce táto inscenácia Londýn nepripomínala, oprieť sa však môže dobré herecké výkony, z ktorých by som vypichol Nedbala, a dobre vyzerajúce kulisy. Príbeh je typicky dickensonovský, takmer celú stopáž tvorí ponurá a komorná atmosféra s vysiacim tajomstvom vo vzduchu, ktoré sa v úplnom závere celé vychrstne divákovi do tváre. Chýba pútavosť a niečo, kvôli čomu by mi mali byť postavy menej ľahostajné. ()
Neveselo truchlivo... ()
Prvotřídní obsazení. Ale to zpracování Dickensova románu je neskutečná nuda. Šíleně krátké (na to, aby se to dalo vkusně zadaptovat), ale přesto zatraceně dlouhé. A navíc se to od začátku do konce odehrává jen v nehezkých interiérech, takže jakákoliv atmosféra dobového Londýna zde neexistuje. Škoda toho. 50% + 10% za herce. Zde musím opravdu spíše nedoporučit, obzvlášť, když existuje nádherná adaptace BBC, která se s touto transpozicí ani nedá srovnávat. ()
Sice je to obsazeno vesměs samými hereckými persónami, ale kdo někdy viděl seriálovou podobu tohoto románu z produkce BBC, tak ho tohle asi uspokojit nemůže. A nemyslím tím po stránce výpravy, kostýmů, atd, ale především děje. Tohle je tak osekané, že to chvílemi působí spíš jako karikatura nebo takový "výcuc" z Malé Dorritky. Nemělo to šťávu, nemělo to atmosféru, nemělo to říz, vlastně od samého začátku mě to spíš nebavilo. ()
Velmi dobré herecké výkony, oceňuji dobrou artikulaci, zejména u těch starších. Nebetyčný rozdíl vůči šumlování drtivé většiny dnešních televizních a filmových herců! ()
Takový, řekněme průměr. Trejtnarová v poloze, kterou již u Hudečkové neznáme. Nápaditá hudba Vadima Petrova. Trochu mne zarazil závěr s odhalením, ze Brabec byl vlastně synem Sklenčkovy mrtvé choti. Tudíž měl být nově odhaleným bratrem Trejtnarové. I žili v incestu až do smrti. ()
Možná dobře zahrané, ale jinak ztráta času. Druý díl nezhlédnut vůbec. ()