Miami Vice

Přes dvě hodiny trvající epizoda z Mannova dítěte jménem Robbery Homicide Division, které produkce zapíchla po první sezóně kvůli excesům tamního hlavního hrdiny, Toma Sizemorea. Právě v RHD si Mann vyzkoušel sílu digitální "ruční" práce a ukázal pořádnou porci reality, troufám si říct, že jinde neviděnou. A pak přišel s tímhle, všechno co si osahal, využil a ono to zase fungovalo a možná že ještě líp než dřív. Nemám co vytknout, snad jen že Gong Li na Marii Matiko nemá:) Tohle není taková ta pohodovka plná srandy jako třeba Mizerové. Tohle je policejní práce plná proher a malých výher, happyendy nečekejte a scén "OK, tak jo, já tu zbraň pokládám, hlavně pusťte rukojmí", se nebojte. Nejlepším Mannovým filmem pro mě zůstává Heat, ale Miami Vice je největší pecka minimálně tohohle léta. PS: Napodruhé a doma "v malém" to už nepůsobí tak nářezově - navíc když už víte, co se bude dít - ale kvalitní akčňák s osobním přístupem to bezesporu je. Pod 80% prostě nikdá nepůjdu. (21.08.2006)

Ti dva neoholení chlápci na mě (za)působili jako novodobí rytíři. Upsaní práci, která zavání průserem, do něhož jdou statečně a bez zaváhání, protože zlu je třeba se postavit (a ani kapka adrenalínu nesmí přijít na zmar), neznají rivalitu - jsou přátelé, jeden druhému zdí a záchytnou sítí, milují a své lásky si chrání, k tomu nehorázně dobře vypadají. Tohle že není film pro ženy? Tohle teda JE film pro Ženy !!! (22.08.2006)

I na Manna příliš dlouhé (a že mám jeho styl vyprávění rád). Celkem zamotaný děj drží v pozoru zájem, stejně jako tradičně precizní kamera a trefně vybraná hudba, ale onen digitální look působí až příliš často otravně a narušuje tak vizuální kontinuitu filmu (tolik zrnitých scén se v kině jen tak nevidí). Na druhou stranu to má ten příjemný efekt, že díky digitálu je atmosféra Miami syrová. Všechny ty nablýskané káry a obří vybavené baráky nepůsobí jako výtažky z katalogů (jak prezentuje Bay Miami v Mizerech), ale jako reálný doplněk světa drog a zbraní, který se ukrývá za líbivou tváří exotického prostředí. Miami Vice je podstatě to samé, co Robbery Homicide Divison, ovšem s tím rozdílem, že hlavní postavy tu nemají tolik prostoru (především Foxx je krutě v pozadí) a děj je až příliš nárazově pojatý (v rámci pravidel "máme na to vše 90 minut, než spustíme hlavní akci"). Byl by to výborný díl krimi seriálu, ale je to slabší celovečerák. Je mi to upřímně líto, protože mám Manna hodně rád. Snad mu to vyjde příště, až zase zapojí i normální kameru, díky čemuž nebude pak každá akce tak nepřehledná a každá noční scéna jak krupicová kaše... (15.08.2006)

Psychológia, tak vlastná Mannovmu majstrovskému dielu Heat bohužiaľ - ale z pochopiteľných dôvodov - chýba. Hrá sa tu na letnú nôtu. Scenár, s výnimkou zopár dialógových perličiek, je iba tuctovou krimi a dynamika filmu ani zďaleka neodpovedá sľubom nadupaného traileru. Majster Michael Mann však i tak z hovna uplietol bič, ktorý zanechá zopár zapamätateľných stôp. Pre mňa sú to Mobym podfarbená prvá spoločná plavba Colina Farrella a Li Gong v motoráku, tradičná nenapodobiteľná taktickosť a realistickosť mannovskej akcie a do tretice poetika záveru, z ktorého nikto nevychádza ako jednoznačný víťaz. (17.08.2006)

Zdánlivě triviální a mnohokrát viděný příběh o infiltraci mezi zločinecké struktury a až tak do 40.minuty ve mě tento pocit převládal. Ale počínaje působivou scénou s setkání s mafiánským bossem (neskutečně charismatický chlapík, casting opět, jak je ostatně u Mannových filmů zvykem, neměl chybu) a počátkem rozvíjení netuctového romantického vztahu s Isabellou (velmi půvabná Gong-Li) si mě film získal. Co tenhle film povyšuje do "filmové smetánky" je osoba Michaela Manna a jeho režijní invence, atmosféra, cit pro detail (občas opravdu tuze zajímavě pojaté záběry), netradiční pojetí akce ("Stane se to, že vystřelím náboj rychlostí 820 m za vteřinu do spodní části tvého mozku a ty budeš mrtvý od krku dolů dřív, než si to uvědomíš."), kdy platí AUTENTICITA nade vše, dokonalá hudební a zvuková složka a tak krásně pojaté intimní scény také nejsou jen tak běžně k vidění. A ten nádherný konec, dílem posmutnělý a dílem plný naděje, za sugestivního doprovodu klavíru, mě přesvědčil, že tenhle film si absolutorium zaslouží. PS: Nechápu opětovné výtky směrem k digitální kameře, k tomu mohu říci jediné - "jen tak dál, Manne". (19.11.2006)